Lenny Kaye po boku Patti Smith tvořil historii. Teď konečně vypráví svůj vlastní příběh
Jméno Lennyho Kaye je neodmyslitelně spjato s Patti Smith. Tentokrát však dvorní kytarista a dlouholetý spolupracovník kmotry punku stojí v centru pozornosti sám. V devětasedmdesáti letech se konečně dočkal vydání svého prvního skutečně sólového alba (nepočítejme nahrávky jeho projektu Lenny Kaye Connection z 80. let). Goin' Local je osobní výpovědí zkušeného muzikanta a nabízí osobitou směs rocku, folku i vypravěčského písničkářství.
Kaye plánoval natočit vlastní album už v 90. letech, jenže se následně naplno vrátil ke spolupráci s Patti Smith a projekt odložil. S myšlenkou si znovu pohrával zhruba před třinácti lety společně s baskytaristou Tonym Shanahanem a bubeníkem Markem Saccem, kdy vznikly základy několika věcí z alba Goin' Local. Nahrávku však dokončil až nedávno. Dvanáct skladeb nepůsobí jako opožděný debut, ale jako promyšlená kolekce písní, které v autorovi zrály dlouhá léta.
Jde o autorské skladby, snad jen s výjimkou A Friend Like You. Ta vychází z písně Pas d'ami (comme toi) švýcarského písničkáře Stephana Eichera, pro niž však Kaye napsal nový text. Díky jeho charakteristické kytaře i osobité interpretaci navíc zní, jako by byla od začátku jeho vlastní. V závěrečném folkovém kousku Yes I Will pak Kaye použil text svého zesnulého strýce, skladatele Larryho Kusika, kterého sám kytarista označuje za svého duchovního vůdce.
Titulní a zároveň úvodní skladba je zřejmě nejrockovější položkou alba. Ještě přesvědčivěji však Kaye působí v jemnějších, převážně akustických písních, jako jsou hned následující This Love nebo pochmurná, pianem zdobená Let's Make a Memory. V již zmíněné A Friend Like You zaujmou precizně vystavěná kytarová sóla, zatímco v Pennsylvania Girls se Kayeova citlivá hra nádherně prolíná s houslemi Tima Carbonea.
Nejblíže hitovým ambicím má Solstice, pokud se tedy o něčem takovém dá v Kayeově případě vůbec mluvit. Snaha napsat rádiový hit totiž zjevně nikdy nebyla jeho hlavním cílem. Skladba, kterou napsal společně s Patti Smith, staví na chytlavém kytarovém motivu, zapamatovatelných melodiích a nenuceně plynoucí atmosféře. Pohodově vyznívá také The Things You Leave Behind, která v sobě nese lehce bezstarostný, šedesátkový nádech.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Fanoušci práce Lennyho Kaye budou z Goin' Local pravděpodobně plesat blahem. Přestože se jednotlivé skladby pohybují mezi rockem, folkem, popem i písničkářskými polohami, všechny si zachovávají jeho osobitý rukopis a přirozenou autenticitu. Je to album, které nepotřebuje spěchat ani se vnucovat, nejlépe funguje ve chvíli, kdy si na něj posluchač udělá klid a nechá se vtáhnout jeho atmosférou.
Kaye není rozený zpěvák v klasickém slova smyslu a jeho hlas má své limity, právě jeho civilní a charakteristický projev ale dodává skladbám potřebný šmrnc a připomíná kouzlo starých rockových nahrávek. Neméně důležitá je i přirozená souhra jednotlivých hráčů, cit pro detail a schopnost nechat každou skladbu volně plynout.
Lenny Kaye – Goin’ Local
Yep Roc Records, 00:44:00
70 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
