Přejít k hlavnímu obsahu
Nejlepší způsob je skládat muziku od srdce. | Foto: archiv Phil May Grey
Nejlepší způsob je skládat muziku od srdce. | Foto: archiv Phil May Grey
Phil May Grey - Út, 06.09.2022 - 08:00

Nikdy nebudu skládat muziku o tom, jak je mi na světě krásně

Se studiovým projektem Phil May Grey jsem nahrál EP Stretched, které je ukázkou absolutní vášně ke staré muzice jako jsou Black Sabbath, Led Zeppellin, Cream nebo Deep Purple. Naše vnímání projektu je čistě o uznávání starýho přístupu k muzice a k umění jako takovýmu. Tím myslím, že když skládám nebo skládáme společně, nepřemýšlíme nad věcma typu: „budou to poslouchat lidi“, nebo „není to moc dlouhý?“. To je podle mě totální sebevražda kreativity. Řekl bych, že právě výše zmiňovaný starý kapely absolutně nepřemýšlely nad tím, co si o jejich skladbách někdo řekne. Oni skládali muziku od srdce a tak, jak to cítili, což je nakonec stejně ten nejlepší způsob.

EP Stretched jsem proto chtěl směřovat přesně tímto směrem. To znamená skládal ho spíš pro sebe a pro kapelu, abychom se při natáčení ostatních nástrojů opravdu bavili a ta práce nás těšila. Pokusím se s vámi o poznatky a přístup k celému procesu podělit.

Hudbu jsem napsal celou sám, co se týče formy. Potom jsem nahrál kytary a synťáky. Pracovali jsme zhruba tak, že jsem si doma vymyslel a natočil kytary. Ty jsem pak poslal klukům do velkýho studia a chvíli na to jsme se sešli, abychom natočili bicí a basu. Většinou nechávám na klucích, co vymyslej, neurčuju party. To nemám rád. Výsledek jsme potom poslali našemu zpěvákovi, kterej si texty a zpěv kompletně píše a nahrává sám. Nám pošle vždy až výsledek a ve většině případů je to takovej odpal, že ani není potřeba nic moc měnit.

Hotový nahrávky na mix a mastering jsme tentokrát posílali do studia Jámor k Ondrovi Ježkovi a můžu říct, že jsme s tím naprosto spokojení. Úplně nás odzbrojil, druhou desku budeme chtít opět poslat na zvuk k němu. Co se týče coverartu jsem naprostej maniak, takže sleduju na internetu různý umělce, kteří kreslí a věnují se přímo coverartům na přebaly desek. S klukama jsme nakonec na instagramu vybrali indonéského umělce @RobiansyahRomi, kterej má na svědomí už několik povedených přebalů různých stoner/doom kapel.

Po vydání EP Stretched jsme trochu změnili přístup. Nový album jsme se rozhodli točit dohromady, takže spolu skládáme muziku, pouze zpěvy necháme zpěváka dál tvořit samotnýho. Vize kapely je hlavně to, co nás baví – točit a vydávat muziku. Sdíleli jsme náš presskit na pár míst odkud by se hudba mohla dostat ke svým posluchačům a jinak necháváme na lidech, aby si tu muziku našli sami. Rádi bychom si u rádií, magazínů, webzinů a jiných hudebních platforem vybudovali jméno, který bude spojený především s dobrou muzikou. Zatím se nám to daří nad naše očekávání. Naprosto nás odzbrojil třeba přístup Petra Korála z Radia 1 a celkový přijetí alba od fanoušků. Několik zahraničních webzinů o nahrávce napsalo hned v den vydání, z toho jsme měli velkou radost. Dokonce nám album vyšlo i na legendárním YouTube kanálu 666MrDoom, kde jsme dostali dobrou odezvu. Naše hudba se tak dostala do povědomí nejen řecké fanouškovské základny.

Teď nás čekají i recenze alba v několika – pro nás zásadních – časopisech o muzice, na což se moc těšíme. A koncerty? Ty v blízké době neplánujeme. Momentálně jenom ve velkým nakupujeme kytarový efekty, měníme snímače za vintage kousky, koukáme po starejch aparátech a tak, zkrátka snažíme se teď vylepšit zvuk a muziku. Jasně, že jednou bychom si rádi vyjeli na tour, ale to je ve hvězdách, čeká nás ještě dlouhá cesta.

Inspirace k takový muzice je asi nejbolestivější část celýho procesu. Považuju se za médium, který se umí akorát někam zvláštně napojit, čerpat energii a tu přetransformovat v muziku, což bejvá někdy hodně vyčerpávající. Taky mám velkou amatérskou zálibu v rituálech, černé i bílé magii a čarodějnictví. Spíš mě to vždy zajímalo – číst si o tom, potkat pár lidí, co to praktikovali, ale že bych sám někde seděl v pentagramu s kozí hlavou a olizoval u toho žábu, to úplně ne. Mám sám o sobě hodně nihilistickej pohled na svět, hlavně na lidi, a i z toho čerpám. Baví mě horory, jednou bych s kapelou hrozně rád složil muziku pro nějakej fakt děsivej hororovej snímek (haha). Je to velmi komplexní a pro mě těžce popsatelnej proces, ale jedno vím určitě: nikdy nebudu skládat muziku o tom, jak je mi na světě krásně.

Současně bych také moc rád představil celou kapelu: Phil May Grey (kytary, synth), Adam Kment – (bicí, web, merch), Daniel Janoštík (basa) a Lukáš Mareček (zpěv, texty).

Jak byste popsali proces vzniku vaší nahrávky? Podělte se námi a napište na redakce@frontman.cz.

Tagy komunita Phil May Grey

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Phil May Grey
Filip Vojíř, uměleckým jménem Phil May Grey, nar. 1995 v Praze na Vinohradech, ale žijící v Olomouci. Můj táta působil v 80. letech na pražské punkové scéně a máma se věnovala hře na akustickou kytaru. První setkání s kytarou př…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY