Přejít k hlavnímu obsahu
Recenze v BangerTV mají váhu, foto: YouTube
Recenze v BangerTV mají váhu, foto: YouTube
Tonda Buček - Čt, 16.03.2017 - 15:00

Recenze: taky byste z nich někdy brečeli?

Na recenze se každý muzikant po vydání nového alba těší, ale zároveň se jich tak trochu obává. Recenze nás dokážou vynést ke hvězdám a taky pořádně nakrknout. Recenzím je věnován nemalý prostor v mnoha hudebních magazínech i webzinech. Bylo jimi popsáno mnoho papíru a na discích světa zabírají mnoho terabytů prostoru. Ale mají opravdu takovou váhu?

Sám jsem přečetl hodně recenzí na alba různých kapel, které byly pozitivní i negativní. Stejně tak jsem četl hodně recenzí na svoji muziku, které mě zahřály u srdce i naštvaly. A pak jsem si jednou přečetl recenzi, která byla fakticky celá špatně – a to mě inspirovalo k napsání tohoto článku. Vycházím přitom téměř výhradně ze zkušeností z metalového světa, kde úroveň recenzí značně kolísá. Některé věci tedy nemusí být univerzálně platné. Ale vezměme to pěkně popořádku.

Recenze se píšou primárně pro fanoušky. Mají jim album představit, popsat ho a přiblížit, co od něj mají čekat. Mimo hudby si pár řádek zaslouží i grafika, booklet, zmínka o muzikantech na albu a další zajímavosti. V dřívějších dobách se lidé na základě recenzí rozhodovali, jestli si album koupí, nebo ne. To dnes už tolik neplatí. Recenze je ovšem pořád pro hudebníka zpětnou vazbou. Má mu nějak citlivě nastínit, jak si jeho album v porovnání s konkurencí v aktuálních podmínkách stojí.

Wikipedie mj. říká, že recenze je písemný kritický posudek uměleckého nebo vědeckého díla. Z toho vyplývá, že by se jejich psaním měli zabývat primárně kvalifikovaní, povolaní lidé. Že recenze by měla být něčím, co má váhu, je objektivní a pravdivé. Ať už se mnou tento závěr sdílíte, nebo ne, pravdou je, že to tak v praxi není. Jenže, je možné napsat na album opravdu objektivní kritiku, ať už pozitivní nebo negativní? Je možné, aby někdo zhodnotil album bez emocí, čistě pragmaticky? Kdyby to šlo, pak by patrně na každé dílo stačila jediná recenze. Ty ostatní by totiž musely být logicky totožné. A tak je vlastně dobře, že každý recenzent do své recenze vnáší kousek sebe.

Jaká jsou ale úskalí toho vnášení kousků sebe do recenzí? Četl jsem nemálo textů, ze kterých jsem se dozvěděl sice hodně informací, ale jen velmi málo o hudbě, kterou album obsahuje. Poměr 70:30 bych očekával ve prospěch hudby, ne naopak. S tím trochu souvisí také délka alba nebo EP, což by rozhodně nemělo ovlivnit hodnocení. Kratší neznamená horší a delší neznamená lepší.


Patří do recenzí i faktografické údaje, tedy kde a kdy se nahrávalo nebo kdo na albu hraje? Rozhodně ano. Pokud je něco recenzentovi nejasné, informace si může dohledat nebo se doptá. Pokud ovšem zveřejní neúplné nebo nepravdivé věci, je to ostuda. Do recenzí podle mého názoru ale určitě nepatří expresivní vyjádření jako: úplná sračka nebo nejlepší album všech dob. A opatrný bych byl i s přímým subjektivním hodnocením špatné vs. dobré. Co je dobré pro jednoho, může být špatné pro druhého.

Psaní vlastních úsudků a ryze subjektivních pocitů může být velmi krátkozraké a o albu nic moc nevypovídá. Daleko vhodnější je zasazení desky do celkového kontextu. A očekával bych i více informací o tom, co se ve skladbách děje, o čem je text, jaká na albu panuje nálada. Úkolem recenzenta by mělo být vzbudit zájem o album, které je dnes i díky streamovacím službám prakticky na dosah. Nebo naopak dát posluchačům informace o tom, že se deskou nemusí zabývat, protože za mnoho nestojí. Pokud recenzenta znáte a důvěřujete mu, může pořád sloužit jako jakýsi váš kompas.

Opatrný bych byl s hodnocením zvuku. Co je dnes cool moderní zvuk, za rok už platit nemusí. Nehledě k tomu, že na zvuku má lví podíl i studio, nejen kapela. A to už vůbec nemluvím o tom, že hodnocení zvuku bývá často také velmi subjektivní – každý má rád jiný zvuk kytary, jiný zvuk bicích, jiný zvuk smyčců. Někdo upřednostňuje, aby nahrávka tlačila a rvala koule, jiný třeba to, aby měla dynamiku. Což neznamená, že by recenzenti měli kapelám mazat med kolem huby. Některé nahrávky jsou prostě demáče. Udělané doma na koleni. S nekvalitním vybavením. Pak je dobré na to kapelu opravdu upozornit. Klíč je ovšem v podání, jakou formou. Když recenzent něco hrubě označí jako sračku, zřejmě kapelu jen nekonstruktivně naštve. Musí prostě vysvětlit proč, aby si z toho kapela něco mohla vzít.

Úplně nejvíc recenze ovlivňuje subjektivní hudební vkus recenzenta. Jak asi tak popíše milovník pop-rocku nějakou doom metalovou elegii? Jak apopíše doom metalista indie album? Snad se to až tolik neděje a lidé píšou o věcech, kterým opravdu rozumějí. Každopádně u zarytých puritánů jsou cítit třecí plochy i u mnohem bližších hudebních stylů.


Co považuji za „sice zajímavé“, ale v důsledku úplný nesmysl, je bodování. Co a jak chcete na albu objektivně bodovat či známkovat? Zvuk? Styl, který každý vnímá podle svých preferencí? Grafiku alba? Nápaditost? Bodování je ta nejsubjektivnější záležitost jakékoliv recenze. Byť se to někde snaží dohánět různým redakčním průměrováním, o albu to nic moc nevypovídá. Ani za nic si neposlechnu album extrémního metalu s plným kotlem bodů. Ani kdyby to hlásaly všechny světové časopisy. Ne kvůli bodům. Poslechnu si alba mně blízkých melodických odnoží metalu, ať už mají jakékoliv bodové hodnocení. A dokonce mě víc zajímají ty, které dostaly málo bodů. Jsem zvědavý, co je na tom albu špatně, že si zasloužilo menší hodnocení. Je to totiž dobrý zdroj informací a ponaučení, čeho se případně vyvarovat. Co se „recenzentům“ líbí a co ne. A také mě zajímá, jestli se s hodnocením vůbec ztotožním.

A ještě jedna věc, která mě napadá ve spojitosti s body. Sakra, když už teda album dostalo pět hvězdiček ze sedmi, co má kapela udělat, aby příště dostala sedm? To je na exaktně se tvářící hodnocení alba na diskrétní množině bodů docela legitimní otázka a mělo by být jednoduché ji do recenze napsat. Ovšem v recenzích se často setkávám jen s nekonstruktivní a negativní kritikou, ale už ne s řešením, co s tím dělat. Řešení totiž nemusí být vždy jednoznačné či jasné. Toto je věc, která mi u těch vytýkacích recenzí chybí nejvíc.

Jak je z předchozích odstavců patrné, kvalita recenze se odvíjí od kvality recenzenta. Recenzi dnes může napsat kdokoliv kamkoliv. Není velký problém se stát redaktorem v nějakém webzinu či magazínu. A už vůbec nikomu nic nebrání, aby si recenzi nenapsal na svoje stránky či aby ji nepostnul třeba přímo na Facebook nebo Youtube, z nichž dvě lepší ze zahraničí jsou i přílohou tohoto článku.

Jsou prostě i recenzenti zkušení. Mají už hodně naposloucháno, nemusí si honit ego ani nikomu lézt do... Je jich u nás ovšem málo. Mnohokrát mám spíše pocit, že recenzi píšou hlavně všichni nespokojení rýpalové, kteří nic jiného neumí. Přál bych si, aby každý recenzent sám vydal alespoň tři alba a přečetl si na ně kritiky. Nastaví mu to zrcadlo a přidá pokoru.

Ať tak či onak, být recenzent je nevděčná role. Když napíše dobrou recenzi, je to hned nejlepší kámoš kapely, která od té chvíle očekává, že o nich už bude psát jen pozitivně. Prostě s recenzentem na věčné časy a nikdy jinak. Recenzent, který ovšem napíše o albu něco špatného, je okamžitě největší nepřítel. Je potřeba ho co nejdříve eliminovat a pomstít se! Platí to obecně, nebo je to specifikum pouze metalové scény?

Recenze je názorem jednoho člověka, o kterém toho většinou mnoho nevíme. Nevíme kolikrát album slyšel, jaký má rád styl, v jakém je rozpoložení, v jaké etapě života, s jakými problémy. Je třeba to tak brát. Není potřeba recenze přeceňovat, ale ani podceňovat. Lze napsat i dobrou recenzi na špatné album. Je to jen o podání a formě daného textu. I takové jsem četl – a před nimi smekám. Lze vyjádřit svůj názor, i negativní, a neurazit. A doufám a věřím, že recenze neslouží na vyřizování účtů nebo podlézání, ale na informování o albu.

A poslední myšlenka? Když už si někdo (po domluvě) nechá poslat album k recenzi, měl by ho zrecenzovat. Nemusí to být za týden či dva, ale měl by to udělat. A maily máme, tak se lze vždy domluvit.

Patří recenze mezi vaše oblíbené rubriky? Pro mě přes tohle všechno ano. I já se dívám po hvězdičkách, i když mě častěji zajímá to, jak pak korespondují se samotnou recenzí a hlavně se samotným albem. Jaké s recenzemi máte zkušenosti vy?

Tagy jak na to recenze

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Tonda Buček
Jsem kytarista a skladatel z brněnské symfonic-folk metalové skupiny ROSA NOCTURNA. Více info o mně můžeš najít na mých stránkách www.tondabucek.cz.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY