Přejít k hlavnímu obsahu
Častá chyba kytaristů je nevhodná volba strun
Častá chyba kytaristů je nevhodná volba strun
Zdeněk Lev - Čt, 15.04.2021 - 08:00

Péče o kytaru #33: jak vybrat vhodné struny pro různá ladění

Změny ladění kytary jsou v dnešní době velmi oblíbené. Díky podladění i jedné struny získáte mnoho nových možností zvuku. Přeladit můžete na značné množství variant a pokud se vám některá z nich nezdá, zkuste jinou. Věc ale není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Každé ladění má vliv na tah strun. Některé struny napíná více, některé méně. A to, jaký tah struny mají, má vliv na průhyb krku, na celkové nastavení hratelnosti kytary a na pocit ze hry. Pro vhodný výběr strun je důležité pochopit několik následujících zákonitostí.

Uvnitř většiny krků u kytar je nastavitelná výztuha, kterou můžete krk nastavovat podle potřeby. Výztuha je v krku umístěna z důvodu toho, aby se krk nehroutil pod tahem strun. Když struny naladíte do standardního ladění, jejich tah je několik desítek kg, což pro krk představuje značnou zátěž. Aby se neprohnul viditelně do luku, působí proti tahu právě výztuha.

Nastavení krku pomocí výztuhy

Jak funguje výztuha krku

Tu můžete podle potřeby nastavit, tedy povolit nebo více utáhnout. Při povolení výztuhy se krk povolí a prohne se do luku. Veprostřed hmatníku bude vysoký dohmat. Při přitažení výztuhy se krk dorovná, nebo přepne, dohmat je tedy velice nízko. Důležitý je samotný tah strun, kterému se nastavení přizpůsobuje.

Výztuha se nastavuje pomocí imbusového klíče, variant je více. Její nastavitelný konec je umístěn buďto na hlavici kytary nebo na druhém konci krku, u těla. Každý typ kytary to má udělané po svém, jak to vyhovuje specifikacím daného nástroje. Akustické kytary mají výztuhu většinou dostupnou rezonančním otvorem. Les Pauly mají výztuhu vždy na hlavici. U Fenderů umístění závisí na typu kytary. Obtížné a nepraktické řešení u Fenderů bývá, když je výztuha na patce krku a při jejím nastavení se obvykle musí odšroubovat krk od těla.

Nastavit výztuhu není samo o sobě těžké, úkon je to jednoduchý. Obtížnost tkví v tom, vědět, jak krk správně nastavit. Ideální nastavení je u každé kytary individuální a odvíjí se nejen od zažitých standardů, ale také zejména od stavu krku dané kytary. Pokud má krk nerovnosti, nastavení se dělá kompromisně, aby byl krk co nejlépe hratelný. Při nastavení průhybu krku se zohledňuje i radius hmatníku, kdy je potřeba nastavit krk podle toho, jaký radius na hmatníku u dané kytary je.

Otázku strun řeší každý kytarista, je dobré tomu věnovat pozornost

Co s nastavením krku udělá změna ladění při zachování stávajících strun

To bylo ve stručnosti k fungování a nastavování výztuhy krku. Důležité je toto pochopení zejména proto, že při každé změně ladění dochází ke změně tahu strun. Ten se změní i při výměně strun za jinou tloušťku. Se změnou tahu strun se obvykle musí změnit i nastavení výztuhy na nový tah (na nové ladění).

Pokud byla kytara naladěna na standard E a byla také na toto ladění seřízena, byla plně a optimálně hratelná. Pokud ale podladíte o celý tón, tedy do standard D, tah strun se sníží o několik kg. Co se v tomto případě stane s nastavením krku? Tah strun a nastavení výztuhy spolu byly ve vzájemném poměru, kdy nastavení výztuhy kompenzovalo tah strun. Při podladění o celý tón se tah strun snížil, ale tah výztuhy zůstal stejný, takže výztuha tahá (narovnává) krk více než je v tuto chvíli třeba. Dojde zákonitě k přepnutí krku. Struny budou na prvních pražcích výrazněji drnčet.

Nastavení krku se tedy musí přizpůsobit novému ladění. Výztuha se podle potřeby povolí, aby se krk dostal opět do optimálního nastavení. Po seřízení je opět hmatník plně hratelný.

Pokud byste chtěli po čase opět přejít ze standard D do dřívějšího ladění, tedy standard E, stane se přesný opak než při podladění. Nyní se po nadladění tah strun zvýší. Tah výztuhy zůstává neměnný, takže struny svým silnějším působením krk výrazněji povolí tzv. do luku. Dojde ke zvýšení dohmatu, hraní je nepohodlné a obtížné. Opět je třeba přenastavit výztuhu. Nyní se musí více utáhnout, aby se krk narovnal.

Takto můžete jednoduše pochopit, jak funguje výztuha krku a jaký vliv na její nastavení má tah strun. Pokud chcete s kytarou a s laděním experimentovat, připravte se na nutná citlivá seřízení. Seřízení krku je dobré přenechat odborníkovi v servisu, protože při neodborné manipulaci nehrozí jen špatné nastavení kytary, ale také zejména poškození samotné výztuhy, což bývá při opravě problém. Špatně nastavená kytara se jednoduše seřídí, aby bylo vše optimální. Poškozená výztuha se opravuje složitě a oprava bývá nákladná.

Každé struny se liší svým tahem

Každá tloušťka strun má odlišný tah

Tah strun neovlivňuje pouze samotný druh ladění, ale také jejich tloušťka. Při výběru strun každý kytarista narazí na dilema, kterou tloušťku zvolit. Obvykle na obalu strun najdete údaj o tloušťce strun v palcích. Údaj ukazuje většinou krajní struny nebo rovnou rozměry všech strun v baličku. Nejtenčí struny jsou zároveň ty s nejnižší hodnotou. Takže struna .008 je například nejtenčí běžně používaná. Podle nejtenčí struny se označuje obvykle celá sada strun, tedy v našem případě se struny s nejtenčí strunou .008 nazývají osmičky, struny s nejtenčí strunou .013 jsou třináctky atd.

Možností sad strun je značné množství. Existují běžné sady, u elektrických kytar například 9/42 a 10/46, u akustických kytar 11/52 nebo 12/53. Aby ale bylo možné používat větší množství ladění, je na trhu právě daleko větší množství strun. Při ladění drop D, kdy je podladěná pouze basová struna E, můžete použít struny 10/52. Při podladění do standard D nebo do nižších drop ladění je dobré zvolit silnější struny, například jedenáctky.

Proč je tomu tak? Princip je stále stejný. Pokud máte na elektrické kytaře struny 10/46 a ladění standard E, ale chcete podladit o tón na standard D, tak nejen, že dojde ke zvýšení tahu výztuhy oproti podladěným strunám, ale zároveň podladěné struny zmenší svůj tah a tím se stávají měkčí, více kmitají a mají tedy tendenci více drnčet. Takže se k podladění přidává další problém k vyřešení, tedy že musíte ztrátu tahu strun vykompenzovat silnějšími strunami.

Silnější struny mají větší tah. Pokud je použijete na podladění, tah strun se víceméně dorovná. Tedy, když se vrátím k výše zmíněnému příkladu naladěních strun 10/46 do standard E. Při podladění do standard D je vhodné použít silnější struny, například jedenáctky, aby se tah strun vykompenzoval a aby struny při podladění nedrnčely.

Důležité je dbát při volbě strun také na menzuru dané kytary. Nástroje od Gibsonu mají kratší menzuru než Fendery. Pro kratší menzuru je vhodné používat silnější struny. Na kratší menzuře dochází k většímu rozkmitu strun, a tudíž je zde možnost, že budou struny více drnčet.

Častá chyba kytaristů je právě nevhodná volba strun při podladění. Mnoho z nich si pak stěžuje na drnčení strun. Řešení je pouze v tom, vědět, jaké struny použít na různé druhy ladění. Při správné volbě mnoho problémů s drnčením ustoupí do pozadí. Mé doporučení je dát kytaru při výraznějším přeladění do servisu na seřízení a výměnu vhodných strun. Zamezíte pak nežádoucím účinkům nevhodně zvolených strun a špatně nastavené výztuhy krku. A v neposlední řadě ušetříte peníze za struny, protože když zvolíte nevhodnou tloušťku strun, nástroj se stává obtížně hratelným a budete muset vše napravit vhodnějšími strunami. A než se dopracujete ke vhodným strunám, může vás to stát pár zbytečných sad strun. Proto doporučuji návštěvu servisu nebo alespoň odbornou konzultaci.

Volba vhodných strun je pro hraní zásadní

Jaké struny zvolit pro různá ladění

Obecně se dá říct, že pro začátečníky jsou vhodné měkčí struny. Pokročilejší kytaristé již vědí, co chtějí a také už mají větší cit v rukou a mohou hrát na různé sady strun. Pro vhodnost strun použít i například kalkulátor, který zohlední tah všech strun při různých laděních, vše znázorní i graficky.

Následující přehled vhodných strun pro různá ladění je uveden pro Fender menzuru 25.5, pro Gibson menzuru 24 3/4 a pro menzuru baskytar 34.

E standard

  • 10/46
  • Na Gibson menzuře, která je kratší, můžete pro heavy zvuk a pro stejný herní pocit, jako při hře na menzuru typu Fender, použít struny 10/52
  • Na Fender menzuře, která je delší, můžete pro jemnější zvuk a pro pocitovou hru jako na kytary menzury Gibson použít struny 9/42

Drop D

  • Pro toto ladění jsou vhodné struny 10/52
  • Používají se pro všechny menzury, tenké struny zůstávají stejné, basové strun jsou silnější

Eb standard

  • 10/52, které nabízí jemnější zvuk a pocit ze hry, vhodné pro Fender menzuru
  • 11/48, které kytaře dodají trošku toho heavy, vhodné pro Gibson menzuru

Drop C#

  • 11/48 + můžete použít strunu E 52, vhodné na Fender menzuru
  • 11/54 na Gibson menzuru
  • Obě sady umožňují herní pocit, jako když hrajete na běžné ladění

D Standard

  • 11/54 pro Fender menzuru, pocitově silnější, zvukově ostřejší
  • 11/48 pro Gibson menzuru, pocitově jemnější, připomíná E ladění

C standard

  • 11/54 nebo 12/56 pro Fender menzuru. Slabší struny jsou pocitově jemnější
  • 12/56 pro Gibson menzuru

Drop C

  • 11/54, 56 nebo 60 pro Fender menzuru. Volba silnější struny dává pocítit zvukové rozdíly, od jemnějšího po ostřejší zvuk, doporučuji vyzkoušet všechny varianty a vybrat, co více vyhovuje
  • 12/56 pro Gibson menzuru. Můžete použít 60 E strunu

Drop B

  • 11/60 pro Fender menzuru. Ernie Ball doporučuje zkusit sadu rozložit na 11, 15, 20, 36, 48, 60
  • 12/60 pro Gibson menzuru, kde Ernie Ball doporučuje zkusit sadu 12, 16, 24, 36, 48, 60

Baskytara

E standard, Drop D

  • 45/105 nebo 50/105

Eb Standard, Drop C#

  • 50/105

D Standard, Drop C

  • 55/110

Drop B

  • 60/125
Tagy Péče o kytaru struny jak si vybrat struny
Zdeněk Lev
Jsem kytarový technik v Kytary.cz a mám dlouholeté zkušenosti s kompletním kytarovým servisem. Specializuji se na servis a ověřování originality vintage, sběratelských a bazarových kytar a rád předávám získané zkušenosti dál. Rukama mi prošlo tisíce nástrojů a těší mě, že můžu…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY