Přejít k hlavnímu obsahu
Kytarový sound Jima Halla jsem v našem novém singlu skloubil se zdánlivě neslučitelným punkrockovým popěvkem.  | Foto: archiv The Last help
Kytarový sound Jima Halla jsem v našem novém singlu skloubil se zdánlivě neslučitelným punkrockovým popěvkem. | Foto: archiv The Last help
Kryštof Sofilkanič -

The Last help: Fénix, co nestihl vzlétnout, vstává z popela

Když jsem před rokem a půl dokončil Tears of the creep, netušil jsem, co bude dít. Byl jsem tehdy bez obsahu na sítě, bez kapely a vypadalo to, že The Last help skončila a už se nikdy nic dít nebude. Nakonec to naštěstí dopadlo všechno jinak.

Nový singl Tears of the creep je prvním oficiálním singlem z našeho připravovaného alba Mindless Fantasies, které plánujeme vydat někdy na přelomu roku. Celý koncept desky má reprezentovat postupný rozklad mysli člověka – od naivního snílka s cílem spasit svět, po zlomeného šílence, který by pro dosažení svého cíle provedl cokoliv. I kdyby to mělo stát život jeho nejbližší. A skladba Tears of the creep je právě o ztrátě nejbližšího. Trochu paradoxně je na albu skladba první, i když chronologicky by měla být až na samém konci.

Odehrává se o pochmurném ránu po tragické noci. V textu jsme se snažili vyobrazit explicitní scény, které noci předcházely a zároveň výčitky a lítost po ohavném činu. Proto Tears of the creep. Po hudební stránce jsem se snažil pozvednout zvuk z našeho předchozího singlu Fear of the fearer a upravit ho do srozumitelnější formy. Jde konkrétně o sólovou kytaru, která možná trochu nezvykle hraje a hučí do posluchače po celou dobu nahrávky. Nad skladbou jsem přemýšlel jako nad zcela instrumentální a pak teprve přidal zpěvy. Dále jsem se do kompozice snažil otisknout i výrazné jazzové vlivy, kterých si lze povšimnout hlavně ve třetí sloce a v sóle. Pokusil jsem se přiblížit kytarovému soundu Jima Halla a dalších velikánů a skloubit je se zdánlivě neslučitelným punkrockovým popěvkem.

The Last help je projekt, který jsme založili s mým spolužákem z gymnázia a jeho kamarádem. Hráli jsme jako alt-rockové trio a netušili jsme tehdy, jak se věci mají. Byla to spíš jen hra s velkými sny a skutek utek. Ale bylo nám čtrnáct a užívali jsme si to.

To se změnilo, když jsme si s kluky řekli sbohem a oficiálně se jako kapela rozpadli. Měl jsem zrovna rozdělaný song z posledního natáčení. Po pár měsících stagnace jsem se rozhodl song dokončit, tak vznikl náš první oficiálnější singl Fear of the fearer. Natočili jsme k němu taky první klip s mým bratrancem Ondrou a někdy v té době už mou hlavou vrtala myšlenka na ucelený hudební formát mé vlastní hudby. Původně to mělo být EP o čtyřech skladbách a mělo vyjít na jaře 2022. Kdybych tak věděl, jak moc jsem se pletl.

Nějaké skladby jsme z naší bývalé práce měli. Šlo jen o to solidně je nahrát. Doma v pokojíčku, bez peněz, bez bicích a tehdy i bez basy. Nicméně všechno jde, když se chce. Stáhl jsem si tehdy první free pluginy, nažhavil Ableton a dal se do práce. Asi po třech měsících jsem byl konečně spokojený. První skladba s názvem Tears of the creep byla hotová. Vyšlo to zrovna na termín, kdy jsme měli odlétat s rodinou do Paříže. Rozhodli jsme se tedy, že k ní natočíme klip ve Francii. Scénář žádný a vize neúplná. Tak jsem si sám přidělal hromadu práce při stříhání, kdy jsme zjistili, že máme kupu nesystematických obrazů, které nedávají žádný smysl.

Když jsme se vrátili z Paříže, dotočili jsme v Praze druhou část záběrů a začínal se rýsovat nový začátek. Aktivně jsem v té době hledal kapelu, ale buď nikdo neměl zájem, nebo bylo vše daleko. Pokračoval jsem tedy v práci na dalších skladbách a doufal, že se něco dřív nebo později naskytne. V létě 22 jsem dodělal první čtveřici skladeb z původního EP.

Tehdy mně to ale došlo. Celá idea byla, že vydáme nejprve EP jako začátek příběhu a pak až album s kompletní kapelou a stejným, ale rozvinutějším příběhem. Uvědomil jsem si ale, že celou tuhle vizi nosím v hlavě už skoro tři roky a chtěl bych se už posunout dál. Stále jsem navíc neměl kapelu a k doplnění konceptu už nechybělo málo. Přidal jsem tedy další dvě skladby a někdy v té době se mi ozval Michal, že by měl zájem o to rozjet kapelu a že by měl i kontakt na basáka.

The Last help | foto: archiv kapely

A tak jsme tady. Já, Michal a Honza, alternativní rockové trio, které se nebojí experimentovat a hledat nové cesty. Máme toho pořád ještě mnoho před sebou a stále jsme ještě na začátku, nicméně by nás ohromně potěšilo, když nás budete sledovat na naší hudební cestě, ať už na Instagramu (@thelasthelp), dalších sociálních sítích, anebo naživo na koncertech.

V jakém kontextu a jakým způsobem jste své první songy připravovali vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.

Tagy komunita The Last help

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Kryštof Sofilkanič
Kytarista a skladatel kapely The Last help
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY