Loes & The Celtic Link z Prahy do Westportu (a zpět) #1: Od Vltavy do Vlaardingenu

Skáld Coffee: klubovna pro vikingy

Někde mezi Drážďany a Prahou leží město Louny. Má přibližně 18 000 obyvatel, krásné historické centrum... a téměř neexistující kulturní život. Radek Sachr se to snaží změnit pořádáním poslechových koncertů ve svém podniku Skáld Coffee. Pod tímto názvem jsem si představila hip kavárnu s obřími skořicovými šneky, předraženou a kyselou kávou, minimalistickou výzdobou a vousatými baristy. Radek má sice vousy, ale jinak jsem se dost mýlila. Kdyby Vikingové žili dodnes, měli by v Skáld Coffee klubovnu: zde jsou deskové hry, fantasy knihy a obrovská tabule, na kterou barman čárkuje piva, která konzumují  nejen štamgasti. V tomhle příjemném chaosu sice nic nedopadlo tak, jak jsme se předem domluvili, ale stejně to byl to byl špičkový večer – mimo jiné díky Radkovu legendárnímu burgeru z trhaného vepřového.

Mnichov: s fotbalem těžko konkuruješ

Druhý den ráno se k nám připojil Tomáš Novák (bodhrán) a vystoupili jsme jako Loes & The Celtic Link na pivní zahrádce hotelu Holiday Inn München Unterhaching. Většina hostů vyprodaného hotelu se rozhodla navštívit poslední zápas Thomase Müllera s FC Bayern-München. Kvůli této hloupé smůle se naší Irské noci zúčastnila jen hrstka lidí, ale kvalita někdy předčí kvantitu: ohromné nadšení jedné skupiny turistů dodalo tomuto dni přesto zlatý hřeb.

De Parel van Zuilen: perly uprostřed Nizozemí

Rozloučili jsme se s Tomášem a následovalo několik dní volna, které jsme strávili na Frühlingfestu v Mnichově (představte si dirndly, lederhosen a litrové sklenice piva), v Nizozemském kraji Limburgu (kde jsem se narodila) na návštěvě rodiny a v Amsterdamu na zkoušce. Ve čtvrtek 15. května jsme pak odehráli první ze čtyř dvojkoncertů s Paulem van Vlodropem v Parel van Zuilen v Utrechtu. Parel van Zuilen je krásná budova, která je oblíbená především pro svatby. Díky dobré propagaci majitelů Elz Mooij a Gerarda-Joosta Essera bylo v sále poměrně dost lidí a prodali jsme i dost CD. Hostitelka Esther Bosch nám poslala videa, z nichž jsem vytvořila tuto kompilaci.

Reckenfeld: s Eurovizí těžko konkuruješ

V sobotu 17. května jsme se s Paulem vydali do německého Reckenfeldu (Greven) na vystoupení ve velkém plesovém sále Deutsches Haus („Německý dům“). Deutsches Haus neskrývá své němectví. Od velkých kulatých stolů s ubrusy až po vůni linoucí se z kuchyně všechno křičí: jawohl! Bohužel sál nebyl zdaleka tak plný jako na koncertě Kristy Cox týden předtím – museli jsme konkurovat finále písňové soutěže Eurovize a festivalu Tapfest v Belgii.

Naše pokusy o ohlášení písní v němčině šly Paulovi (který za 40 let profesionální hudební kariéry absolvoval mnoho turné po Německu, mimo jiné s kapelami Country Ramblers a Four Wheel Drive) podstatně lépe než mně (čeština mi zabrala celý mozek a nenechala tam žádný prostor pro tu němčinu ze střední školy). Naštěstí byla moje snaha velmi oceněna a mnoho lidí nám poté řeklo, že je naše vystoupení dojalo.

Vulcaan: kde hudba a pivo působí silně jako sopka

Ve fofru a zmatku turné není divu, že člověk občas někde něco zapomene, a tak jsme se druhý den museli vrátit do Deutsches Haus pro peněženku a kolem Parelu pro krabici s plakáty. Naštěstí to bylo na cestě do Vlaardingenu, kde jsme v pozdním odpoledni vystoupili s písničkářem Michelem Ebbenem v novém minipivovaru Vulcaan. Jeho hudba šla rovnou do duše, částečně i díky své upřímnosti a krásnému zvuku kytary.

V nadcházejícím týdnu budeme hrát v Amsterdamu, Gorinchemu a Aalsmeeru, pak se vydáme na trajekt do Anglie a začne úplně nová kapitola. Máte známé v jednom z těch měst? Pošlete je na koncert! Na vás se těšíme za týden opět zde na Frontmanovi u dalšího dílu reportáže z turné!

Plánujete taky zahraniční turné? Chtěli byste o něm dát tímto způsobem vědět a podělit se o své zážitky? Napište nám na redakce@frontman.cz.