Přejít k hlavnímu obsahu
Vše je propojeno. Stačí jen volit různé kombinace a možnosti a hledat lepší zvuk. | Foto: Unsplash
Vše je propojeno. Stačí jen volit různé kombinace a možnosti a hledat lepší zvuk. | Foto: Unsplash
Zdeněk Lev - Čt, 20.01.2022 - 12:00

Pod kapotou #13: jak levně upgradovat elektroniku v elektrické kytaře

Napadlo vás někdy, že vylepšení elektrické kytary nemusí být vůbec drahá záležitost? Mnoho věcí se dá udělat opravdu levně, kouzlo se totiž skrývá v detailech. V detailech, které nejsou na první pohled důležité a jsou skryty kdesi pod kapotou kytary, a přesto jsou zásadní. Mám pro vás několik tipů na levné a efektivní vylepšení zvuku a herních vlastností elektrické kytary pomocí úpravy elektroniky.

Vše se točí okolo kytarového servisu. Pokud víte jak na to a věříte si, máte vyhráno a můžete to zkoušet sami. Pokud nevíte, najděte si kytarového technika, řekněte mu, co byste chtěli vylepšit a nechte práci na něm. A pokud patříte k těm, kteří neví, co chtějí vylepšit, nezoufejte. Vše s technikem proberte a on už se dovtípí, po čem vaše kytarová duše prahne.

V zapojení lze vymyslet mnoho kombinací

Změna zapojení elektroniky

U elektrických kytar je důležitá elektronika. Na výsledném zvuku se podílí velkou měrou. Každá kytara má z továrny nějaké specifikace, jakými je počet snímačů, počet poloh přepínače snímačů, počet potenciometrů a pak různé kombinace mezi těmito součástkami. Na elektronice je skvělé to, že ji můžete přetvářet podle libosti prakticky do nekonečna.

Změna zapojení tedy může být jakákoli. Pokud máte Stratocaster, můžete si zvolit různé kombinace snímačů, například že vám v jedné poloze přepínače snímačů bude hrát kobylkový i krkový snímač zároveň. Nebo mohou hrát všechny tři snímače najednou. Můžete snímačům otočit fáze, zvuk se tím hodně ztenčí. Můžete snímače zapojit paralelně nebo do série. U humbuckerů můžete pomocí push/pull potenciometrů snímače rozepínat na single coily a zapojovat různé cívky a ještě to spolu kombinovat.

Pokud používáte tónové clony, můžete si zvolit, které budou zapojené na daný snímač. Na jednu clonu můžete mít zapojeno více snímačů najednou.

Pokud nechcete, aby signál rušily ostatní součástky, můžete snímač zapojit rovnou na samici jack. Máte tak jistotu, že zvuk bude odpovídat skutečným možnostem snímače. Nemůžete pak ale nijak korigovat hlasitost. Pokud byste se spokojili pouze s korekcí hlasitosti, můžete snímač zapojit na volume potenciometr a pak rovnou na samici jack. Zapojit vše můžete i tak, že si necháte všechny možnosti elektroniky, ale například aktivováním push/pull potenciometru pustíte signál ze snímače rovnou do samice jack a do aparátu. Obejdete tím ostatní součástky, které ale po deaktivaci push/pull potenciometru budou opět připojené. S touto možností zapojení vycházejí z továrny některé modely Gibson Les Paul.

Zapojení Gibson Les Paul

Potenciometry

Další nenápadnou, ale zásadní součástí elektroniky, která jde snadno vylepšit nebo změnit, je potenciometr. Existuje jich více druhů a každý má například jiný průběh, tedy má během otáčení jiné vlastnosti, kterými upravuje zvuk.

Obecně se nejvíce používají potenciometry logaritmické a lineární. Logaritmický se značí písmenem A (A500k, A250k), jeho průběh je ze začátku více pozvolný, ale ke konci otočení se průběh zrychlí. To se v praxi projevuje tak, že když máte volume na nule a začnete potenciometrem pomalu otáčet, hlasitost se zvyšuje plynule. Jakmile se ale dráha potenciometru blíží ke konci, nárůst hlasitosti skokově vzroste na maximum. Hůře se tedy reguluje hlasitost těsně pod maximem. Naopak, pokud máte potenciometr na maximum a chcete snímač ztišit, může hlasitost skokově poskočit na nižší úroveň. Logaritmický potenciometr se používá více na tónové clony.

Lineární potenciometr se značí písmenem B (B500k, B250k) a více se používá pro volume. Jeho průběh je takřka opačný než u logaritmického. Pokud máte potenciometr na nule a začnete s ním pomalu otáčet, hlasitost se na začátku dráhy prudce zvýší. Ke konci dráhy je ale jeho chod plynulý a můžete tak jemněji regulovat cílovou nejvyšší hlasitost.

Rozdíl je tedy v průběhu každého typu potenciometru. A ten si právě může každý zvolit sám podle toho, co mu více vyhovuje. Není striktně dáno, že musíte mít na volume B a na tónové cloně A. Volba je jen na vás. Mnoho kytaristů si mění u kytar potenciometry právě za ty hodnoty, které jim nejvíce vyhovují.

Potenciometry typu push/pull nebo push/push umožňují rozepínání humbuckerů na single coily, což přidá kytaře několik nových kombinací zvuku. Pokud máte Gibson Les Paul, kde jsou čtyři klasické potenciometry, a všechny je vyměníte za push/pull, získáte násobě více kombinací zvuku.

zapojení Gibson SG

Kondenzátory a rezistory

Pokud jste se někdy dívali do elektroniky elektrické kytary, víte, že některé součástky jsou opravdu malé. Do dráhy signálu se připojují kondenzátory a rezistory, které různě upravují zvuk – například mu můžou přidat basy. Připojit je lze k potenciometru nebo k přepínači snímačů. Je jich více druhů a každý má nepatrně odlišné vlastnosti.

Na výsledném zvuku se nemusí použití kondenzátorů a rezistorů projevit tak výrazně. Záleží, jakou hodnotu a zapojení si zvolíte. Tyto součástky nejsou drahé a jejich připájení trvá jen pár minut. Musíte jen vědět kam. Jako dobrý příklad nám poslouží klasické zapojení Fenderu Esquire, který měl sice jen jeden snímač, ale k němu třípolohový přepínač. Takže byly k dispozici tři variace zvuku z jednoho snímače jen díky drobným součástkám v elektronice. V krajní poloze přepínače snímače u krku putoval signál přes kondenzátor a rezistor a výsledný zvuk snímače byl basovější se sníženým výstupem.

Takovýchto kombinací je možné vymyslet skutečně veliké množství. Je třeba se v elektronice trochu orientovat, nebo stačí experimentovat. Vyměňte součástku, zkuste, jak vám změna zvuku vyhovuje a případně vyberte příště součástku s jinou hodnotou.

Na netu dnes najdete schémata nespočtu zapojení všech možných modelů kytar – stačí poctivě zapátrat. Dobrou inspirací v tomto bývají profesionální kytaristé, kteří mají svá specifická zapojení, jimiž docílí svého vlastního nezaměnitelného zvuku. Pokud se vám jejich zvuk líbí, zjistěte si, jaké používají zapojení a jaké součástky v elektronice mají.

Poškozené dřevo okolo samice jack

Samice jack

Samice jack je na elektrické kytaře nejnamáhanější součástkou. Nejenže kytaristé neustále zapojují a odpojují kabely z kytary, což samo o sobě představuje pro tuto součástku zátěž. Nebezpečné je pro samici jack tahání za kabel, což se stane například přišlápnutím kabelu nebo pohybem hráče po pódiu. Kabel tak může uchycení v samici poškodit a vyviklat. To způsobuje přerušování signálu vlivem nedostatečného zasunutí kabelu nebo jeho vypadávání.

Z toho důvodu doporučuji mít v kytaře kvalitní samici jack, například od značky Switchcraft. Levné kytary, nejen ty z čínské produkce, obvykle mají samice jack nekvalitní. Rychle se opotřebí, špatně v nich drží kabely nebo se poměrně často stává, že se zcela povolí jejich středová konstrukce a při dotažení matky se celá samice protáčí.

Tyto součástky stojí maximálně pár stovek a jejich výměna zabere minimum času, ale jsou neocenitelné, protože se tím mnohonásobně zvýší spolehlivost celé elektroniky.

Závěrem

Upgrade elektroniky nemusí nutně znamenat pouze výměnu snímačů. Útroby elektrických kytar v sobě skrývají mnoho součástek a každá z nich hraje svoji neocenitelnou úlohu. Všechno je propojeno. Stačí jen volit různé kombinace a možnosti a hledat lepší zvuk. Vylepšení přitom nemusí být vůbec drahé. Zde opravdu platí za málo peněz hodně muziky.

Tagy Pod kapotou elektronika na kytaru snímače potenciometry kondenzátory a rezistory samice jack

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Zdeněk Lev
Jsem kytarový technik v Kytary.cz a mám dlouholeté zkušenosti s kompletním kytarovým servisem. Specializuji se na servis a ověřování originality vintage, sběratelských a bazarových kytar a rád předávám získané zkušenosti dál. Rukama mi prošlo tisíce nástrojů a těší mě, že můžu…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY