Top-Tier Grief: pět způsobů, jak si zvyknout na neklid
Co se stane, když napětí nezmizí, jen si na něj zvyknete? Pět skladeb napsaných v situaci, v níž věci zůstávají z principu nedořešené. Nové EP Dim Haze s názvem Top-Tier Grief je svědectvím o únavě, která se pomalu mění v klid.
Nevím, kdy přesně se ze mě stal člověk, který je ochotný těžké myšlenky nést, aniž by je měnil v hořká a útočná slova. Ale asi se to stalo někdy mezi tím, co jsem přestal věřit, že se všechny věci dořeší, a přijal fakt, že některé rozepře prostě pokračují. Že neklid nezmizí. Jen si na něj člověk zvykne.
Impuls pro tohle EP ale přišel trochu nečekaně. Byl jsem na natáčení krátkého filmu mojí blízké kamarádky a slyšel ji říct herečce, že její výkon „držel strašně dobrej level smutku“. Ta věta mě úplně uzemnila. Ta představa, že zármutek může mít úroveň. Stabilitu. Údržbu. Od té chvíle jsem ho začal vnímat jinak – ne jako krizi, ale jako trvalý stav, ve kterém někdo z nás prostě žije.

Jak říkám, Top-Tier Grief je EP, které jsem napsal, když jsem si přestal hrát na uzávěrky a začal sledovat, co se se mnou děje, když se věci neuzavřou. Pět skladeb o tom, co zůstane po přílivové vlně. Ne o bouřlivém rozchodu, ale o tom, co následuje – emoční vakuum, otázky. Ne o vzteku, ale o únavě. Ne o vítězství, ale o přežívání sám se sebou – a občas i s ostatními.
Zvukově to jde různými směry – od lo-fi úvodu přes rytmický groove, grunge, smyčce až po klavír a ticho. Ale všechno to má jedno společné: nerovnoměrné tempo i pocity v textech a náladě, trošku drama a trošku ironie.
Nápady a dema jsem psal sám, někdy až moc dlouho, ale ta fáze, kdy to konečně dostalo tvar, přišla v nové a rozhodně ne poslední spolupráci s producentem Zdendou Prokopcem (kapela Good Times Only), který dal celé věci rám a údernost. Mix opět dělal Vít Kořistka (kapela Nature Trip), se kterým spolupracuju od začátku projektu, tj. od roku 2019. Master udělal Martin Havlen z Resound studio.
Pro mě je to celé taky o prostředí, které mě formovalo. Severočeský Litvínov a okolí. Sídláky, chemička, lomy, zamlžený les na okraji. Ticho v neděli odpoledne, když ti bylo sedmnáct a nevědel*a jsi, co máš cítit. Prožíval*as to v těch kulisách a ani dnes po letech jsi to úplně vnitřně nezpracoval*a. To se mělo odrážet jak ve zvuku a textech, tak i ve vizuálech celého EP.
Dva klipy (Bona Fide a Top-Tier Grief) jsme přímo na Litvínovsku točili s Tomem Tejklem (kapela Hopes), se kterým spolupracuju pravidelně a který umí natočit pocit, aniž by o něm bylo třeba doslovně a dopodrobna mluvit. Ostatní vizuály – včetně pixel-art videí k ostatním třem trackům a obalu desky – dělal Roman Gordienko aka Rmn Gee (kapela Méta Monde), a díky němu celá deska drží pohromadě i vizuálně.
Každá skladba je jiný pokus, jak to všechno přežít. Bona Fide je ospalý úvod a krátký náznak dialogu, ve kterém je dusno. Mental Rooftops je o hlavě, která nechce být nahoře ani dole. Glide má víc energie, ale taky identitární frustrace. Top-Tier Grief je pomalá, eskalující elegie. Half-Heard je tak trochu nádech před dalším krokem.
Nečekám od toho uzdravení. Ale doufám, že v tom někdo pozná kus svýho ticha. Svoje zmatení. Svoje „nevím, ale stejně vstanu a půjdu něco dělat, protože co jinýho“.
EP bylo vytvořeno za finanční podpory OSA, z.s. a vyšlo digitálně 12. prosince 2025 na všech streamovacích platformách.
Jak jste svou nahrávku připravovali vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.