Bon Iver se na nové desce po experimentech vrátil do náruče prosté písničky

Justin Vernon už dávno není ten zamrzlý muž s kytarou a falzetem, který s deskou For Emma, Forever Ago přinesl indie folku novou míru zranitelnosti. Se značkou Bon Iver během necelých dvou dekád postupně opsal oblouk od akustické asketické krásy přes pompézní artpop až k elektronicky rozeklanému výkřiku 22, A Million z roku 2016, který mnohým posluchačům rozbil představu o tom, co ještě může být píseň. Přestože právě za „klasičtější“ druhé album Bon Iver z roku 2011 obdržel dvě ceny Grammy – za nejlepší alternativní album a jako objev roku – Vernon se nikdy nespokojil s chváleným receptem. Ve svém hledání dalece překročil hranice žánrů.

Na dlouhou dobu poslední album i,i z roku 2019 pak jako by zkusilo spojit obě polohy – abstraktní i organickou – do novotvaru, ze kterého vyčnívaly jak geniální diamanty, tak i nikde neukotvená hlušina. Po šestileté pauze se Bon Iver vrací ke svým kořenům. Výsledkem je letošní novinka SABLE, fABLE – deska složená ze dvou rozdílných částí, které místo vrstev experimentů staví v první linii na emocích, sdílení a neokázalé kráse prosté písně.

Nové album má silně autobiografické jádro. První část SABLE je čistým návratem k inde folkovým kořenům — Vernon je napsal a natočil mezi lety 2020–2023 po bouři v osobním životě. Tyto skladby představují přijetí úzkosti, viny a nakonec naděje jako jakousi očistnou fázi před „novým začátkem“. Název části Vernon popisuje jako symbol hluboké černoty — „byl jsem sable“, člověk opakující cyklus bolesti, který je ale ochoten si přiznat, že tento příběh bude mít svůj konec.

Ve druhé polovině nazvané fABLE se ale nálada desky otáčí. Tam, kde SABLE hledá introspekci, fABLE slaví. Vernona nacházíme v dialozích s konkrétní osobou — je to portrét lásky, znovunalezení světla, nové životní kapitoly, jak postupně popisují skladby Everything Is Peaceful Love, Walk Home nebo duet s Danielle Haim v If Only I Could Wait. Ten vypráví o emocionálním vytržení, ale i o potřebě závazku a společné práce na vztahu coby jemném tanci dvou osobností. A podobně jako jde na dřeň autor po textové stránce, se posluchačům otevírá i po té hudební.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Hudebně je SABLE, fABLE především návratem k přehlednosti a přímočarosti. Vernon znovu staví svůj hlas doprostřed písní – neohýbá ho do efektových ornamentů jako na 22, A Million, ale nechává ho znít naplno, bohatě a zranitelně. Úvodní trojice skladeb převzatá z loňského EP tvoří v podstatě minicyklus. U prvních dvou se jedná v podstatě o zpěvákovu syrovou introspekci raných nahrávek s pečlivě vybalancovaným zvukem pozdějších let. Teprve Awards Season, kterou můžeme brát jako hymnu odolnosti, přejde od tichého indie folku do aranžérsky bohaté skladby s žesťovou sekcí, připomínající rozvolněný jazzový pochod z New Orleans.

Následující část alba přináší světlo. Short Story jako by rozhrnovala závěsy – dost bylo vzdychání, pojďme se bavit! Místo folku pop, který stále nese výsostné znaky Veronova rukopisu. Everything Is Peaceful Love zní jako pop soulová extáze s gradujícím, sluncem zalitým refrénem, ve Walk On a I'll Be There Justin přepíná do polohy soulového lovermana, zatímco gospelové prvky Day One (s hosty Dijon a Flock of Dimes) připomínají duchovní restart.

A pak přichází možná největší překvapení: skladba From zní jako jasný popový hit, což by ještě před pár lety znělo v souvislosti s Bon Iverem jako vtip. „I just love it when you call me baby,“ zpívá Vernon zamilovaně na melancholicky chytlavém podkladu, který by se neztratil na albu Tango in the Night od Fleetwood Mac. Duchovní dvojče této písně tvoří duet If Only I Could Wait s Danielle Haim – srdcervoucí groove jak od Prince, který má k opravdovému popovému hymnu už jen krůček. Závěrečné skladby There's A Rhythm a ambientní Au Revoir pak desku uzavírají kontemplativním, až meditačním tónem.

Přestože se o novince píše jako o „nejvíc sexy desce“ Bon Ivera, je to spíš zavádějící zkratka. SABLE, fABLE je smyslné způsobem, jakým může být smyslný zpěv ptáků nebo vítr prohánějící se korunou stromu – tedy ne tělesně, ale skrze něhu, pozornost a schopnost slyšet. Vernon zde sleduje oblouk vztahu od okouzlení přes propojení až k tiché spokojenosti – ať už skrze jiskřivý yacht rock (Everything Is Peaceful Love) nebo zastřený duet s Danielle Haim (If Only I Could Wait), který připomíná podivně zkreslenou verzi Radiohead.

Bon Iver jednoduše není stavěný na točit „veselé“ desky – každou světlou chvíli následuje introspektivní propad. Přesto zůstává letošní novinka jako celek překvapivě vyrovnaná, a pokud bychom měli použít ještě jedno přirovnání, tak komplexní. Justin Vernon na ní opsal dlouhý výlet z temné chatrče ve Wisconsinu do sluncem zalitého domova.

Bon Iver – SABLE, fABLE

Jagjaguwar 2025; 00:41:50

85 %