The Molotovs vrací styl a šmrnc britskému rocku
Sourozenecké duo The Molotovs na svém debutovém albu Wasted on Youth ukazuje, jak přirozeně může fungovat spojení punkové dravosti, estetiky Mods se špetkou brit popové lehkosti a feelingu. Výsledkem je zvuk, který je syrový, přímočarý a zároveň nakažlivě energický. The Molotovs jsou sebevědomý projekt, který si klade za cíl znovu rozproudit britský rock a vrátit mu jeho původní sílu a půvab.
Základem The Molotovs jsou sourozenci Matthew a Issey a své jméno si postupně budovali buskingem v londýnských ulicích. Posléze se přesunuli do klubů a na festivaly, kdy v současnosti mají za sebou stovky koncertů, debutové album a navzdory svému nízkému věku dnes patří mezi výrazné přísliby britské scény.
The Molotovs na to vlítnou bez zbytečných okecávaček a servírují ani ne dvouminutový otvírák Get A Life, při němž se rázem přenesete do Británie konce 70. let, kdy se do hitparád začínali zapisovat The Jam. Není náhodou, že si kapela vysloužila pochvalu od samotného Paula Wellera. Ve skladbách Get A Life, Wasted On Youth nebo především v singlové hitovce More More More se totiž nepokrytě přibližují jeho rukopisu. Hlasový projev Matthewa Cartlidge navíc nese jasné známky „Modfatherovy“ školy.
Zvuk mod revivalu pak do značné míry formují i nástroje, které The Molotovs používají, především kytary a baskytary značky Rickenbacker. Jednu z nich Matthew Cartlidge nedávno dokonce obdržel od Petea Townshenda z The Who. Hudba The Molotovs ale není jen o punku a mod vlně. Ze skladeb jako Daydreaming nebo Come On Now je patrné, že jde o mladší kapelu, která do výsledného mixu přidává i prvky britpopu devadesátých let.
Většina písní se drží stopáže kolem 2–3 minut, takže tu není prostor pro hluchá místa nebo zbytečnosti. Dokonce i v pomalejší, akustické Nothing Keeps Her Away si kapela zachovává živelný tah a dodává jí svou typickou mladistvou energii.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
The Molotovs působí vyhraně a po hromadě odehraných koncertů je znát, že jim to opravdu dobře šlape. Velkou devizou jsou jednotlivé hráčské výkony. Issey dokáže vytáhnout nápadité, melodicky vedené basové linky po vzoru Bruce Foxtona (např. závěrečná Today’s Gonna Be Our Day), které nejsou jen doprovodem, ale plnohodnotnou součástí aranží. Její bratr pak přidává odzbrojující kytarová sóla a přesné vyhrávky, které mají drive, ale zároveň neztrácejí cit pro detail.
Je skvělé sledovat, jak se z barové a pouliční kapely postupně stávají velcí hráči. Jejich letošní vystoupení na Rock for People bude s velkou pravděpodobností jedním z překvapení celého ročníku. Věřme, že tento zápal, který ukazují na své debutové desce, jim vydrží i do budoucna.
The Molotovs – Wasted On Youth
Marshall Records, 00:32:00
80 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
