Přejít k hlavnímu obsahu
„Český hudební trh je pořád postižený takovou českou mentalitou, kdy se moc nenosí vzájemně si pomáhat. Každý tu tvrdě jede na svoje triko, a to v průmyslu vytváří dost nezdravé podhoubí,“ říká Radek Vašíček, zakladatel Musicraft. | Foto: Kevin Cummins
„Český hudební trh je pořád postižený takovou českou mentalitou, kdy se moc nenosí vzájemně si pomáhat. Každý tu tvrdě jede na svoje triko, a to v průmyslu vytváří dost nezdravé podhoubí,“ říká Radek Vašíček, zakladatel Musicraft. | Foto: Kevin Cummins
Ricardo Delfino - Po, 05.09.2022 - 08:00

Radek Vašíček (Musicraft): Streaming není konečná stanice

Bez základních znalostí světa počítačů, sítí a dalších online technologií to má muzikant v dnešní době velmi těžké. Má pak dvě možnosti: buď může strávit mnoho hodin snahou ovládnout tento neustále se vyvíjející jednonulkový element, nebo může vyhledat pomoc jiných, kteří si internet osedlávají na denní bázi. Radek Vašíček se ze světa IT, marketingu a mediálního obchodu propracoval k vlastní distribuční a marketingové hudební službě Musicraft. Jednoho z hostů panelové diskuze Jak vybudovat věrnou komunitu fanoušků v online světě na letošním Festiwallu jsme ještě předtím trochu vyzpovídali.

Od poloviny 90. let jste budoval první internetové komunity fanoušků kolem zahraničních umělců. V čem to spočívalo? Co si pod tím lze představit?

Vytvářel jsem první české webové stránky. Některé byly bilingvní – tedy vedené zároveň česky a anglicky. Kolem nich se začaly vytvářet komunity skalních fanoušků, a to v chatroomech přímo na stránkách nebo v diskuzních fórech – tehdy byla populární například Pandora.

Z větších kapel to byli Pet Shop Boys, Robbie Williams, dělal jsem taky Garbage. Pak i vyloženě popové věci, co mě v té době chytly, třeba Tina Cousins, kterou dnes už nikdo nezná. A později přišla Lana del Rey.

Chápu to správně, že to byly webové fankluby?

Neměl jsem ambici vytvářet fanklub. Byly to neoficiální fanouškovské stránky poskytující informace o novinkách kolem zmíněných umělců. Dělal jsem to pro radost, protože jsem hudbou žil, a zároveň mě v té době hodně bavily začátky internetu a webdesignu. Takže jsem si s obojím dost hrál a skloubil tyhle zájmy dohromady. Díky internetu jsem se dostal do globálnějších komunit, mohl jsem navázat přátelství s fanoušky po celém světě a s několika z nich se potom třeba na koncertech potkat i osobně.

Dozvěděl jsem se o vás, že jste stál za rozjezdem obchodních aktivit Spotify na českém a slovenském trhu. Jak to probíhalo? Co jste měl na starosti?

Vedl jsem českou pobočku jedné mezinárodní reklamní internetové skupiny, která domlouvala partnerství s těmito globálními převážně publishery pro zastupování v prodeji reklamy a reklamního prostoru. Spotify v rámci své bezplatné verze má několik reklamních formátů. V době, kdy se chystal jejich vstup na český trh, jsme v rámci této skupiny uzavřeli partnerství pro celý region střední a východní Evropy.

Od prvního dne fungování na českém a slovenském území, což bylo tuším 12. prosince 2013, jsme už inzerentům aktivně poskytovali a nabízeli reklamní možnosti, tedy možnosti inzerce na dané platformě. Byl jsem zodpovědný za rozvoj a řízení těchto obchodních aktivit.

Založil jste firmu Musicraft. Jaké konkrétní služby zde poskytujete? Co vše od vás klienti z řad umělců mohou získat, co je čeká? A za jakým účelem by se na vás měli obrátit?

Musicraft je servisní firma pro umělce, ale i vydavatelství. Primárně řeší věci spojené s digitální distribucí a marketingem. Řadu námi prováděných úkonů jsou dneska schopny poskytovat i labely. Může se zdát, že jsme jen další vydavatelství, ale není tomu tak.

V prvé řadě neděláme A&R (artists & repertoire, pozn. red.). Nediktujeme umělcům, kde mají hrát nebo jak mají jejich písničky znít. Ctíme naprostou svobodu umělce. Pouze v rámci konzultací doporučujeme nebo radíme, co by z našeho pohledu mohlo fungovat. To je jedna věc.

Druhá věc je, že my umělce ani nesvazujeme smlouvami, co se týče nakládání s jeho dílem. Neuzurpujeme si právo na jeho mastery a nebereme si žádný podíl z jeho výdělku. Zastáváme názor, že autor by měl dostat zpátky 100 % toho, co skutečně vydělá. To jsou hlavní odlišnosti, jimiž se lišíme od služeb klasického vydavatelství.

Snažíme se umělcům pomáhat, a to v jakékoliv fázi jejich kariéry. Ať už jsou to začínající umělci, kteří se teprve chystají vstoupit do online rozhraní, nebo i zavedená jména, která ale nějakým způsobem pořád bojují s nástrahami digitálního prostředí. Pro drtivou většinu umělců je online svět úplně nová zkušenost, úplně nová výzva. Je to naprostá změna paradigmatu, na který je nikdo nepřipravil, nikdo je needukoval a ani se třeba nechtějí těmito věcmi zaobírat – protože proč by měli? Chtějí hlavně vytvářet hudbu.

Je dobré, když se pro ně najde někdo jako my, kdo jim s těmito úkony pomůže, kdo jim rozumí a ušetří jim tak spoustu času. Což se týká i labelů. My nejsme konkurence hudebních vydavatelství. Naopak jim můžeme pomoci ušetřit nejen čas, který pak mohou věnovat kreativní práci s umělcem, ale v konečném důsledku i peníze. V kreativní práci s umělcem vidím primární úlohu labelu, ne v trávení hodin zpracováváním reportů a podobně.

Co ze své pozice pozorujete jako zásadní praktický nedostatek české hudební scény?

Za mě je to nízká edukovanost. A to nejen na straně umělců, ale i vydavatelství. A že je český hudební trh pořád postižený takovou českou mentalitou, kdy se moc nenosí vzájemně si pomáhat – což náš trh odlišuje od západu. Každý tu tvrdě jede na svoje triko, a to v průmyslu vytváří dost nezdravé podhoubí. Přenáší se to potom například i do rádiového prostoru a dalších sfér. Určité letité propojené vztahy tam stále dokáží ovlivňovat vkus posluchačů – tak jak to bylo ještě před nástupem internetu. V rámci naší vize v Musicraft jsme si předsevzali napravovat české hudební prostředí tak, aby bylo férové.

Za sebe musím říct, že mám opačnou zkušenost, co se týče vzájemné profesní pomoci. Také je fakt, že se pohybuji spíš v alternativě, kde jsou si umělci z principu blíž...

Jasně, tam to probíhá, s tím souhlasím. Děláme teď docela dost alternativy. Myslím si, že alternativní umělce stmelují shodné negativní zkušenosti – ty, které mají směrem ven všichni stejné. Mám tím na mysli právě ignoraci od rádií. Ale do toho nechci zabíhat. To je na samostatnou debatu.

To můžeme otevřít třeba na Festiwallu.

Je tomu ale tak, v alternativě jsou k sobě lidé přátelštější. Máme umělce, kteří jsou vzájemně provázaní. Pozitivní reference od jednoho nám dokáže přinést dva nové umělce.

Jaký je váš názor na platformy, jako je právě Spotify, v dnešní době? Z pozice uživatele i pracovně?

Dorostly do až obludných rozměrů. Všichni si ale uvědomují, že tento model, respektive i tento platební systém na základě takzvaného pro rata modelu (všechny výnosy platformy z členských poplatků a prodeje reklamního prostoru se z jednoho celku dělí mezi umělce proporcionálně dle počtu přehrání u jejich děl, pozn. red.) je neudržitelný. Je jenom otázka času, než bude kompletně nahrazen lepším modelem.

A jasně, Spotify je v tuto chvíli globální jednička, nicméně naštěstí se nejedná o situaci, kde vítěz bere vše. Celá řada dalších platforem už tento problém řeší. Například SoundCloud jako první z těch větších změnil platební systém a umožňuje umělcům násobně vyšší výdělky.

Pak je tady nově se rodící skupina služeb postavených na technologii Web3, což je technologie opřená o blockchain a kryptoměny. Decentralizovaný měnový systém dá fanouškům příležitost odměňovat umělce přímo. Ne snad, že by v příštích pěti letech tyto platformy vytlačily Spotify ze scény, ale vezmou si nezanedbatelný podíl na marketshare.

Zároveň si myslím, že když bude trh edukovaný, umělci začnou chápat, že nemá smysl soustředit veškerou aktivitu na honění čísel na Spotify, ale nasměrují energii na budování skutečných fanouškovských komunit na platformách umožňujících daleko lépe monetizovat jejich dílo, jejich hudbu. A být také v co možná nejpřímějším kontaktu s fanoušky, což Spotify neumožňuje.

Tedy podobně jako Bandcamp, kde lze zakoupit dílo i merch přímo a většina výnosu jde umělci – obzvlášť během Bandcamp Friday kampaně. Když už jsme u toho, jak vnímáte Bandcamp?

Je dobře, že tady Bandcamp je, byť bych u něj uvítal nějaké pokročilejší možnosti propagace nebo pitchingu směrem ke kurátorům. Ale určitě to je cesta, je to výborná platforma. Bohužel má smysl spíše pro české umělce zpívající v cizím jazyce, primárně v angličtině. Česky zpívající umělec tam asi velkou díru do světa neudělá. Ale zase i kdyby tam prodal třeba dvacet vinylů po pětistovce za rok, stále jsou to peníze, s nimiž v součtu s dalšími příjmy může pokrýt své náklady.

Myslíte, že existuje univerzální recept, jak uspět a zasáhnout maximum relevantních fanoušků online? Nebo se umělec neobejde bez individuálního přístupu? Jakou podporu v tomto ohledu vašim klientům poskytujete?

Do určité míry je v počáteční fázi postup univerzální. Až do momentu, než získáme první dávky dat. Ve chvíli, kdy máme k dispozici analytická data odhalující, koho hudba oslovila, můžeme přistoupit k dalším krokům individuálněji. V některých případech je na začátku cílová skupina díla úplně neznámá, je vlastně spíše jen předpokládaná či očekávaná. Data mnohdy ukážou úplně jiné výsledky. I to je jedna z našich deviz.

S umělci neustále komunikujeme a konzultujeme jejich kroky, snažíme se jim pomoct v rámci našich možností. U agregátorů jako Tunecore nebo CDBaby je umělec jak v samoobsluze, kde se předpokládá, že už ví, co dělá, a je schopen si vše sám zajistit a zařídit. Je tam minimální human support. V tom se také lišíme.

Jaké jsou dosavadní největší úspěchy Musicraft?

Dnes vydáváme témeř padesát jmen, a to apříč všemi žánry, nejsme nijak žánrově vyhranění. Z těch známějších jmen jsou to třeba November 2nd, skvělá rocková kapela. Máme hodně zastoupenou elektroniku v podobě třeba Lakeside X nebo Moimir Papalescu & The Nihilists v rámci jejich návratu po patnácti letech. Nebo ostravská folkpopová kapela Nedivoč.

Zmínil bych také zahraniční tvůrce. Máme v rosteru americkou zpěvačku Lisu Ramey, budeme jí vydávat nový materiál, letos hrála na Metronome festivalu. Nebo nově Anthony Krizan, bývalý kytarista Spin Doctors, autor několika písní Lennyho Kravitze. Na Slovensku vydáváme například Mirku Miškechovou, výbornou písničkářku, skladatelku a textařku. U nás je známá hlavně díky duetu Cudzinka v tvojej zemi s Xindlem X, její sólové věci jsou ale nesmírně kvalitní.

Začínáme teď také spolupracovat s respektovanými osobnostmi z oblasti alternativy Na podzim budeme vydávat nový materiál Marie Kieslowski. Začínáme s folkovou kapelou Epydemye, držiteli Ceny Anděl v kategorii folk z minulých let.

Snažíme se oslovit i mladé začínající kapely a umělce. Mám radost z toho, že u nás bude nově vydávat pražská indie popová kapela STAYJ, autoři hymny Středoevropského skautského jamboree. Těší mě také nově příchozí začínající zpěvačka I Am Rosie. Ta chystá singl s Borisem Carloffem, tam vidím velké hitové ambice. Je toho hodně. A řadu jmen si nechávám v rukávu.

Jaké jsou cíle Musicraft do budoucna?

Nejvyšším cílem je stát se nejvýznamnějším nezávislým distributorem v prostředí indie scény v rámci střední Evropy. To znamená primárně Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko, na tyto trhy bychom se chtěli dostat. A rozšiřovat portfolio umělců při zachování stejné či ideálně rostoucí kvality služeb.

Chceme neustále přinášet na náš trh nové trendy, které vidíme na západě a ve světě. A u vytipovaných umělců zkoušet nové věci. Chystáme se s některými umělci vydávat digitální NFT tokeny při příležitosti vydání jejich novinek. Nejen se soustředit na tyto chytlavé a hravé věci v podobě digital goods, ale hledat i praktická využití v podobě monetizace hudebních práv formou NFT. Což už se dneska ve světě děje.

Samozřejmě to není věc, která by byla dostupná každému, týká se to především vytipovaných velice silných jmen. Ale do budoucna je to určitě cesta, jakou budou umělci moct pokrýt své náklady a nabídnout fanouškům něco nového a atraktivního, co jim dá příležitost jednak podpořit autora, ale zároveň i vlastnit něco unikátního a něco s rostoucí hodnotou. Hudební copyrighty takovou položkou být mohou.

Uvědomuju si, že streaming není konečná stanice a že se nemůžeme soustředit jen na tento svět. Právě proto hledáme pořád nové příležitosti. Zní to jako klišé, ale chceme být v této oblasti pionýry, zavádět nové trendy. Myslím si, že i u těch velkých hráčů typu Spotify je jen otázka času, než umožní prodávat umělcům merch prostřednictvím třetí strany a integrovat právě NFT marketplaces. K propojování těchto dvou světů dojde.

Uvidíme, co nám budoucnost chystá. Mockrát díky a uvidíme se 11. září na Festiwallu na panelové diskuzi.

Tagy Musicraft Festiwall Spotify SoundCloud Bandcamp digitální distribuce

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Ricardo Delfino
Aktivně se zabývám bookingem (AMPromotions), kde zastupuji např. Beatu Hlavenkovou, teepee a další. Dále se také pohybuji v kulturním PR a správě sociálních sítí umělcům a kulturním organizacím, ve festivalové dramaturgii, produkci a fu…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY