Kristýna Ratajová: Žestě nejsou jen dechovka, Brno Brass Fest je představí ve všech podobách

Jak vznikl nápad uspořádat Brno Brass Fest, tedy festival žesťových nástrojů?

Naše agentura Prokoncert před osmi lety založila první český žesťový orchestr Moravia Brass Band. A jelikož jsme v tomto odvětví už nějakou dobu pracovali a my všichni manažeři i aktivně na žestě hrajeme, bylo potřeba udělat další krok, aby se agentura rozvíjela. A založit jediný žesťový festival v České republice se ukázalo jako skvělý nápad.

Jak byste zhodnotila vývoj festivalu během dosavadních čtyř ročníků? V čem se festival za tu dobu posunul a v čem je aktuální ročník jiný?

Je vidět, že o festival je každým rokem větší zájem, daří se nám rozšiřovat jak počet scén, tak počet vystupujících umělců. Dovézt jednak světové špičky, ale dát prostor i domácím umělcům a novým tělesům. Každý rok je potřeba festival nějakým způsobem rozvíjet. Letos už prodáváme 2500 vstupenek. Přibíráme i další lidi do organizačního týmu a řekla bych, že organizace festivalu už se stává celoroční prací naší agentury.

Jak velký tým v současné době festival připravuje? Ptám se i proto, že vy jste zároveň organizátorkou i aktivní hráčkou v Moravia Brass Bandu, který na festivalu také vystupuje. Kromě toho máte spoustu dalších hudebních projektů. Jak stíháte přepínat mezi oběma těmito pozicemi?

Myslím, že celkem lehce. Řeším to už od svých studií, že jsem zároveň manažerka a hráčka na lesní roh. Je to takové moje specifikum, velice mě to baví. Když už si sednu na pódium a mám v ruce lesní roh, je to pro mě v podstatě za odměnu.

Náš organizační tým se skládá především z nás tří jednatelů agentury Prokoncert – jsem to tedy já a trumpetisté Lukáš Daněk a Vít Němeček. Dále zmíním našeho moderátora Jiřího Kokmotos, který je nedílnou součástí během konání festivalu. A ještě máme marketingového specialistu Daniela Šiklinga. Takže tým není zase tak velký, ale během festivalu máme několik pomocníků, kteří nám pomáhají zajistit věci kolem, když my sami jsme na pódiu.

V čem vám zkušenost aktivní muzikantky pomáhá v organizaci festivalu?

Řekla bych, že to pomáhá velice, protože v agentuře Prokoncert se snažíme všechny naše projekty koncipovat jako akce muzikanti muzikantům. Díky vlastní umělecké praxi víme, co je potřeba, aby u nás byli hudebníci spokojení a měli všechno, co ke koncertnímu výkonu potřebují. Nejde jen o akci navenek pro publikum, ale také o to, aby muzikanti odcházeli s nadšením a těšili se, že třeba zase za rok přijedou. Pomáhá to budovat dobré jméno festivalu.

Zároveň v rámci edukačního programu máte i dopolední sekci „Co jsou žestě“, čili děláte i osvětu pro laické diváctvo. Jakým způsobem ještě cílíte na žesti nepolíbené publikum?

Jeden z našich cílů – nejen Brno Brass Festu, ale celé agentury Prokoncert – je popularizace žesťových nástrojů. Zařazujeme programy pro děti, aby se vůbec dozvěděly, co je to třeba lesní roh nebo tuba. Rádi bychom u nich vzbudili zájem, aby měly chuť se přihlásit do hudební školy nebo začaly navštěvovat koncerty klasické či obecněji žesťové hudby.

Co se týče publika obecně, je to dlouhodobá práce, každopádně náš festivalový program se snaží představit žestě ve všech jejich podobách, od klasické hudby přes dechovku, mainstream až po jazz. Tím festival oslovuje čím dál širší publikum, které tak zjistí, že v jednotlivých žánrech jsou žestě nepostradatelné. Daří se nám tak dělat osvětu, že žesťové nástroje jsou skvělé a je fajn si je poslechnout.

Máte tedy zkušenost, že jsou žestě mezi ostatními nástrojovými skupinami určitým způsobem za „otloukánky“, nebo že se o nich tradují věci, které nejsou pravda a je potřeba je uvádět na pravou míru?

Spíš bych řekla, že zájem o ně upadá. Na konzervatořích i akademiích je čím dál méně studentů, méně žáků se hlásí na základní umělecké školy, aby se učili na žestě hrát. Ale za otloukánky žestě určitě nejsou, spíš naopak. V podstatě vládnou symfonickému orchestru, protože jsou nejvíc slyšet a jsou to vlastně sólové nástroje. Byli bychom tedy rádi, aby zájem lidí opět vzrůstal a aby prestiž žesťových nástrojů byla vyšší. Když jsme založili Moravia Brass Band, spousta lidí si myslela, že hrajeme dechovku, folklór. My ale hrajeme klasiku, filmovou hudbu a další žánry, jsme koncertní těleso.

Spolupracujete také se ZUŠkami a ve festivalovém line-upu máte i několik vystoupení souborů hudebních škol. Jaká je nová generace hráčů a hráček na žestě? Co je hudebně baví a k čemu tíhnou?

Jelikož jsem také pedagožka a mám svou malou žesťovou třídu – beru to jako součást své práce, že také učím na Základní umělecké škole –, mám nejlepší zkušenost s tím, že děti baví právě dechové soubory, kapely, kde se setkávají, mají dobrodružství, jedou na soustředění nebo na koncert. Proto jsme se rozhodli zaměřit i na podporu mládežnických dechových orchestrů, aby mohly vystoupit na velkém pódiu na Náměstí Svobody coby předskokani „profesionálních“ dechovek. Právě tmelení kolektivu při nácviku a soustředěních děti táhne.

Víc než tlak na sólové virtuózní vystoupení.

Nebudeme si nic nalhávat – sólových hráčů je z té líhně muzikantů, kteří se rozhodnou pro profesionální dráhu, velice málo. Většina studentů končí jako členové orchestrů a ansámblů. Takže podpořit to, aby dechové orchestry měly kde vystupovat, je fajn a žádoucí.

Jak vypadá letošní line-up z hlediska poměru sólová vystoupení versus ansámbly a orchestry?

V letošním line-upu máme převahu vícečlenných těles, ale dáváme prostor i sólistům v rámci orchestrálních koncertů. V minulých letech s Moravia Brass Bandem vystoupil například trumpetista Stanislav Masaryk, člen České filharmonie.

Jsou součástí festivalového programu i nástrojové workshopy?

Součástí programu bude letos i beseda s prestižním souborem London Brass na půdě Hudební fakulty JAMU. Účastníci se budou moci zeptat na všechno, co je zajímá. Loni tato debata proběhla s legendárním žesťovým souborem German Brass a dopadlo to úžasně. Jsou to soubory, které v České republice vystupují vůbec poprvé. Je to pro studenty jedinečná možnost. Do budoucna pak plánujeme i pořádání masterclass.

V článku pro Frontman.cz z roku 2018 jste psala o tom, že žestě jsou stále převážně mužský kolektiv. Mění se postupem času situace? Hraje už na žesťové nástroje více žen a je to vidět i v brass bandech?

Teď na Zahajovacím koncertu budeme v brass bandu tři ženy – kolegyně tubistka, trumpetistka a já. Čili tam nebudu sama. Ženy už mezi žesťaři nejsou výjimkou, ale určitě je nás stále méně než mužů. Vidím opačnou tendenci například v houslích. Řekla bych, že je to v nějakých cyklech, postupně hráči nebo hráčky dorůstají a v každém ročníku je to jinak. I proto se zaměřujeme na popularizaci hry na žestě – ukazuju dětem, že holky mohou hrát na hornu, ale klidně i na tubu.

Festival jste rozšířili i co se týče míst, kde bude znít žesťová hudba. Jak vznikl nápad na Brass party ve vozovně dopravních podniků v Pisárkách nebo jízda šalinou během hraní?

Ještě bych k tomu přidala Jazzovou plavbu. Letošním partnerem je mimo jiné Dopravní podnik města Brna a Brass party je něco unikátního. Zatím si nikdo netroufl uspořádat kulturní akci v tramvajové vozovně a je za tím kus práce. Lidé se budou moci podívat do technických prostor, které pro naši akci úplně promění – šaliny musí pro dobu koncertu odjet a součástí koncertu bude i světelná show a bezvadný catering. Brno je v tomhle skvělé, je tu stále spousta neprobádaných míst, kde se dá uspořádat koncert – a my doufáme, že na příští rok se nám podaří vymyslet zase něco dalšího.

Jak vnímáte spolupráci s brněnskou radnicí? Zdá se, že Brno Brass Fest už je hrdou součástí brandingu města.

Celý program Brno Brass Festu je nekomerční a bez podpory Magistrátu města Brna a Jihomoravského kraje by se nemohl konat. Podporují nás už čtvrtým rokem a jsem za to velice ráda. Spolupracujeme a stále hledáme nové možnosti a partnerství. Věřím, že městu přinášíme zajímavé akce.

Na jaké další programové highlights se může publikum během festivalu těšit?

Ve čtvrtek 12. června zahajujeme festival edukačním koncertem na Biskupském dvoře a následovat bude slavnostní Zahajovací koncert festivalu, kde vystoupí rezidenční orchestr Moravia Brass Band pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek bude už zmíněná Brass party v tramvajové vozovně v Pisárkách, kde vystoupí tři kapely: Brass Avenue, TooT Ensemble a Taste of Brass ze Slovenska. Budeme tam až do pozdních večerních hodin. (smích)

V sobotu budeme od rána na náměstí Svobody, kde bude přehlídka dechových hudeb – tady bych chtěla upozornit, že před Brno Brass Festem v Brně nikdy taková přehlídka nebyla, což nám přišlo velice zvláštní. Brno, srdce Moravy, a nikdy tu nebyla přehlídka dechových hudeb. Naštěstí jsme to s festivalem teď zajistili. (smích)

Součástí sobotního programu bude také „brněnské poledne“, kdy v jedenáct hodin zatroubí trubači z věže Staré radnice. A v neděli v 11:30 vyplouvá na brněnském Prýglu Jazzová loď – tam už máme vyprodáno, takže se bohužel další námořníci nepřidají, protože by se loď potopila. Na lodi vystoupí Old Steamboat Jazz Band. Závěrečný nedělní koncert bude na nádvoří hradu Špilberk a vystoupí na něm britský soubor London Brass, který pak v pondělí bude hostem už zmíněné besedy na JAMU.

Propukají v rámci festivalu i různé jam-sessions nebo busking v ulicích Brna?

Ano. V sobotu možná bude dechovka session v pivovarském domě Poupě. Místo jam-session jsme letos dali právě Brass party ve vozovně. A někdy vymyslí muzikanti nějakou akci i spontánně. Každopádně je mi jasné, že nebudu pět dní spát. (smích)

Přemýšleli jste o tom, že by součástí festivalu bylo i představení různých výrobců hudebních nástrojů?

Spolupráce se navazují po malých krůčcích. My je vyhledáváme a jsme jim otevřeni, takže věřím, že do budoucna je to možné.

Máte zkušenost s podobnými žesťovými akcemi v zahraničí?

Například v Německu funguje Schagerl Brass Festival, který si pořádá právě přímo výrobce hudebních nástrojů – čili tam je to obráceně. My sami se snažíme zahraniční festivaly navštěvovat a také musím říct, že k nám jezdí čím dál více zahraničního publika.

Pojďme ještě k žesťovému souboru Moravia Brass Band, jehož jste členkou. Na repertoáru máte mimo jiné aranže skladeb klasickohudebního repertoáru nebo filmové hudby. Letos budete na festivalu vystupovat s vlastním, původním repertoárem. Máte určitá žánrová odvětví, do kterých se pouštět nechcete? A jaké žánry či přímo skladby byste si naopak zahrát chtěli, ale zatím nebyla příležitost je zaranžovat?

Dá se říci, že můžeme hrát, co chceme. Všechno, co jsme dosud chtěli hrát, muselo být zaranžováno přímo pro náš soubor. Takže jsme paradoxně nebyli nijak omezeni, protože předtím nebylo nic. Nakupujeme materiály i ze zahraničí, kde mají brass bandy podobné nástrojové obsazení – až na to, že my máme lesní rohy.

Jak tedy konkrétně vypadá vaše nástrojové obsazení?

Je nás dohromady třicet členů a součástí obsazení jsou kornety, křídlovka, lesní rohy, trombony, eufonia, tuby, bicí nástroje a dirigent. Stejně jako u symfonického orchestru, i brass band má přesně daný počet nástrojů a obsazení. Ale jak říkám, v Čechách jiný brass band není a máme navíc lesní rohy – takže přinášíme nové věci.

A co se týče repertoáru, hlavní je, aby to byla kvalitní a dobrá hudba. Když nám nabídne dobrou spolupráci rocková kapela a nám se to bude líbit, proč ne? Zatím se to nestalo, ale v žádném případě se spolupráci nebráníme. Já osobně hraju nejraději akusticky klasickou hudbu bez přidaných komponentů.

Pouštíte se taky do soudobé vážné hudby?

Samozřejmě. Každoročně připravujeme světovou premiéru, některý rok byly i dvě. Letos na Zahajovacím koncertu Brno Brass Festu zazní světová premiéra Koncertu pro brass band od našeho skladatele a aranžéra, trumpetisty Ondřeje Moťky.

Ptám se právě proto, že pro publikum je často schůdnější, když slyší aranž bondovky než nějaký atonálnější nebo disonantnější soudobý směr.

Byli jsme s Moravia Brass Bandem i součástí Moravského podzimu, kde zazněla skladba od soudobého severského skladatele Jóhanna Jóhannssona, a to byla opravdu „soudobka“, když to nazvu pro laiky. Byly tam disonance, bylo to zvukově... zajímavé. Ale skladby, které budeme hrát na Zahajovacím koncertu, jsou pro širší publikum. I brass bandy v zahraničí hrají hudbu, kterou si člověk zapamatuje. Jsou to široké, zvučné akordy, představí se tam všechny nástroje. Takže náš originální program je sice složen z tvorby současných skladatelů, nicméně je velice stravitelný pro všechny posluchače, nazvala bych ho až populárním – a myslím si, že rozšíří naše publikum.