Island Mint na Slun: víc špíny, hravosti a naplněné touhy, aby vznikaly krásné věci

Na Slun se Island Mint rozhodli, jak frontman popisuje, „prozkoumat hranice toho, jak nesourodé prvky jsme schopni spojit dohromady v jeden celek“. Výsledkem je album, na němž se volně prolínají prvky trip-hopu, downtempa, country i stoner rocku a elektronické prvky volně se prolínající s akustickými nástroji. Žánrovou pestrost sjednocuje motiv imaginární bytosti jménem Slun, která se pro kapelu stala symbolem propojování zdánlivě nespojitelného.

Velkou roli v celkovém zvuku sehrála i zkušenost z více než stovky koncertů doma i v zahraničí. „Společné hraní a energie živých koncertů nás inspirovaly k našláplejšímu zvuku a přímočařejšímu způsobu produkce,“ uvádí Adámek. Deska tak oproti debutu Irreality (2022) působí syrověji a příměji.

Už dříve v rozhovoru Adámek říkal, že ho fascinuje spojování protikladů: „V tomto songu jsme dovedli do extrému věc, kterou si kultivuju už delší dobu – spojení protikladů a kontrastních principů. Koneckonců naše hudba je často taková hořkosladká,“ uvedl tehdy k singlu Burnout. I na nové desce Slun tenhle princip rozvíjí dál.

Fool Around: ironické postesknutí o mládí a stárnutí

Z alba vypíchnu třetí singl Fool Around, který přibližuje uvolněnou atmosféru živých koncertů a přidává lehce ironický text: „Life is over when you’re 17,“ zpívá Adámek. Skladba s garážovým zvukem kytar a mladistvou energií tak funguje jako hořkosladká připomínka pomíjivosti. Videoklip složený ze záběrů z turné a studiových sessions vytvořili Martin Adámek a Matouš Gabriel.

Když se hudební cesta promění v naplněnou touhu

Island Mint se krátce po vydání svého debutu v roce 2021 začali profilovat jako jedna z nejzajímavějších kapel současné české indie scény. Od rozmarného popu na debutovém EP Island Mint (2021) přes surreální Irreality (2022) a post-punkově laděné All Studium No Punctum (2023) se kapela posouvá k osobitějšímu a opravdovějšímu projevu. Dobrý směr jejich cesty potvrdilo vítězství v soutěži Czeching Radia Wave, které je vyneslo až na Eurosonic Noorderslag 2024.

Album Slun pokřtila kapela 31. října v pražské MeetFactory společně s Branko’s Bridge. Křest jsem bohužel nestihl, ale deska mě upřímně baví – možná i proto, že Adámek patří k těm interpretům, u nichž člověk cítí opravdové zaujetí pro hudbu a zvuk. Když jsme spolu mluvili krátce před jejich cestou na Eurosonic, zůstala mi v hlavě jeho věta o „silné touze, aby vznikaly krásné věci“. Tuhle myšlenku zmiňuju už v úvodu, ale při poslechu Slun se k ní prostě nejde nevracet – z každé skladby je cítit, že tahle touha se opravdu naplnila.

Pedalboard Basics: minimalismus dává smysl

Na závěr ještě zmíním, že Matyáš Adámek a kytarista Jakub Bolbol se loni objevili i jako hosté našeho workshopu Pedalboard Basics: Jak se neztratit ve světě pedálových efektů, který proběhl první prosincovou neděli v pražské prodejně Kytary.cz. Společně se Zdeňkem Prokopcem z Good Times Only sdíleli své zkušenosti a přístupy k tvorbě zvuku.

„Donedávna jsem jezdil s velkým pedalboardem, ve kterém jsem měl asi deset efektů. Na posledním turné jsem taky měl dvě kytary. Jenže pak jsem se vždycky na podiu zamotal do kabelů a trvalo mi dvě minuty to mezi písničkama přenastavit. Tak jsem se rozhodl to zkrouhnout a zkusit z mála efektů vyždímat co nejvíc zvuků,“ říkal tehdy Matyáš.

Po Slun mi jeho přístup k tvorbě dává ještě větší smysl. Stejně jako na pedalboardu, i na nové desce se svými spoluhráči dokazuje, že nepotřebuje přemíru efektů, aby dosáhl hloubky – stačí nápad, cit a odvaha nechat věci dýchat.