Infinity: Jedinej dárek

Tahle píseň pojednává z velké části o tom, co by o těchto svátcích většina z nás asi chtěla, ale přesto nám to chybí. Zřejmě první textová inspirace vznikla při tehdejším pohledu z okna („Přál bych si, aby jednou na Vánoce napad sníh“). Slova „přál bych si, aby na ně zavřel každej obchoďák“ – podle našeho kytaristy Toma antikapitalistický verš – se z perspektivy posledních dvou covidových let jeví skoro až prorocky. Z toho jasně plyne, že i ty nejneuvěřitelnější přání se můžou splnit. Až na sníh o Vánocích samozřejmě.

Pár let ještě trvalo, než jsme se s kapelou Infinity po různých personálních změnách ustálili v aktuální sestavě (Jan Kundrát – zpěv, kytara, Tomáš Šulc – kytara, Michal Lipert – baskytara a Josef Kovařík – bicí) a došli k názoru, že na Jedinej dárek nastal čas. Před několika lety jsem navštívil klášter v Teplé, kde jsem se dozvěděl, že se v objektu nachází nové nahrávací studio. Když jsme s kapelou diskutovali, kam pojedeme nahrávat tentokrát, vzpomněl jsem si na něj a kluci s návrhem souhlasili; představa nahrávání v klášteře nás lákala a shodli jsme se, že k vánoční písničce se to i hodí. Jelikož se Klášter Teplá nachází u Mariánských Lázní, rozhodli jsme se jakožto pražská kapela, že zde strávíme víkend a nahrajeme ještě jeden singl, v době psaní tohoto článku ještě nezveřejněný. Studio totiž nabízelo možnost ubytování, taktéž přímo v klášteře. Jet do studia někam daleko od města a soustředit se pouze na proces nahrávání má určitě smysl, ať už jedete do kláštera v Teplé anebo na farmu v Rockfieldu (teda aspoň si to myslím, zatím jsme tam nenahrávali).

Inspirativní atmosféra historického a duchovního místa obklopeného přírodou se podle mě do nahrávek otiskla. S Jiřím Chaloupkem, který nám obstaral produkci, mix i master, bylo nahrávání velice pohodové, z jeho podnětu jsme poprvé zkusili nahrávat společné základy. Po dobrodružné noci v klášteře jsme nahrávali kytary a zpěvy. Při závěrečné tvorbě detailů jsme zjistili, že nahrát skupinové tleskání (rozumějte chtít po dvou kytaristech a jednom basákovi, aby tleskli pokaždé přesně a stejně silně) není až taková hračka. O to pyšnější ale na svůj tleskací výkon jsme.

Nahrávku jsme se rozhodli opatřit videoklipem, který je v pořadí naším teprve druhým. Podobně jako u skladby, chtěl jsem se i u videa vyhnout častým klišé vánočních písní a klipů, a tak padlo rozhodnutí vytvořit klip ze záběrů nás o Vánocích, když jsme byli malí. Tím dostala prostor autenticita, opravdovost a zároveň jsme zůstali v centru dění my a ústředním tématem zůstaly Vánoce. Prohledali jsme tedy rodinné archivy z dob našich dětství a zdigitalizovali a sestříhali staré záběry, které točili naši rodiče. Z těchto záběrů jsem se pokusil vytvořit náš společný obrázek Vánoc, na které asi každý vzpomíná nejraději. Jak vypadáme dnes, můžete vidět v jedné koncertní scéně ke konci klipu.

Na streamovacích službách a hudebních obchodech najdete singl s obalem, který pomocí minimalistického designu kloubí název kapely i název písně. Naživo sice hrajeme Jedinej dárek na koncertech v období okolo Vánoc, ale nevylučujeme, že ho od nás letos uslyšíte, i když se na nás přijdete podívat třeba uprostřed léta, v 30° C. Pro ochlazení.

Kde a s jakým záměrem jste svůj videoklip, singl nebo desku natáčeli vy? Podělte se s námi a napište nám na redakce@frontman.cz.