Přejít k hlavnímu obsahu
Písně mají až stadiónový potenciál a je jisté, že svou fanouškovskou základnu Youngblud nezklame | Foto: Wikimedia Commons
Písně mají až stadiónový potenciál a je jisté, že svou fanouškovskou základnu Youngblud nezklame | Foto: Wikimedia Commons
Petr Adamík -

Yungblud s albem weird! připomíná, že je hlasem své generace

Mladík Dominic Richard Harrison z jihoanglického Doncasteru , známý pod pseudonymem Yungblud, vydává své druhé dlouhohrající album. Nezajímají ho žánrové škatulky a aktuální novinkou se snaží upevnit svou pozici momentálně jednoho z nejoblíbenějších interpretů (nejen) britské mládeže. 

Už jeho debut z roku 2018 bylo těžké žánrově uchopit a stejné je to i s weird! Během pětačtyřiceti minut nabídne Harrison tu něco z popu, tam něco z punku, špetku hip-hopu, elektra, nedělá mu problém navodit atmosféru devadesátkového britpopu. Některé kompozice jsou povedené, jiné působí možná až moc prvoplánově. 

Nejsou to jen žánry, které Yungbluda nezajímají. Dává jasně najevo, že mu nesejde ani na barvě pleti či sexuální orientaci. To ostatně naznačuje už obal, na kterém je Harrison zobrazen jako sedm rozdílných postav. „Je nám jedno, jestli jsi bílý, černý, Asiat,“ zpívá ve skladbě superdeadfriends, u které jde cítit jasná inspirace Beastie Boys. V baladické mars zase popisuje příběh transsexuální dívky. charity má v sobě typicky britský náboj a při poslechu si vzpomeneme na Oasis či Blur. Špatně nedopadla ani spolupráce s Machine Gun Kellym a Travisem Barkerem, s nimiž Yungblud spojil síly už dříve. acting like that se nese v duchu Kellyho alba Tickets To My Downfall. Harrisonovy postoje a poselství v písních jsou sympatické, pro větší autenticitu zde ale chybí výraznější prvek syrovosti a pouliční špinavosti. Vše je až moc pozlátkové. Pokud ale na Yungbluda budeme nahlížet jako na popového interpreta, tak je vlastně vše v pořádku.

Co na albu oceníte jako muzikanti?

Vzhledem ke své žánrové pestrosti deska nenudí a každý posluchač si najde to své. Písně mají až stadiónový potenciál a je jisté, že svou fanouškovskou základnu Yungblud nezklame. Faktem ale zůstává, že weird! vlastně až tak divné a zvláštní album není, nicméně Harrison na něm ukazuje, že má potenciál stát se opravdu velkým umělcem a mluvčím generace nového tisíciletí.

Yungblud - weird!

Yungblud - weird!

Interscope, 2020, 42:07

60 %

Tagy Recenze alb Yungblud

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY