Domácí nahrávání #4: Sluchátka, monitory, poslech
Většina seriálů o domácím nahrávání perfektně řeší technickou stránku věci. Tenhle seriál taky, ale spíš okrajově. Podělím se o svoji zkušenost s budováním domácího studia. Snad vás ušetřím vlastních chyb a vyhozených peněz. A jako vždy zdůrazňuji: your mileage may vary.
Poslech je kombinací techniky, prostoru a hlavně a především vaší zkušenosti a dovednosti. To třetí se nedá koupit, zase je to ale levné...
1. Technika
Začneme u sluchátek. Je dobré mít dvoje a dobře je znát: jedna uzavřená na natáčení a druhá otevřená na míchání. Pokud míchate na sluchátka a máte dvoje, není špatné před koncem mixu nasadit ta druhá a dostat tak na mix jiný názor. Pozor, při míchání na sluchátka se velmi rychle unavíte a ztratíte soudnost, což vede ke špatným rozhodnutím. Platí ale, že je lepší míchat na sluchátka než na dobré bedny v blbé místnosti (opravdu blbé).
2. Monitory
Měly by odpovídat místnosti, vašemu uchu a vkusu, respektive hudebnímu žánru, který chcete dělat. Technických doporučení je plný internet. Já se tedy omezím na dvě z nich. Zaprvé je dobré znát víc modelů beden. Pokud zrovna netrávíte čas ve studiích, hledejte příležitosti například na poslechových mejdanech (dělá je například Kakaxa ze studia 3bees). Druhé doporučení je ryze praktické: rozhodující pro zvuk beden je jejich umístění. Nemělo by se stát, že máte blízko stěny (metr a méně) bedny, které mají zároveň bassreflex dozadu.
3. Poslech
Je to dovednost a soustředěná činnost. Poslech se dá cvičit, o tom příště v rámci kapitoly věnované referenčnímu poslechu. Hlasitost vás unaví, ale buďte v klidu. Platí, že pokud věc nezní dobře potichu, nezní dobře ani nahlas. Nemáte důvod poslouchat nahlas. Ono to svádí, takže znám lidi, kteří mají na volume rysku.
Soustředění je vzácná věc, chce to trochu disciplíny. Je to prosté – neposlouchejte zbytečně (zvláště, pokud jste se zamilovali do vlastního mixu! Kdo říká, že se mu to nestalo, ten to dělá dodnes). Odpočívejte. Já třeba nevydržím víc než hodinu.
Zkuste „boční poslech“. Nemám pro to teď lepší název. Prostě si už hotový mix pustím a jdu si třeba od kuchyně dělat kafe. Během toho zapomenu na mix a pokud mě nic nekopne („Hergot, kam se poděl zpěv v refrénu?“), je to dobré znamení.
A poslední věc: mono is your friend.
O tom a dalších věcech více ve videu:
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
