TOP 5 největších nešvarů v kapelních inzerátech

1. Málo slov

„Hledám kytaristu/tku, zpěváka/čku. Do zavedené pop-folkové kapely hledám kytaru se zpěvem.“

„Zdravím, hledám bubeníka nebo zpěváka. 13–19. Plzeň.“

„Hledáme zpěvačku do naší kapely. Hrajeme covery. Zkoušíme v Lovosicích.“

„Ahoj, rozjetá kapela s vlastní tvorbou (hardrock až punkrock) z Kutné Hory hledá zpěváka/čku.“

„Kapela hledá zpěváka nebo zpěvačku. Ahoj. Jsme kapela co hraje tvrdší styl. Ostatní info po telefonu. Díky.“

Co mají všechny tyhle inzeráty společného? Působí jako placená řádková inzerce, kde je hodně přísný limit počtu znaků. Pozitivní je, že většina z nich i přes svojí stručnost obsahuje geografický údaj. Není nic protivnějšího, než zjistit, že kapela, která je vám sympatická, působí na úplně opačném konci republiky.

Je ovšem pravda, že tyto inzeráty neobsahují mnoho věcí, které by člověku mohly být sympatické nebo jakkoli zaujmout. Hrajeme covery – jakých skladeb? Zavedená či rozjetá kapela – asi má nějaký název, možná i nahrávky, ale zdá se, že je to tajná informace. Tvrdší styl – je jediné, co se o této kapele dozvídáme. Ostatní info po telefonu – tak nevím, buď budou zavaleni telefonáty drsňáků ze všech koutů republiky... nebo se nikdo neozve. Vy byste jim zavolali?

Ostatně různé varianty sdělení „informace na vyžádání“ nebo „nahrávky zašleme v případě zájmu“ by si zasloužily samostatnou kapitolu. V dnešní informacemi přehlcené době nutit někoho, aby si „vyžádal informace“, aniž bychom ho předtím patřičně nalákali či motivovali, je poměrně velký optimismus.

2. Moc slov

„Kapela XXX tribute band hledá BUBENÍKA.

Po 3 letech dáváme opět dohromady band. Kytara/zpěv/basa původní.
Hledáme AKTIVNÍHO člověka, který je srdcař – má rád tuto hudbu, vyrůstal na ni a dá do toho maximum. Cíl je co nejkvalitněji reprodukovat hudbu XXX a postupně se dostat na malé/střední festivaly.
Požadujeme vlastní vybavení na slušné úrovni, případně snahu na sobě i na nákupu vybavení postupně pracovat, dále také čas na pravidelné zkoušky, iniciativu, být sám za sebe mobilní a být schopný určité zodpovědnosti. Nejsme malé děti, úkoly a určitou další práci tu budem mít všichni, nikdo nikoho nebude vodit za ručičku. Začínáme znovu, je potřeba zabrat. Cover band není za účelem vydělávání cash, ale i to přijde. Pokud je toto vaše primární motivace, tak hledejte dál. Zazemí je, zkušebna také.“

„Kytarista hledá kapelu v Praze (rock/pop/alt)

NEHLEDÁM jednotlivé muzikanty, kapely na druhé straně republiky, cover bandy ani country kapelu v Benešově. Je mi 25 let, bydlím v Praze a hře na kytaru se věnuji cca 7–8 let. Mám za sebou spoustu zkoušek a pár maloměstských koncertů s kapelou, kterou jsme založili na střední škole. Vybavení hodné zkoušení i malých koncertů mám a hudebním nástrojům se věnuji i profesně.
Rád bych se přidal k pražské fungující kapele hrající rock (případně nějakou jeho alternativní odnož – grunge, post-punk, indie, ...) nebo pop. Na konec inzerátu přidám pár svých oblíbených kapel jako příklad toho, co poslouchám. Plusové body, když bude kapela psát v českém jazyce.
Pokud Tě jakákoliv část inzerátu zaujala, budu rád, když mi zde do zpráv (nejideálnější) nebo na mail/whatsapp pošleš ukázku vaší tvorby. Snad se najdem. Čau!“ (následuje seznam kapel – pozn. aut.)

Někteří pisatelé inzerátů, zdá se, věnují veškeré své úsilí a poměrně mnoho slov tomu, aby případné zájemce patřičně vyděsili. Buď na ně vychrlí seznam úkolů a požadavků hodný velmi přísného zaměstnavatele, nebo pro jistotu rovnou začínají tím, koho nehledají. Je dobré si uvědomit, že inzerentní weby většinou zobrazují jen začátek textu a případní zájemci se tak přes tento lákavý úvod ani nemusí dostat.

Inzerát také není slohové cvičení. Vždy je lepší informace přehledně roztřídit, začít od těch nejpodstatnějších (kdo, kde a koho hledá) a na závěr pak přidat něco o vás – něco, čím se odlišíte či zaujmete plus odkazy na vaši tvorbu.

3. Když profi, tak profi

„Hledám kytaristu a basáka. Pro kapelu hrající melodic rock, zatím volnočasově, později výdělečně. Alespoň mírně pokročilé. Novojičínsko. Seriózně.“

„Jsem kytarista na profi úrovni i s nějakýma kontaktama. Nehledám začátečníky! Hledám zbytek party, BUBENÍKA, BASU, ZPĚV - tvrdší odvětví metalu, growl pro zpestření, je výhoda. Věkově 25 +- 10 let. Piš SMS, pak se zkontaktujeme.“

„Zpěvačka do 80- Pop rock, cover. Zpěvačku s praxí a na patřičné úrovni hledá kapela se zázemím a nasmlouvanými produkcemi za honorář.“

„Možná jsme nároční, ale můžeme si to dovolit. Hledáme zpěvačku, kterou neuráží zpívat kromě sóla i vokál a má ráda osmdesátkový pop-rock zpívaný v originále. Čeká jí poměrně rušná koncertní sezóna a věř, že zdarma ne.“

Speciální kategorii inzerátů tvoří seriózní a profesionální nabídky pro ty, kteří to s hudbou myslí vážně a i nějaký ten honorář by očekávali. Pisatelé mají kontakty, nasmlouvané produkce, hledají někoho na patřičné úrovni a mohou si to dovolit. Tady ale narážím na zásadní otázku: proč tedy ty inzeráty nepůsobí ani profesionálně ani seriózně?

V době YouTube, videí z mobilu nahraných za pár minut v poměrně slušné kvalitě, v době sociálních sítí, kdy si každý velmi snadno dohledá o komkoli potřebné informace... Proč „zavedené“ a „rozjeté“ kapely neuvádí svůj název, link na video, na facebook, nebo nahrávku? I zábavová kapela má název. Pravděpodobně někde vystupuje. Možná si to někdo natočil. Kapela hrající pravidelně za honorář by mohla mít i web! Inzeráty ale povětšinou zůstávají někde v éře tištěných novin a kazet přetáčených tužkou.

4. Věk aneb „forever young“

„Hej ty! Jo ty! Je ti mezi 20–28 a myslíš to s hudbou vážně? Power-rocková kapela XXX hledá basačku nebo basáka s odvahou vrhnout se do nového profesionálního projektu.“

„Hledame bici do alt rock kapely. Cau, zkusebnu mame, 15–21 let, tesime se!!“

„Mladá Brutal Death Metalová kapela z Teplic hledá Kytaru a Basu věk 13–19 zatím obsazení Zpěv a Bicí zkušebna zajištěna.“

„Ahoj. Hledáme sólového a doprovodného kytaristu/ku v jedné osobě do 40 let.“

Zde si dovolím vložit krátkou úvahu na téma věk. Je to citlivá otázka, zejména pro nás, kdo jsme se posunuli do věkové kategorie, která nás vyřazuje z cílové skupiny všech těchto inzerátů, a potupně čekáme, až se kvalifikujeme do nějakého senior bandu. Často mě zaráží to přesné věkové rozmezí v inzerátech. „Hledáme basáka 20–28.“ Takže super baskytarista, kterému předevčírem bylo třicet, je mimo hru.

Proč? Dvacet osm ještě dobrý, dvacet devět už ne. Když se podívám, kolik úžasných muzikantů nad 70 jen letos vydalo nebo vydává fantastické desky: Peter Gabriel, Paul Simon, Dave Gilmour, to jen namátkou. Kdyby vám zavolali: „Kluci/holky, můžu k vám do kapely?" řekli byste: „Hele, sorry, už ti není 28...“?

Je to trochu do absurdity dovedeno, ale příklady kapel, kde se navzájem potkávají a inspirují různé generace muzikantů, ukazují, že mít v tomhle příliš úzké limity může být minimálně škoda. Těžko by vznikla třeba tahle skvělá nahrávka od Krajiny Ró.

5. Bizár nakonec

„Krásný den, chtěla bych se zeptat zda-li by byl zde někdo ochotny doprovázet zpěváka na koncertech? Lokalita Plzeň/Praha. Pro více informací mi napište na email. Budeme se těšit na případnou spolupráci.“

„Duety. Ahoj muzikanti našel by se autor pro duety soprán a vyšší baryton? Nejsme začátečníci tak prosím někoho ostřílenýho máte koule???“

„Nejseš kokot, co řekne, že by šel do kapely a pak se na to vysere? Pak hledám právě tebe! Hledám seriózní zkušený muzikanty (bubeníka, basáka, kytaristu) odhodlaný pracovat na kapele. Vzorový kapely v žánru: Megadeth, Death, Sepultura, Annihilator. Je mi 30. Hraju na kytaru a zpívám. Víc info do zpráv...“

„Pro rockový projekt hledáme kytaristu s možností domácího nahrávání. Nejprve by šlo o skládání a nahrávání skladeb. V případě zájmu o více informací zašlete na e-mail ukázku své práce. Kladný vztah k boxu výhodou.“

Pokud zrovna nehledáte kapelu, občas se u pročítání inzerátů můžete docela pobavit. Ve chvíli, kdy ale opravdu někoho hledáte, velmi brzy začnete propadat zoufalství. Většina inzerátů je psaných jako přes kopírák, jako by snad existovala nějaká univerzální šablona, z málokterých ale na vás dýchne jakákoli osobitost. Jen výjimečně si řeknete „Wow, s touhle partou bych chtěl/a hrát!“ nebo „Tenhle kluk vypadá zajímavě, toho by bylo super mít v kapele.“

Proto zde apel na všechny, kdo budete někdy psát hudební inzerát: představte si sami sebe na druhé straně. Zaujalo by vás to? Představte si typ člověka, kterého hledáte. Oslovilo by ho to?

Nezapomeňte vždycky napsat, odkud jste, koho hledáte, pokud jste kapela tak jméno, link na hudbu, co je pro vás podstatné. Čím víc profi chcete být, tím větší práci si se svým inzerátem dejte. Vyplatí se to!

A ještě dobrá zpráva nakonec: jakkoli se to zdá neuvěřitelné, můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že to jde. Svojí první kapelu jsem našla přes inzerát, a přestože jsem si je vybrala proto, že v inzerátu psali, že hrají něco jako Pink Floyd a nakonec se z nich vyklubali fanoušci Roxette, na těch pár let s nimi vzpomínám docela ráda.

Svoji současnou kapelu jsem před dvěma roky našla stejně. Po několika týdnech narůstající frustrace nad obsahem hudebních inzerátů jsem konečně objevila text, který mě zaujal, a napsala jsem jim, přestože zrovna hledali zpěvačku a já post kytaristky. Vznikla z toho skvělá kapela, která mě pořád učí jít dál a nebát se nových výzev. A tak, pokud zrovna hledáte spřízněné muzikantské duše, nevzdávejte to... Možná to dopadne trochu jinak, než jste si představovali, ale i to může být zajímavá a obohacující zkušenost na vaší hudební cestě.

Poznámka: Všechny uvedené inzeráty jsou skutečné, převzaté z webů skytarou.cz, hudebnibazar.cz a dalších, vynechána jsou pouze jména konkrétních osob či kapel.