Sto let od narození Karla Krautgartnera
Dnes si přípomínáme výročí sta let od narození Karla Krautgartnera, českého jazzmana, saxofonisty a klarinetisty a především dirigenta, skladatele a vůdčí osobnosti orchestrů a ansámblů, které zásadním způsobem formovaly českoslovneskou populární hudbu 50. a 60. let.
„Pouštěl jsem si v pětasedmdesátém roce jednu parádní jazzovou desku, když tu na mě zvolala moje žena z kuchyně: 'Jeničku, ten Buddy De Franco ale na ten klarinet válí!' A já jí na to odvětil: 'Ale to není Buddy De Franco, Boženko! To je Kraugartner!', ten měl dycinky tón ostrej jako břitva staré štětky z New Orleans!“ Takto po svém vzpomínal na legendárního jazzového klarinetistu a saxofonistu Karla Kraugartnera, mezi kolegy-muzikanty řečeného „Krauťas“, známý pražský klarinetista Jeník „Rybíz“ Nováček.
Karel Kraugartner se narodil 20. července roku 1922 v Mikulově do rodiny poštmistra rakouského původu. Absolvent brněnského gymnázia si brzy zamiloval saxofon a klarinet a již od třinácti let profesionálně hrával v bandech Quick a Slavia. Dříč, který cvičil každý den osm až deset hodin denně, se už ve dvaceti letech stal členem ansámblu Gustava Broma, avšak o rok později odešel a založil vlastní Dixie Band. Po druhé světové válce se na deset let stal šéfem dechové sekce v orchestru Karla Vlacha, kde mimo jiné zavedl nové metody zkoušek dle vzorů amerických hráčů.
Po odchodu z orchestru Karla Vlacha se Krautgartner roku 1956 rozhodl založit vlastní profesionální těleso, ve kterém se to jen hemžilo budoucími hudebními legendami – spoluzakladatelem byl pozdější jazzový guru Karel Velebný a jedním ze sólových zpěváků se v roce 1957 stal začínající Karel Gott, kterého Kraugartner seznámil s principy jazzu a swingu.
Milovník americké hudby Kraugartner se i se svou partnerkou Elen Tanasco, jugoslávskou tanečnicí, dostal na konci 50. let do hledáčku zákeřné StB, jež je oba nutila ke spolupráci – tu však oba nekompromisně odmítli. Msta ze strany režimu na sebe nenechala dlouho čekat. Následovaly neblaze proslulé metody jako sledování, odposlechy nebo tvrdý výslech „na barťáku“ (tedy v Bartolomějské ulici v Praze).
Byť estébáci na Kraugartnera tvrdě tlačili, ke spolupráci jej získat nedokázali. Fenomenální jazzman nicméně pod velkým tlakem bolševika rozpustil svůj band a stal se lektorem a učitelem. Jeho hudební dílny pro začínající hudebníky byly kultovní záležitostí a Krautgartner se stával čím dál větší legendou.
V šedesátém roce, kdy nastalo určité tání komunistického režimu, se Krautgartner stal šéfdririgentem rozhlasového orchestru. Milovník a znalec Buddyho De Franca, Johna Coltranea a Milese Davise dostal do popředí zájmu jazzový fenomén bebop. Železná disciplína, precizní profesionalita a umělecká kreativita činila z Karla Kraugartnera špičku české jazzové scény. V roce 1965 se podílel na hudbě k slavnému muzikálu Kdyby tisíc klarinetů a je rovněž tvůrcem hudební složky oblíbeného televizního seriálu z dílny Jaromíra Vašty a Jaroslava Dietla Píseň pro Rudolfa III.
Když 21. srpna 1968 vtrhla do Československa Sovětská armáda se svými servilními poskoky z vojsk Varšavské smlouvy, odjel Krautgartner i s rodinou do Mikulova, využil svého víza a dokud to bylo možné převážel lidi přes hranici. S rodinou nakonec uprchl do Vídně, kde se stal dirigentem rakouského rozhlasového jazzbandu ORF. O tři roky později se usadil v Kolíně nad Rýnem. Zde také v roce 1982 ve svých šedesáti letech zemřel.
Jeho přínos českému, rakouskému a německému publiku bude navždy zapsán do paměti jazzu.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
