Peter Gabriel se hlásí o slovo ve vrcholné formě

Třiasedmdesátiletý art rocker jako by vůbec nestárnul. Gabrielův hlas zní stejně brilantně a dokonale jako na začátku jeho hudební pouti; melodicky žhne emocionalitou, přitom je ale ve svých aranžích dokonalým perfekcionistou, dbající na každý detail.

Aby taky ne. V případě studiové desky i/o nechal fanoušky čekat přes dvacet let, zároveň je ale po svém pomalu zatahoval do tvůrčího procesu. Jednotlivé písně unikaly na veřejnost, Peter je sem tam naživo zahrál, to se nakonec odrazilo i ve finálním výsledku, kdy se materiál začal zubem času proměňovat a přizpůsobovat době, ve které postupně vznikal. Možná proto vychází deska ve dvou zremixovaných podobách (jasnější verze Bright-Side mix a temnější varianta Dark-Side mix) a těžko říct, která z nich je lepší nebo horší.

Otvírák Panopticom uhrane valícími se basovými linkami, ostrým vokálním výkonem i pompézním zvukem evokujícím art popové osmdesátky. V podobném módu pokračuje s řinčivými perkusemi i největší hit The Court, který by neudělal ostudu na žádné z desek Genesis. Gabrielův hravý šepot, potácející se v refrénu s klavírním závěrem ukazuje uhrančivou radost z muzicírování.

Ryzí osmdesátky jsou cítit v mixu syntezátorových akordů ve skladbě Road To Joy, aby záhy funková kytara rozťala atmosféru tanečním rytmem v duchu Fame od Davida Bowieho. Potemnělá rocková zpověď zní z písně Olive Tree, aby se pak v refrénu proměnila do arénového žesťového melodického ohňostroje. Melancholickou atmosféru připomene jazzově pojatá Playing The Time, lyrická vesmírná odysea s klavírním doprovodem a vroucím zpěvem o lidském stárnutí. Hold skládá Gabriel zavražděné labouristické poslankyni Jo Coxové v potemnělé skladbě Love Can Heal s úchvatnou vokální melodickou linkou, zatímco v So Much vzpomíná na svoje dětství a rodiče s podmanivou nostalgií.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Přestože studiová deska přichází po jednadvaceti letech, Peter Gabriel byl mezitím rozhodně velice umělecky čilý. Vydal devět alb – sbírky coververzí, znovu nahrané vlastní písně s orchestrem, filmový soundtrack a tři živáky. Pomohl rozjet mezinárodní digitální distribuční síť The Elders a sedmkrát jel světové turné. Deska i/o je úchvatným dílkem, na které se rozhodně vyplatilo čekat. Krásné a přesné aranžmá, něžně přitažlivý vokál, překvapivé kontrastní zvukové plochy, v nichž to zurčí optimismem i temnou harmonií. Gabriel je ve svém výkonu stále odvážně melodický, jasný a výrazný.

Peter Gabriel – i/o

Peter Gabriel, 01:47:00

art pop/rock

90 %