Přejít k hlavnímu obsahu
Osobně mi přijde důležité tyto nástroje zachovat co nejdéle v optimální kondici, protože zážitek z hraní vás nejednou ohromí | Foto: Zdeněk Lev
Osobně mi přijde důležité tyto nástroje zachovat co nejdéle v optimální kondici, protože zážitek z hraní vás nejednou ohromí | Foto: Zdeněk Lev
Zdeněk Lev - Čt, 01.04.2021 - 08:00

Péče o kytaru #31: jak se starat o vintage kytary

Téma vintage kytar a vše s nimi spojené v poslední době nabírá na oblíbenosti. Mnoho kytaristů na tyto nástroje nedá dopustit, ať z hlediska kvality nebo sběratelské hodnoty. V obou případech je důležité umět se o kytaru dobře starat. Zanedbání péče o starou kytaru může znamenat její zbytečné znehodnocení a je jedno, zda se jedná o drahý či levnější nástroj. Svým způsobem se jedná o kytary, které jsou stejné jako ostatní, ale zároveň je třeba jim věnovat důkladnější péči a kontrolu vzhledem k jejich stáří.

Když se řekne vintage kytara, každý si představí patrně něco jiného. Tento pojem je sám o sobě obecný. Pro potřeby tohoto článku bych vintage kytaru vymezil jako nástroj, který je minimálně 30 let starý a má svou určitou hodnotu. Nemusí se nutně jednat o drahou kytaru, ale cenově dostupnou, tedy klidně do sta, padesáti nebo třiceti tisíc. Nebavím se tedy pouze o nástrojích astronomických hodnot, ale i například o japonských kytarách z 80. let a starších, o Fenderech ze CBS éry atd.

Krk Music Man z roku 1977

Aktuální stav kytary určuje její historie

Svým způsobem jsou tyto kytary stejné jako ostatní. Rozdíl je v jejich historii a stáří. Pokud se kytaru podařilo udržet v dobré kondici 30 a více let, byla by veliká škoda jí zanedbáním péče poškodit nebo jinak znehodnotit. Vše se tedy odvíjí od jejich historie a kondice.

To, jak bylo s kytarou zacházeno v minulosti, se pozná celkem jednoduše. Při pečlivé diagnostice se vždy odhalí defekty nebo deformace způsobené okolními vlivy, které působí na dřevo (vlhkost, sucho…) a také se odhadne, jak o ní bylo staráno. Pokud je kytara v zánovním stavu, je zřejmé, že se o ní předchozí majitel staral buďto s velikým nasazením nebo na ní příliš nehrál. Jednoduše to jde poznat například podle vymačkaných pražců na hmatníku. Pokud jsou pražce jako nové, jsou buď vyměněné nebo se na kytaru příliš nehrálo. Pokud jsou vymačkané, a i přesto vypadá kytara zánovně, její předchozí majitel se o ní dobře staral, možná byla hraná jen doma či ve studiu. Pokud je kytara ve stavu relic, většinou se jedná o koncertní nástroje, které jsou perfektně vyhrané a svým opotřebením dobře vypadají.

Podle zmíněného stavu kytary k ní noví majitelé většinou i přistupují. Pokud kytara vypadá zánovně, snaží se jí v tomto stavu dále držet. To má vliv i na cenu kytary. Ty v zánovním stavu většinou stojí víc. Pokud je kytara relic, nemusíte se bát dalšího přidaného šrámu, kterého si často ani nevšimnete.

Budoucí péče o vintage kytaru je dána tedy jejím aktuálním stavem. Může se stát, že kytara již byla nějakým způsobem opravovaná, lepená. Staré Les Pauly mívají popraskaný lak v namáhaných spojích krku a těla, Fendery mívají popraskaný lak ve stejných místech, jen je rozdíl v konstrukci, kdy Gibson má krk k tělu přilepený a Fender šroubovaný. Pražce bývají nízké a vymačkané od hraní a broušení. Ladící mechaniky nemusí chodit optimálně, ale pokud fungují, nechte je. Potenciometry mají časem tendenci při otáčení praskat. Lze je vyčistit, ale ne vždy. Pokud je kytara drahá a cenná, potenciometry se nechávají do poslední chvíle, co to jde. Pokud se jedná o levnou kytaru, originální potenciometry se mění běžně za nové.

Fender Stratocaster z roku 1976 ve skvělé kondici

Čemu věnovat pozornost a o co se starat

Péče o starý nástroj není jen o opatrnosti, ale především o tom, že kytaru průběžně kontrolujete v servisu nebo alespoň laicky.

Odborník v servisu odhalí i nejmenší detaily a jednou za čas je proto dobé nechat kytaru diagnostikovat a prohlédnout. Laicky kontrolujte jednoduše. Když cítíte, že kytara nehraje, jak má, změnilo se její nastavení, dohmat, celkový pocit ze hry, může se jednat o reakci kytary na okolní prostředí, například na vlhkost. Jejím vlivem se mění objem dřeva a tím i citlivé nastavení. Proto je dobré stav kytary sledovat i když jí máte uloženou v kufru a nehrajete na ní. Stává se běžně, že po vyndání kytary z kufru po několika letech se majitelé nestačí divit, co vše se za tu dobu mohlo s kytarou přihodit, i když na ní nikdo nehrál.

Pokud má kytara nelakovaný hmatník, je dobré ho pravidelně impregnovat, aby nevysychal. Starší kytary mají obvykle krásnou kresbu palisandru na hmatníku, která po napuštění příjemně vynikne. Nejen, že hmatník poté dobře vypadá, ale je mu to velmi ku prospěchu. Sesychající hmatník se má časem tendenci deformovat a kroutit, občas i praskat. Aby dřevo vydrželo dlouhou dobu v dobré kondici, je důležité na toto myslet. Impregnovat hmatník můžete při každé výměně strun, je to ideální chvíle, kdy jsou všechny struny pryč a prostor pro impregnaci a čištění.

Doporučuji věnovat pozornost i hardwaru, jako jsou kobylky, struníky, mechaniky nebo krytky snímačů. Tyto díly podléhají chemickým vlivům jako je vlhkost či působení potu. Při hraní kytarista obvykle opírá část ruky o kobylku, kobylkové kameny nebo struník. Působením potu mohou mít tyto části poškozený povrch. Pro někoho je tento efekt patiny příjemný a pro vintage kytary typický. Pokud jste ti, kterým to vadí, můžete používat kosmetické přípravky určené na ošetření hardwaru.

Červíky na nastavení dohmatu v kamenech často napadá koroze

Rád bych zde doporučil speciálně péči o kobylkové kameny u stratocasterů a teleccasterů. Jak jsem již zmínil, při hraní se část ruky opírá o kobylku a kobylkové kameny. U těchto modelů kytar se výška kobylkových kamenů nastavuje pomocí červíků, do kterých se zastrčí malý imbusový klíč a jeho otáčením se kámen hýbe nahoru či dolů, prostě podle toho, jak vysoko potřebujete nastavit dohmat. Opíráním ruky a následným působením potu a odpadáváním mikroskopických částí kůže dochází k narušování a korozi červíků. Ty jsou pak mnohdy poničené do té míry, že se s kobylkovými kameny nedá hýbat a červíky je nutné vyměnit, většinou poměrně složitě, protože kvůli korozi nejdou z kamenů plynule vyndat.

Kobylkové kameny či kobylky jsou jako samostatné kvalitní díly poměrně drahé. Po jejich výměně vše funguje bezvadně. Ovšem pokud chcete ušetřit svoje peníze a také originalitu kytary, starejte se o hardware a pravidelně o něj pečujte kytarovou kosmetikou. Většinou se na tento problém přijde při seřizování kytary, kdy chcete na kytaru co nejdříve začít plnohodnotně hrát. A výměna kobylkových kamenů nebo červíků se může protáhnout, než seženete příslušné náhradní díly.

Elektronika, zejména potenciometry a samice jack, bývá opotřebena časem celkem značně. Staré a kvalitní potenciometry vydrží desítky let, ovšem časem při otáčení praskají nebo vynechávají. Doporučuji s nimi občas klidně i minutu v kuse otáčet na doraz tam a zpět. Tím se z dráhy dostanou pryč drobné nečistoty a potenciometr v určitých případech nemusíte složitě čistit. Občas to pomůže, občas ne.

Samice jack je důležitá pro svou úlohu v kytaře. Pokud nefunguje správně, raději ji nechte vyměnit. V určitých případech se dá pročistit, ale ne vždy. Za pokus to ovšem stojí.

Jednou za čas doporučuji dávat kytaru do servisu. Tam si domluvte čištění hmatníku, výměnu strun a celkovou kontrolu a následné seřízení. Pokud bude kontrola v servisu pravidelná, většinou se seřizují detaily. Pokud bude návštěva servisu jednou za mnoho let, servisní zákrok se obvykle prodraží. U této problematiky rád používám přirovnání se zubařem. Pokud k němu nechodíte delší dobu, tak jistě víte, co vás může potkat. Ovšem při pravidelné prevenci to nebývá tak hrozné. Se servisem kytar je to stejné.

Vintage kytary je dobré uchovávat v pevném kufru. Máte velkou pravděpodobnost toho, že když o kufr s kytarou někdo zavadí, kytaru to uchrání. Při přepravě na koncerty určitě doporučuji pevný a kvalitní kufr. Ten není vhodný jen z hlediska ochrany před pády a nárazy, ale zejména proto, že si v něm kytara udržuje své vlastní a stabilnější mikroklima. Snadno se tedy hlídá potřebná vlhkost, při které by kytara měla být uskladněna. Tomuto tématu jsem se věnoval ve článcích o vlhkosti a zvlhčování kytar. Pro úplnost uvádím, že ideální vzdušná vlhkost pro kytaru i pro člověka, je v rozmezí 45 až 55 %. Pokud vintage kytaru uhlídáte ve vhodném prostředí a ve vhodné vlhkosti, máte napůl vyhráno. Nikdy přesně nevíte, jak se staré dřevo zachová, a proto doporučuji uskladnění kytary nezanedbávat. U starých akustických kytar by uskladnění ve vhodné vlhkosti měla být věnována zvlášť velká pozornost.

Pickguard Fender Stratocaster z roku 1972

Výměna náhradních dílů

Při výměně náhradních dílů u cenných kytar doporučuji uschovat originální díly v kufru kytary. Při budoucím prodeji se mnoho sběratelů zajímá o to, zda jsou společně s kytarou uloženy i originální, byť vyměněné díly. Pokud tedy budete měnit mechaniky, potenciometry, kobylky a přepínače, nechte si je. Mohou se hodit a u cenných kytar obvykle cenu nástroje zvyšují. Čím víc originál, tím vyšší cena. To funguje i opačně neboli čím víc věcí na kytaře měníte, tím ztrácí na hodnotě.

Časté je dilema, zda zachovat originalitu kytary na úkor plné hratelnosti. To je vždy na zvážení každého z vás. Kytary jsou ale především na hraní, takže já bych se přikláněl k co nejlepší hratelnosti i na úkor určité ztráty hodnoty.

U nalezené datace si člověk občas představí okamžik v minulosti, kdy se tam ono razítko otisklo

Smysl péče o vintage kytary

Svým způsobem je péče o vintage kytary stejná, jako péče o ostatní kytary. S tím rozdílem, že se zde staráte o nástroj, který už má něco za sebou a pokud je v dobrém stavu, je záhodno tento stav uchovat co nejdéle.

Ne náhodou se říká, že jsou staré kytary lepší než ty moderní, nové. To samozřejmě neplatí paušálně, ale nic ojedinělého to také není. V minulých časech se při výrobě používaly kvalitnější materiály, ruční práce byla obvyklejší a dala vzniknout nezaměnitelným a nenapodobitelným charakterům těchto kytar. To je známo například o Fender snímačích ještě z éry Leo Fendera. Snímače z této doby jsou ceněné pro jejich autentičnost. Vinuly se ručně a tím pádem má každý snímač nepatrně odlišné vlastnosti, tedy zvuk. Od dob, kdy se snímače dělají strojově, jsou všechny snímače z jedné série stejné, s přesným počtem otáček atd.

Tyto a jiné vlastnosti vintage kytar právě vytváří to kouzlo, tu autentičnost zvuku a pocitu ze hry. Mnohdy se stává, že si při pohledu na geometrii krku řeknu, kéž by takto vypadaly i krky u nových kytar vyráběných dnes. Proto i mně osobně přijde důležité tyto nástroje zachovat co nejdéle v optimální kondici, protože zážitek z hraní na tyto nástroje vás nejednou ohromí.

Tagy Péče o kytaru vintage kytary boutique
Jsem kytarový technik v Kytary.cz a mám dlouholeté zkušenosti s kompletním kytarovým servisem. Specializuji se na servis a ověřování originality vintage, sběratelských a bazarových kytar a rád předávám získané zkušenosti dál. Rukama mi prošlo tisíce nástrojů a těší mě, že m...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY