Laboratorium Dr. Hyenika #10: Parciální slideshow

Dnes existuje nepřeberné množství různých „slajdů“ skleněných, kovových, keramických, plastových i dřevěných. Není tak nutné se omezovat pouze na hrdlo láhve (bottleneck) nebo různé předměty denní a hospodské potřeby. I když třeba část slavného sóla Jimiho Hendrixe ve skladbě All Along The Watchtower byla natočena pomocí kovového zapalovače Zippo.
 
Ale jak už to v kytarovém životě chodí, málokterý převratný vynález nemá nějaký háček. V tomto případě je to mimo jiné nutnost nasadit a sundat slide, což často nevhodně zabírá čas (i přes různé operativní držáčky). Ale hlavní nevýhodou je blokování jednoho prstu nasazenou trubičkou, což výrazně znesnadňuje běžnou hru. To samozřejmě iniciovalo přímo explozi kreativity a postupem času se objevila celá řada vychytávek pokoušejících se tato omezení obejít. I já jsem v „dřevních“ dobách zkoušel lékárenskou ampulku nasazovanou pouze na konec malíčku, ale ovladatelnost nebyla nejlepší, velikost nejpříhodnější, hmotnost nízká a díky uzavřenému konci se prst hodně potil.
 
Nicméně už v minulém století jsem na koncertě Walk Choc Ice viděl kouzlit kytaristu Vladimíra Zotova s něčím podobným, takže jsem věděl už tenkrát, že nějaká cesta existuje. Zkoušel jsem tedy neúspěšně experimentovat s krejčovskými náprstky a nakonec stačilo počkat pár let, až se trh začal předhánět s nabídkou takzavných partial slides, umožňujících i běžnou hru (téměř) bez omezení.

Slide rings

Největší skupina „částečných slajdů“  jsou takzvané „slide rings“ nebo také „knuckle slides“ – zkrácené trubičky nasazované pouze na jeden článek prstu bez omezení jeho hybnosti. Patentovat si je nechal James Musser z mini firmičky Peaceland Music, která nabízí jejich širokou škálu tvarů, rozměrů i materiálů. Správné rozměry (tak aby slide dobře seděl na konkrétním prstu) jsou totiž u slide ringu klíčové (průměr, tloušťka i délka).
 
Aktuálně mě nejvíc oslovila firma Black Mountain, nejenom díky svému pružinovému mechanismu uchycení, elegantně řešícímu komplikovaný výběr správného rozměru, ale hlavně díky optimálnímu poměru hmotnosti a velikosti. Jejich slide ring váží totiž přes 55 g, což je dokonce víc než má většina mých běžně velkých slajdů. U starší verze toho dosahovali speciálním vejčitým tvarem, u inovované verze díky velmi těžké wolframové oceli. Nový Black Mountain Slide Ring je tak ještě menší, pohodlnější a vyváženější.
 
Nedávno jsem také nově zachytil italskou variaci QP slide nebo umělečtěji ztvárněný SlideWinder. Svůj jednoduchý knuckle slide si můžete pořídit od nadnárodní korporace, kde vám poskytnou i tabulky na určení velikosti. Ale snadno si ho za pár korun vyrobíte i sami z nějakého kousku začištěné trubky. Jeden takový obyčejný nerezový pravidelně sám používám. Mrkněte ostatně na moje video, které kromě parciálních slajdů, je plné dalších obskurních gadgetů, jako pozvánku k dalším dílům Laboratoria:

Jeden v prvních propagátorů zmenšených slajdů, eso country kytary Will Ray z legendárních Hellecasters, stále nabízí svůj Stealth Slide, který nedávno inovativně přibral jako Fat Boy. Hmotnost je totiž zásadní pro dosažení potřebného zvuku. Průměr jeho prstencové části je možné přizpůsobit různě tlustým prstům. Při správném vyladění navíc opravdu téměř nepřekáží a v příchozí objednávce jsem měl ručně psané osobní požehnání od samotného Willa. Jen je třeba si zvyknout na malou pracovní plošku a dávat pozor, aby se nezasekávala o struny a nepadala z nich. Výukové DVD, kde v přestávkách mezi názorně ukazovanými licky přejíždí Will Ray v kabrioletu plném krásných žen (country má v Americe „holt“ trochu jinou pozici než u nás), už seženete asi jenom na ebay.

Další parciální mohykán je Cole Coleman se svým „náprstkovým“ Thimble slidem. Jeho název je však v tomto případě trochu zavádějící, protože není uzavřený a hlavní fígl spočívá v tom, že nechává volný koneček prstu pro dotyk se strunou a nebrání prstu v ohybu. Tedy téměř nebrání. Techniku hraní je mu totiž třeba lehce přizpůsobit.
 
Jako poslední bych do této skupiny zařadil Shy Slide od Dunlopu. K sehnání je i u nás, bohužel mi však ze všech jmenovaných přijde nejslabší. Mým prstům příliš nevyhovuje jeho rozměr, škrábající suchý zip, ani příliš malá hmotnost, kvůli které je velmi obtížně vyloudit požadovaný zvuk. To byl ostatně i problém výše zmiňovaných náprstků při mých experimentech, jejichž malá hmota není pro slide vhodná. Tady se ukazuje „v celé své nahotě“ klasická schizofrenie podobných gadgetů. Větší rozměr a hmotnost přináší sice lepší zvuk, zároveň však s sebou nese také větší míru neobratnosti a komplikace při hraní. A naopak. Shy Slide tak používám pouze občas na malíčku pravé ruky k různým efektním pazvukům.

Rotační principy

Další způsob řešení spočívá v rotaci, kdy se obvykle rozměrnější slide pootáčí tak, aby nepřekážel. Přestože řešení tohoto typu běhá po světě hodně, narážejí stále na základní fakt, že pro kvalitní zvuk potřebujete tvrdý, těžký materiál, nejlépe o větších rozměrech, a tím pádem je ruka poměrně zatěžována. Nicméně zvyknout se na „tyto objekty“ dá a s těmito ústupky si můžete celkem zajímavě zpestřit vaši zvukovou paletu.

Stálicí tohoto segmentu je Shubb Axys Reversible Slide. Pod tímto delším názvem se skrývá propracovaný systém se čtyřmi vyměnitelnými otočnými plastovými prstenci různého vnitřního průměru. Kytaristům v požehnaném partnerském svazku může kolidovat se snubním prstýnkem, a tak je nutno místo prsteníčku použít prostředníček (s následně mírně ztíženým otáčením). Používám ho na koncertech, i když třeba ve dvanáctiminutové písničce s jednou slide pasáží uprostřed je to slušná posilovna. Viděl jsem i ekologickou bambusovou variantu, která ovšem kvůli nízké hmotnosti těžko může uspokojivě fungovat.

Další poměrně rozšířený je Jetslide. Jedná se o spojení prstýnku a tyčinky z masivního materiálu (ocel nebo mosaz), kterou dostáváme do pozice opět malíčkem. Komu by nevyhovoval kovový zvuk, může si pořídit také skleněný „návlek“. Od objednávky této divočiny mě nakonec odradil euroamerický zmatek v měrných soustavách (ring chart), kdy jsem se ze tří různých informací nebyl schopen dobrat té správné. V mezičase už jde relativně snadno sehnat i v Evropě, takže můžete vyzkoušet sami.

V propadlišti dějin už zřejmě skončil Swivel Slide nahazovaný pohybem zápěstí, i historický pionýr Hoolahan, kterých jste mohli mít na ruce najednou dokonce čtyři! (Sice nechápu proč, ale marketing se neptá, žeáno). Čas od času se vyskytnou i další cimrmanovské vynálezy jako ohýbatelný Korintský slide nebo BulletSlide. A v patentové databázi narazíte na skutečné podivnosti jako multiprstový slide. Kdo by ostatně měl inovativní puzení, může se inspirovat, jak svého času vypadala patentová přihláška užitného vzoru kytarového prstenu, zmiňovaného s Walk Choc Ice na začátku.
 
K vytuněných a upraveným slajdům by se daly připočítat i ErnieBall Comfort (s měkkou vložkou) nebo sofistikovaně tvarované The Rock Slides. Inspirace je tak myslím dostatek a dnes už i snadno dostupných produktů, takže nezbývá než nasadit slide a vyrazit se trochou sklouznout. Keep (partial) sliding!