Folková Lipnice není skanzen. Pod hradem zahrají Iva Bittová, Midi Lidi i mladá alternativa

Lipnice nad Sázavou má v české hudební historii zvláštní místo. V tamním amfiteátru se v letech 1984 až 1988 konal festival Písní za mír, který dokázal přivést tisíce posluchačů a v normalizačním Československu vytvořit prostor pro svobodnější hudbu, texty i setkávání. Právě tady také v roce 1988 po devatenácti letech veřejně promluvil Václav Havel.

Obnovená Folková Lipnice na tuto tradici od roku 2024 navazuje. Nechce ji ale jen připomínat. Odkaz původního festivalu převádí do současnosti a folk chápe podstatně šířeji než jako písničkáře s akustickou kytarou. „Festival v 80. letech nabízel vzácnou atmosféru a únik od normalizační reality do paralelních světů. Dnes se sem můžeme vracet bez strachu,“ říká ředitel festivalu Rostislav Šíma.

Právě svoboda, otevřenost a možnost potkávat různé názory i generace zůstávají podle pořadatelů důležitou součástí festivalu. Tomu odpovídá i program, který spojuje písničkářství, alternativu, elektroniku či experimentální hudbu s literaturou, divadlem a filmem.

Bittová, Midi Lidi i nová generace

Hudební program letošního ročníku se rozdělí mezi dvě pódia. K nejvýraznějším jménům patří Iva Bittová, jejíž tvorba se už desítky let pohybuje mezi písní, improvizací, experimentem a soudobou hudbou, nebo elektronická formace Midi Lidi.

Dorazí také Hm…, Petr Linhart, Severní nástupiště, Člověk krve či Sýček. Mladší scénu zastoupí mimo jiné Ida The Young nebo projekt Leto s Monikou.

Dramaturgie tak ukazuje folk spíš jako způsob přemýšlení o autorské hudbě než jako pevně vymezený žánr. Vedle tradičnějšího písničkářství se pod lipnickým hradem objeví alternativní rock, elektronika i hudba, která se jednoduchému zařazení záměrně vzpírá.

A právě mezigenerační propojení může být jednou z nejsilnějších stránek festivalu. Historie místa tu není cílem sama o sobě, ale výchozím bodem pro to, co se na nezávislé a alternativní scéně děje právě teď.

Od koncertů k táboráku

Folková Lipnice zároveň není jen koncertní přehlídkou. Program doplní autorská čtení, divadlo, projekce studentských filmů Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati, výstava ve veřejném prostoru nebo společná procházka.

Festivalový život se odehraje také mimo pódia. V plánu je ping-pong, sekáč i večerní táborák, návštěvníci mohou stanovat přímo pod lipnickým hradem a výlet spojit s okolní krajinou a známými zatopenými lomy. Festival pak v neděli uzavře společná snídaně v trávě.

Komornější rozměr celé akce přitom umožňuje něco, co na velkých festivalech často mizí – přirozené potkávání muzikantů, publika a pořadatelů. Folková Lipnice tak svou historii nepřevádí do muzejní vitríny. Spíš se pokouší zachovat to nejpodstatnější z ní: místo, kde se dá poslouchat hudba, mluvit spolu a na chvíli vystoupit z běžného provozu.