Přejít k hlavnímu obsahu
Lost Horizons | Foto: Bella Union
Lost Horizons | Foto: Bella Union
Pavel Zelinka - Po, 08.03.2021 - 17:00

Lost Horizons podruhé přibrali na dlouho snivou výpravu hromadu hostí

Simon Raymonde je důležitým pracantem nezávislé scény. Byl to ten nenápadný třetí vzadu, který tmelil kreativní kytarové erupce Robina Guthrieho a vokální ekvilibristiku Liz Frazer snivých pionýrů Cocteau Twins. Ta samá postava poté založila label Bella Union, který je dnes jedním z nejdůležitějších nezávislých vydavatelství nejen na britských ostrovech. Letos se Simon vrací na scénu jako hlavní hybatel projektu Lost Horizons, který do nového milénia přenáší ducha legendárních This Mortal Coil. Na druhém albu In Quiet Moments navíc s více svojskou tváří a řadou silných zásahů.

Už před sedmi lety vyprávěl Simon Raymonde, bývalý basák Cocteau Twins a šéf labelu Bella Union, o sdružení Lost Horizons, které založil spolu s Richardem Thomasem (Dif Juz, ale také Jesus and Mary Chain). Nešlo o klasickou kapelu jako Nanaco, ve kterých Simon hrál koncem devadesátých let, ani sólový projekt Snowbird s jednou vydanou deskou z roku 2014. Lost Horizons jsou od začátku ambiciózním plánem, jak oživit „klubovou aktivitu“ This Mortal Coil. Tím myslím spojení jmen jednoho vydavatelství pod hlavičkou jedné hudební aktivity vedené šéfem vydavatelství. U This Mortal Coil to byl label 4AD a hosté z kapel Dead Can Dance, Pixies nebo právě Cocteau Twins, kteří byli s tímto vydavatelstvím neodmyslitelně spjati. Ti všichni přispěli svým umem k vydání tří výjimečných, křehkých alb. Debutová deska Lost Horizons nesla typické znaky This Mortal Coil možná až příliš okatě, i když se Simon s Richardem snažili s 15dílnou skládankou Ojalá uhnout až do triphopových vod. Přesto tato aktivita labelu Bella Union vzbudila velkou pozornost a dalo se očekávat, že dříve nebo později pánové přijdou s druhou, podobně laděnou kolekcí.

Na pokračovateli pracovali oba pánové už od roku 2018. Hlavním tématem byla „smrt a vzkříšení“ v nejširším slova smyslu. Simon nezastírá, že výrazným impulzem byla ztráta vlastní maminky. Oba členové Simon (kytara, basa, klávesy, produkce) i Ritchie (bicí a příležitostné klávesy a kytara) připravili základy skladeb a rozeslali je vokalistům s hlavním tématem a prosbou o spolupráci. I na nové desce se příležitosti chytili Tim Smith z Midlake, Cameron Neal z Horse Thief, Mirissa Nadler nebo Karen Peris z The Innocence Mission. K nim se nově připojili další protagonisté Bella Union impéria, jako například John Grant, Ren Harvieu nebo Penelope Isles. Vedle nich na 16dílné kolekci najdeme i „hostující“ jména, jako Porridge Radio, The Hempolics nebo Kavi Kwai z Hey Elbow. Výsledkem je dvojalbum, jehož první polovinu vypustili Lost Horizons do světa v digitální podobě ještě před koncem roku, kompletní dílo In Quiet Moments i na fyzických nosičích poslední únorový den.

Ano, i do této kolekce se kovidové téma propašovalo. Polovina textů vznikla až v první polovině loňského roku. Navíc základní téma kolekce mu částečně napomáhá. Simon Raymonde byl na minulých albech (prvním Lost Horizons i na sólové desce projektu Snowbird) napadán z částečného vykrádání odkazu Cocteau Twins. Už první poslech singlu Every Beat That Passed s „heavenly“ násobným vokálem Švédky Kavi Kwai nemůže asociovat nikoho jiného než „skotský hlas Boží“ Liz Frazer. „Nemůžu dělat hudbu tak dlouho, abych zahodil všechny své vlivy a zvyky přes noc“, krčí rameny Raymonde. Dobře si hlídá, aby takových momentů bylo na desce jako šafránu. Snivou Cordeliu posunuje do jiných vod steel kytara i násobný vokál Johna Granta, Circle s C Duncanem za mikrofonem zase vychylují razantně v před uhánějící bicí.

Co na desce jako hudebníci oceníte?

Primárně snivý sound  In Quiet Moments je málokdy postaven na jemných kytarových předivech, prim hrají spíše klávesy, smyčce případně jednoduše vedené kytarové linky. Odklony do urban vod, jako na debutu nenajdeme. Nejvíce z řady vystupuje funky dechy The Hempolics naspeedovaná I Woke Up With An Open Heart a hruběji rockově podaná One For Regret, kdy Dana Margolin z Porridge Radio ve skladbě spíše deklamuje, než zpívá.

I přes menší variabilitu In Quiet Moments na rozdíl od debutu, se novinka mnohem lépe poslouchá. Nemůže za to pouze už probraná menší podobnost s „koktavými dvojčaty“, i po okapovaném poslechu si nemohu vzpomenout, kterou skladbu bych označil za čistě přebytečnou. A to mluvím o desce, která má bez minuty hodinu a čtvrt dlouhou stopáž. Asi tento prostý fakt dělá z druhé desky Lost Horizons velmi příjemné ostrovní indie překvapení.

Lost Horizons - In Quiet Moments

‎Lost Horizons – In Quiet Moments

Bella Union/PIAS, 2021, 73:04

indie rock, dream pop

75 %

Tagy Lost Horizons Simon Raymonde Recenze alb
Pavel Zelinka
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze ho 8 let vedl (od roku 2004…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY