Roman Holý: Svoje kapely mám rád, víc už jich ale nechci
Rodák ze Sušice Roman Holý je strůjcem a strojvedoucím nejlepších českých porevolučních kapel. Vynalezl entertainera Matěje Rupperta, nastartoval chuť českého publika na funk a daří se mu obklopovat se muzikanty, jejichž interakce šlape jako hodinky, i když ve finále vydají třeba jen jedno album.
Na loňském vánočním koncertě Monkey Business na začátku nastoupil místo Matěje Rupperta Vojta Dyk. Byla to čistá mystifikace publika, nebo předehra další spolupráce jako třeba s Terezou Černochovou?
Tohle byl žert, který se nám všem velice líbil, až na Matěje, který pět písniček dřepěl v zákulisí a trpěl jak zvíře. Vojtu bychom rádi použili jako vokalistu, který bude zpívat zpoza plenty, aby nebyl vůbec vidět. Příliš na sebe strhává pozornost, a na to není nikdo z kapely zvědavý. Takhle dobře zpívat a ještě k tomu takovejhle fešák – to už je trochu moc.
Musím říct, že jestli je někdo rovnoprávným zpěvákem vedle Matěje, tak je to právě Vojta Dyk. A ve sranda kapele, jako je Nightwork, mi ho přijde škoda.
Škoda je, když umře dobrý člověk.
K vašim hudebním aktivitám přibyl projekt Neruda. O něm jste před časem řekl, že se holkám nebude líbit. Tak jak dopadl?
Dlouho ležel v totálním komatu, protože neměl bubeníka. Situace se rázem změnila, protože se k nám přidal zabijácký bubeník Martin Valihora a my opět začínáme hlučet. Je to opravdu pěkný chlap, tak počítáme s tím, že se pár holkám Neruda začne líbit. Moc se na hraní s ním těšíme.
Několik songů jste s Matějem dělali i s PSH a Jamesem Colem, J. A. R. s rapujícím Klempířem a Viktoříkem dávají znát vaše rapové zalíbení. Nechcete si ještě přizaložit nějaký hiphopový projekt? Případně jakýkoliv jiný, který by vám ještě doplnil muzikantské sny nebo aktuální náladu?
Snad ani ne. Mám svoje kapely opravdu rád, víc už jich nechci. Navíc, jak říká Jiří Strach, hip-hop nemá právo na život.
Beaty byste od teď mohl vyrábět jenom s perkusemi boomwhackers, které jste s velkým entuziasmem vzali v J. A. R. za své a zahráli na ně třeba na koncertě v LMB v Praze. Už jste s nimi něco nahráli? Hrají na Dlouhohrajících děckách?
Máme z nich udělané intro, je to velmi zábavný nástroj. Stačí je dát do rukou partě lidí, trochu se zhulit a začít mlátit do stehen. Je to fakt zábava.
Možná, že než do skládání nové kapely se teď ponoříte do výroby vlastních nástrojů?
Nosím jeden nápad v hlavě. Již pěkných pár let jsem obklopen kočkami všeho druhu. Z prvotní lásky a nadšení k tomuto druhu jsem se propracoval na úplný opak spektra. Po tom, co nám skoro všechny začaly dříve nebo později likvidovat dům, kytky, sklep, studio, prostě všechno, jsem se rozhodl sestrojit hudební nástroj, díky němuž svůj vztah k těmto zvířatům vyladím. Představte si takovou malou klávesnici, stačí opravdu jedna oktáva. Každý tón spouští speciálně upravený adaptér, který vysílá napětí do jednotlivé kočky. Vtip je v tom, že každá micka po sepnutí klávesy dostává jinou dávku elektřiny, tudíž vydává jiný tón. Při troše šikovnosti se bude dát tento nástroj naladit do znělého akordu.
Je schizofrenie pohybovat se dneska vlastně mezi čtyřmi kapelami (Monkey Business, J. A. R., G-Point Hunters a Neruda), nebo se nějakým složitým systémem doplňují?
Nedoplňují, spíš si překáží. Republika je malá, jsou si navzájem konkurencí. Dlouho jsem si nalhával pravý opak, není to však pravda. Koncert Monkey Business třeba v Brně minimálně na tři měsíce znemožní koncert J. A. R. v Brně a naopak. Vždy jsem byl velkým zastáncem toho, mít jen jednu kapelu a pro tu zmírat. Vidíte, nepovedlo se mi to.
Nastal někdy moment, kdy jste měl všeho a všech dost a přiblížil se moment, kdy si otevřete ten horský hotel na Šumavě?
To určitě ne, jediná věc, která mě ubíjí, je věčné sezení v autě na D1. Bože, jak to nenávidím. V momentě, kdy je koncert nebo zvukovka, už jsem klidný. Ale ty věčné přejezdy ze Šumavy na Moravu jsou děsné. Je to ovšem zanedbatelná překážka ve srovnání s výhodami, které toto povolání přináší.
Všechny názvy vašich kapel, ale i mnoha skladeb jsou mimořádně (ne)smyslné. Jaký byl nejbizarnější způsob, kterak některý z těchto názvů vznikl?
Názvy vznikají stejně jako všude jinde na světě za naprosto nezajímavých okolností. Alkohol, jointy, ponocování, druhý den vybagrováno v hlavě. Namele se spousta blbostí, v podstatě až volovin, a některý z nich mají delší životnost. Celá řada těch nejlepších věcí se nikdy nezrealizuje, protože po vystřízlivění na to už nikdo nemá koule.
Kdybyste dostal nabídku stát se členem jakéhosi poradního sboru některého českého hudebního vydavatelství s možností mít vliv na fungování toho labelu, vzal byste ji?
Určitě ne. To je druhá strana barikády, to by mě určitě nebavilo. Žvanit někomu do toho, co má a nemá dělat. Vymýšlet strategie a krátit písničky do rádia. Kdybych mohl ovlivňovat růst hub, to by bylo něco.
Proč myslíte, že prodej hudby online u nás nefunguje tak dobře jako v zahraničí?
Ani v zahraničí nefunguje dobře. Většina muzikantů si velmi stěžuje a všichni hrajou živě, jen to fičí. Prodeje desek jsou tristní a je načase si na to zvyknout.
Filmová nebo divadelní hudba vás výrazněji neláká?
Dělal jsem i dělám občas oboje. Každé setkání se zajímavým hercem nebo režisérem je pro mne velmi inspirativní, proto se tomuto druhu zábavy nebráním.
Předloni vyšlo album Neruda, vloni vyšlo nové album J. A. R. Pracujete teď pro změnu na nové desce Monkey Business, nebo máte aspoň v hlavě nějakou budoucí koncepci?
Desku Monkey Business právě míchám, dodělávám. Jde to velmi pomalu, z centra Prahy jsme se všichni rozprskli po republice a vídáme se kromě hraní opravdu málo. Ale za pár let to určitě vydáme.
V jakém stadiu života jsou vaše jednotlivé kapely, vezmeme-li jednu po druhé? Jsou tam, kde je chcete mít?
To určitě ne. S J. A. R. bychom chtěli hrát mnohem víc, ale z rozličných důvodů to nelze. Velmi nás těší výborné ohlasy na novou desku, hrajeme však žalostně málo. Neruda stál dlouhé měsíce, protože nebyl bubeník, v podstatě se skoro rozplynul v mlze. Teď se situace jeví velmi příznivě. G-Point Hunters není vlastně opravdická kapela, to je příležitostné jamování, kde zastávám roli dýdžeje. Tak vlastně nejstabilnější zůstávají Monkey Business, kteří snad v dohlednu přijdou s novou deskou, která někoho potěší.
Roman Holý (*1966) je hudební skladatel, zpěvák a producent. Stál u zrodu a fungování hned několika klíčových kapel porevoluční éry. Kromě funk-rapových J. A. R. založil v druhé polovině 90. let kapelu Sexy Dancers s vokalisty Danem Bártou a Darou Rolins. Vydali skvělou desku Butchers On the Road a pak se rozpadli, aby štafetu entertainera převzal Matěj Ruppert jako hlavní zpěvák další Holého kapely, Monkey Business. Ta funguje jako jedna z nejúspěšnějších tuzemských kapel dodnes. Kromě toho je Holý DJ v jamové kapele G-Point Hunters a nedávno založil další hudební projekt s názvem Neruda.
Foto: G-Point Hunters
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.