Korben Dallas reagují na tlak neklidné doby písničkovým koncentrátem
Slovenští Korben Dallas na nové desce Čomu uveríš opouštějí produkční jistoty a vracejí se k živému, neuhlazenému zvuku. Ten nechává vyniknout napětí mezi hráči i samotnými písněmi. Výsledkem je kompaktní nahrávka bez jednoho výrazného hitu, která o to silněji funguje jako celek. Je navíc přesvědčivým důkazem toho, že tlak současné doby dokáže z kapely vydolovat jeden z jejích nejintenzivnějších momentů.
Korben Dallas patří už víc než dekádu k nejstabilnějším a zároveň nejvýraznějším jménům slovenské klubové scény. Od průlomové Karnevalové vrany, která jim v roce 2013 vynesla několik Radio Head Awards, přes postupně vyzrávající alba až po nominované Deti rýb si vybudovali pozici kapely, která dokáže propojit civilní písničkářství s intenzivním koncertním projevem a stále si držet vlastní rukopis. Z původně nenápadného projektu se tak stala formace, která bez velkých gest, ale s pozoruhodnou konzistencí oslovuje širší publikum. Navíc jako jedna z mála slovenských kapel si vybudovala pevnou a dlouhodobou pozici i mezi českými posluchači. Novinka Čomu uveríš na tuto trajektorii navazuje, zároveň ji ale jemně přehodnocuje. Vznikla totiž v momentě, kdy se dlouholetý spolupracovník Tomáš Sloboda stal plnohodnotným členem kapely i producentem, a jeho otisk je slyšitelný nejen ve zvuku, ale i v celkové energii nahrávky.
Na Čomu uveríš se Korben Dallas pouštějí do témat, která se v jejich tvorbě sice objevovala už dřív, ale nikdy ne tak otevřeně a přímo. Zásadní je přitom moment, kdy se pro ně přestává dát oddělit osobní od společenského. Jak sami muzikanti v rozhovorech naznačují, veřejné dění dnes „presakuje do osobného života“ natolik, že se mu nelze vyhnout ani v intimních písních. Texty Lukáše Fily tak vedle vztahových situací a drobných osobních příběhů zachycují i dezorientaci současnosti, ve které se realita snadno ohýbá podle toho, čemu chceme věřit. Právě tento motiv se otiskuje už do ústředního singlu Daj si pozor, čomu uveríš, který je podle kapely reflexí doby, kdy si lidé „dokážu prekrútiť každý nový zážitok alebo informáciu“, aby zapadl do jejich vlastního obrazu světa. Nejde přitom o moralizování ani o snahu ukazovat prstem, spíš o znepokojené pozorování reality, ve které se i zdánlivě pevné hodnoty rozplývají. Jak ostatně naznačuje i Juraj Benetin, důležitější než jakékoliv „tradiční“ jistoty zůstává především svoboda. A právě její ohrožení se v různých podobách vrací napříč celou deskou.
Co na desce jako hudebníci oceníte?
Hudebně Čomu uveríš stojí na zdánlivě jednoduchém, ale o to promyšlenějším principu: návratu ke kapele jako základní jednotce. Korben Dallas zde zřetelně potlačují studiovou ornamentiku a místo toho staví na živém, „dýchajícím“ zvuku, ve kterém je slyšet prostor, nedokonalosti i vzájemná interakce hráčů. Není náhoda, že sami zdůrazňují, že „vše, co slyšíte, hrajeme naživo“. Není divu, že kapela dnes na koncertech prezentuje téměř kompletní materiál novinky. Právě tahle syrovost se stává určujícím prvkem celé desky. Výraznou roli na nové desce hraje postava producenta a dnes i člena kapely Tomáše Slobody. Ten do zvuku vnáší větší cit pro napětí a kontrast. Vedle přímočařejších, naléhavějších skladeb jako Zradca nebo Adrenalín a nikotín tak fungují i ztišené, minimalistické momenty typu Hovoríš nebo Bez teba nezaspím, kde jednoduchý doprovod nechává vyniknout textu a emocím. Právě tahle schopnost přirozeně přecházet mezi vnitřním a vnějším světem, mezi intimní výpovědí a širším společenským kontextem, se otiskuje nejen do textů, ale i do hudební struktury alba.
Nejsilnější momenty pak přicházejí ve chvílích, kdy kapela úplně zpomalí a nechá skladbu „dýchat“. Třeba v Domove, který stojí na minimálních prostředcích a o to silněji pracuje s emocí a melodií, nebo ve Slovenské, kde jednoduchý motiv získává až mrazivý přesah. Právě v těchto polohách se ukazuje, že Korben Dallas dnes nepotřebují vrstvit ani dokazovat, jejich síla je v přesném odhadu, kdy ubrat a kdy nechat písničku promluvit naplno.
Album Čomu uveríš stojí na jednoduchosti, která ale tentokrát nepůsobí jako ústup, spíš jako vědomé rozhodnutí. Nahrávka přitom nenabízí výrazný samostatný hit, který by ji táhl navenek. Její síla spočívá jinde – v kompaktnosti a soustředěnosti, s jakou funguje jako celek. Jednotlivé skladby do sebe zapadají a dávají smysl především ve vzájemných souvislostech, ne jako izolované momenty. V širším kontextu pak recenzovaná kolekce zapadá do tendence, kdy se tíživá společenská situace stále silněji otiskuje i do tvorby interpretů, kteří nikdy nebyli primárně občansky vyhranění. Vedle slovenské rapové scény reprezentované jmény jako Fvck_Kvlt nebo na opačném pólu písničkářských výpovědí Živých kvetů či Katarzie tak Korben Dallas ukazují, že tlak doby dokáže z hudby vydestilovat koncentrovanější, naléhavější výraz. Jako by represe působila na umělce podobně jako svěrák na ovoce – čím silnější tlak, tím intenzivnější výsledek. V případě této desky navíc jeden z nejsilnějších v jejich dosavadní tvorbě.

Korben Dallas – Čomu uveríš
InnoSense, 2026, 00:43:01
85 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.