Přejít k hlavnímu obsahu
Pokud bude u managmentu Pink Floyd přetrvávat strach ze ztráty práv na další živáky, kterých má kapela určitě v šuplíku spousty, máme se ještě na co těšit. | Foto: Wikipedia.org
Pokud bude u managmentu Pink Floyd přetrvávat strach ze ztráty práv na další živáky, kterých má kapela určitě v šuplíku spousty, máme se ještě na co těšit. | Foto: Wikipedia.org
Martin Hošna - St, 22.12.2021 - 12:00

Rané živáky Pink Floyd ukrývají tajemství v neremasterované podobě

Zčistajasna se na streamovacích službách objevilo dvanáct koncertních alb Pink Floyd ze začátku 70. let. Zvukově nijak neošetřené nahrávky mapují cestu artrockové legendy z undergroundu až k desce The Dark Side Of The Moon, se kterou kapela dosáhla prvních obřích komerčních úspěchů. Nahrávkám pravděpodobně hrozilo, že po padesáti letech by je mohl vydat kdokoliv kvůli vypršení právní ochrany, a proto byly bez jakéhokoli vysvětlení ze strany kapely vydány.

Rok 2021 je pro kapelu Pink Floyd plodný, co se týká vydávání koncertních záznamů. Již na jaře spatřilo světlo světa deska Live At Knebworth 1990. Pink Floyd tímto koncertem uzavřeli svoje turné, když se připojili k charitativní akci na získávání finančních prostředků pro BRITS school. Znovu nabyté sebevědomí po dramatickém odchodu mozku kapely Rogera Waterse se snažili zbylí členové Pink Floyd dohnat právě skrze turné k desce A Momentary Lapse Of Reason, na němž coby koncertní kapela vyrostli. Sedm notoricky známých skladeb má nádherný uhlazený zvuk, dokonalou produkci a překvapivý cover z dílny Hipgnosis. Přesto si řada fanoušků na diskuzních fórech si posteskla, že by uvítaly raději živák ze 70 let, kdy kapela byla na vrcholu svých tvůrčích sil. To se jim s vydáním dvanácti koncertních desek (skoro) do puntíku splnilo.

Všechny záznamy jsou přesným opakem Live At Knebworth 1990. Žádný načančaný cover, místo toho autentický zvuk včetně dobové atmosféry publika, který tvoří dohromady magické tajemství kapely Pink Floyd; tedy její promyšlené koncepční práce a progresivního přístupu k rocku, která se promítla i do vystupování.

Tituly They Came in Peace, Live, Leeds University 1970/Washington University 1971; Live at Grosser Saal, Musikhalle, Hamburg, West Germany 25 Feb 1971; Mauerspechte Berlin Sportpalast, Live 5 June 1971; Live, Lyon 12 June 1971, Tokyo 16 March 1972; Live in Rome Palaeur 20 June 1971; Amsterdamse Bos Free Concert 26 June 1971 (Live); Live in Montreux 18 & 19 Sept 1971; KB Hallen, Copenhagen, Live 23 Sept 1971; KB Hallen, Copenhagen, Vol II, Live 23 Sept 1971; Over Bradford Pigs on the Groove Bradford University, Live 10 Oct 1971; Embryo, San Diego, Live 17 Oct 1971 a The Screaming Abdabs Quebec City, Live 10 Nov 1971 mají povětšinou podobné playlisty  až na jednu výjimku. Na záznamu Lyon & Tokyo zazní překvapivě i skladby z The Dark Side Of The Moon, které kapela natočila ve studiu až o rok později. Koncertní záznam je ale odlišný. Jiné aranže zazní v On The Run, o slovo se hlásí hlavně Gilmourova kytara a klávesy Richarda Wrighta. Koncertní záznam tíhne spíše k blues a s originálem, vesmírně těkající neurotickou smyčkou, která byla na svou dobu tolik revoluční, nemá společného skoro nic. Skladba Time je oproti studiovému originálu pomalejší, méně dravá, s delším intrem, s obměněnými kytarovými sóly. Wrightova píseň The Great Gig In The Skye nemá s originálem také nic společného, snad jen název. Pochopitelně na této verzi chybí hlas Clare Torry, který kapela nahrazuje zvukovým chaosem. Hymna Money s obměněnou rytmikou či klávesovým sólem má již punc arénového chorálu.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Přestože nahrávky nebyly remasterovány a mají spíše bootlegovou kvalitu, jsou pro ortodoxní fajnšmekry vítaným zpestřením. Pokrývají totiž éeu 1970-72, kdy se kapela musela vyrovnat s odchodem dosavadního lídra Syda Barretta a nabídnout vlastní repertoár, na němž se podíleli všichni členové kapely bez narcistních ego hádek, které přišly později. Euforie, kdy museli všichni táhnout za jeden provaz, aby dosáhli kýženého úspěchu The Dark Side Of The Moon, je slyšet i v dalších opusech, jako Atom Heart Of Mother, Cymbaline, One Of These Days, Astronomy Domine či Fat Old Sun. Kapela se často pouští do jamování, obzvlášť ve skladbě Echoes se stopáží přes dvacet minut si mohla dovolit zabrousit i do jiných aranží.

Pokud bude u managmentu Pink Floyd přetrvávat strach ze ztráty práv na další živáky, kterých má kapela určitě v šuplíku spousty, máme se ještě na co těšit.

Pink Floyd

They Came in Peace, Live, Leeds University 1970/Washington University 1971
Live at Grosser Saal, Musikhalle, Hamburg, West Germany 25 Feb 1971
Mauerspechte Berlin Sportpalast, Live 5 June 1971

Live, Lyon 12 June 1971, Tokyo 16 March 1972
Live in Rome Palaeur 20 June 1971
Amsterdamse Bos Free Concert 26 June 1971 (Live)
Live in Montreux 18 & 19 Sept 1971
KB Hallen, Copenhagen, Live 23 Sept 1971
KB Hallen, Copenhagen, Vol II, Live 23 Sept 1971
Over Bradford Pigs on the Groove Bradford University, Live 10 Oct 1971
Embryo, San Diego, Live 17 Oct 1971
The Screaming Abdabs Quebec City, Live 10 Nov 1971

Art rock

80 %

Tagy Pink Floyd
Martin Hošna
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslové…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY