Kytarový report: The Bang v Tajným studiu

Nechtěl jsem sahat do Tomášovy kytary, tedy ne moc. Takže jsem svoje party stavěl kolem něj. Nakonec to dopadlo tak, že píseň Tučňák je položena na souhře našich kytar, píseň Kaktus ponechává hlavní Tomášův motiv a píseň Déšť dopadla úplně jinak a to tak, že kytarové party ustoupily klavesám a zbyl vlastně jen part na barytonku a dvanactistrunnou elektrickou kytaru.

1. Kytary

Vzal jsem to takzvaně „na Štěpánka“, protože mám rád jeho kytarové krajiny a sem se to hodilo. Takže jsem zjistil, že do auta se dá naložit devět kytar. Dvě hlavní elektriky od Red Birdu, Casino a Hofner pro zálohu a případně inspiraci, dvě akustiky doprava a doleva, barytonku a dvanáctku a svýho Parker Fly na jeden konkrétní part. Na nahrávce jsou akustiky, Red Birdy, barytonka a dvanáctka. A ten Parker.

Zastavím se u Red Birdu. Prvním byl můj Custom, kterej má zajímavou kombinaci snímačů na clean a higain, ale taky tremolo. Vybral jsem takové, které – pokud z něj neděláte Floyd Rose – je stabilní. Ale i tak mám od stejný party ještě hardtail Gemini s jejich vlastními p90, které sice nejsou na higain, ale mají ten středovej chrocht, kterej ve spojení s crunchem či fuzzem proletí mixem úplně krásně.

Aranžersky jsem to měl ve většině případů jeden part vpravo, druhej vlevo a něco na střed (pokud už tam nebyl Tomáš). Dobře se to doplňovalo rovnou, mix Honzy Brambůrka to ještě hezky skládá do sebe.

2. Zesilovače

Chtěl jsem něco čitelného a průrazného, položeného spíše ve středech a výš. Jednak kvůli Tomášovi, který má party spíše v nižších rejstřících, a potom kvůli base, která zase hraje ve svých vyšších polohách. Prostě něco nad zpěv. Tomu jsem se snažil především přizpůsobit party, vybavení už to jenom podpoří.

Na nahrávku jsem v opozici proti Tomášově distortionu udělal party na fuzzy. Protože s nimi nemám tolik najeto a chci mít čitelnost, hrál jsem na dvě komba. První jsem vyvedl hned na začátku krabiček a z Princetona šel jenom čistý zvuk, někdy reverb, někdy tremolo. Tweed 57 Custom Deluxe pak bral efektovaný zvuk. V mixu jsme pak ladili poměr. Na Déšť jsem zapojil barytonku do Peavey Classic 50 4x10, to jsem objevil náhodou a je to krásný masivní zvuk. Chtěl jsem minimum efektů v postprodukci. Tedy kromě jedné věci...

3. Domácí studio

... což byl part do písně Kaktus, který jsem si doma vyzkoušel tak, že nejlepší je vzít Parkera rovnou do UAD karty a přitom rovnou točit reverb (Akg bx tuším 25) a stereo delay Cooper Time Cube. Během natáčení zpěvu jsem si nechal poslat natočené základy a vedle v místnosti udělal party ve svém Létajícím studiu. Ostatně, takto jsem udělal i další...

4. Klávesy

V preprodukci jsem připravil do Tučňáka part na Moog, který místy dubluje basový part. Vzal jsem kontoler/klávesy a v pauze na oběd to nahrál. To samé večer před tím s Fender Rhodes – tam ale nevím, jestli part nenecháme nahrát někoho, kdo to umí lépe. Já bych byl pro.

5. Efekty

Všechno zkreslení šlo z boardu, takže nebylo třeba smyčky, stejně ji Fendery nemají. Základem byly dva fuzzy. Reuss Fuzz na hodně zbořený zvuky a pak Old Noise Endeavours Haunt nebo tak nějak. To je fuzz s mixem a ovládáním gate, s tím jdou dělat až synthový zvuky. Do Tučňáka jsem dělal zvuk „couvajícího tučňáka“, tam jsem před fuzz dal Tsakalis Phonkify envelope filter, Mxr octaver pro organlike zvuk a za zkreslení leslie simulaci (mono) z Eventide H9. Do refrénu jsem nasadil synth Source audio c4. Docela sranda. Tsakalis je taky ve sloce Kaktusu. Jako platofmu jsem použil svůj live board na Pohřební kapelu od Kosmiho a Salvy, který šuměl úměrně fuzzum, ale měl jsem v záloze i svůj tichej studio board s lištou.

6. Mikrofony

Přes skvělé vybavení studia jsem nakonec použil jen jejich Neumann U87 na barytonku do Peavey. Chtěl jsem zvuk deště, takže z prostoru snímáno na hodně gainu z preampu. Fendery byly close mic rovnou před reprák. Použil jsem svoje mikrofony, polohy a kombinace. Takže Princeton Sm57 pod úhlem na střed, royer R10 na střed, tweed E906 mimo střed a Beyerdynamics m160 na střed. Dynamika a ribbon je prostě osvědčená kombinace, m160 je navíc ledvina, takže bez přeslechu, a s osmou na R10 jsme se v mixu vyrovnali.

7. Akustiky

Je to alt rocková věc, řekl bych já, takže jsem nepotřeboval hezké akustiky jako u folku. Tučňák je moje Larrivee rovnou z lr baggs Anthem do pultu a outboard kompresorů, Furch a Larrivee jsou dynamiky na 14 pražec. Party jsou klasické dvojení doprava a doleva, tak jsme jen použili jiné dynamické mikrofony, které jsem už zapomněl, soustředil jsem se na hraní a tohle parádně obstaral mistr zvuku. Krásný stereo pár m149 jsem nevyužil.

Samozřejmě, muzika není o gearu, ale jako malej jsem si hrál s legem, tak teď mám tohle. Hlavní zásada mýho vztahu k vybavení, ve studiu obzvlášť, je prostá: nesmí to překážet v tvorbě. Tady to sedlo, i když to teda nebylo less is more.