Přejít k hlavnímu obsahu
Banner
Banner
Jan Hamerský - Út, 17.03.2020 - 08:00

Marshall DSL40CRD Limited Edition: maršál Albín

Šaty dělají člověka, bílá a mosaz vydávaná za zlato zase maršála Albína, obzvlášť ve slunečních brýlích. Limitovaná čtyřicítka Marshall DSL40CRD, kterou pořídíte ve zvýhodněné sestavě s kouřovými firemními sklíčky za kačku, ale funguje jako odznak sociálního statutu i jako aparát.

Že je dobrý tak pro glamového tajtrdlíka? Předsudky stranou, hraní Dr. Feelgood od Mötley Crüe aparát sotva zahřeje. Na rozdíl od sériového, černého protějška, zkresluje na přeraz (kanál „ultra gain“) i běžně („classic“), a umí tudíž hrát hodně tvrdě a současně. Takový tah jako osmikilo JSM má však samozřejmě jedině s externím reproboxem.

Proto mi krémová DSL40 přijde nejsilnější, když s gainem zachází opatrně. Obě lampy EL34, nahrazující podobně výkonné, jen choulostivější 5881 z řadové série, zkreslují už při nižším výkonu. Pořád ale jejich dost chlupatý zvuk nezapře, že největší slávu prožívaly v 60. až 70. letech.

Ke každému z obou zkreslených kanálů je samostatný digitální reverb a zvuk můžete ještě opálit knoflíky Presence a Resonance. První přidá extra výšky, Resonance basy. Užitečné je rovněž tlačítko Tone Shift, který kytaru vytáhne z tradičně přeplněného středního pásma. Nepleťme si ho však s vypínačem. Takto „vypnuté“ středy totiž pořád znějí jinak než ty, které jsou v třípásmovém ekvalizéru stažené na nulu.

Pestrou paletu možností skýtá také zadní strana bedny. Teoreticky ho můžete napíchnout do pěti rozdílných reproboxu (1x4, 1x8, 1x16, 2x8 a 2x16 Ω), na pedály a šlapku-přepínač, ale MIDI, MP-trosku a sluchátka, resp. mixážní pult. Pozor, footswitch přepíná mezi kanály a spouští efektovou smyčku.

Zkrátka než si začnete mumlat něco o přezdobené nádheře, raději si maršála Albína zkuste. Vypadá sice lacině. Leckoho by však mohly jeho působivé užitné i herní vlastnosti nalomit, aby strávil trochu té veřejné hanby.

Tagy Marshall DSL 2018 Marshall DSL 40 CRD Marshall
/*1988/ Když se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, psaní byla jasná volba. V devatenácti si to rozmyslel. Přišlo mu, že to dějiny píšou příběhy. Pak zjistil, že to jsou vítězové a dal se k poraženým. Historii i tak vystudoval a tři roky ho živila, než od ní zběhl. Stalo se tak ...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY