Přejít k hlavnímu obsahu
Vystavuj se neustále novým podnětům! | Foto: Luba Mrkvica
Vystavuj se neustále novým podnětům! | Foto: Luba Mrkvica
Harry -

Nechcete jako hudebníci zakrnět? Inspirujte se!

Pokud se snažíš skládat hudbu, psát texty nebo jiným způsobem tvořit, myslím, že tvým nejhorším nepřítelem je zakrnění (paralýza). Podle mě není nic horšího, než si ve dvaceti říct, že začneš hrát punk, ska, metal či cokoliv jiného a pak to bez jakýkoliv špetky inovace hrát až do skonání furt na jedno brdo. Jak tomu předejít? Vystavuj se neustále novým podnětům. A inspiruj se.

Poslouchej a objevuj…

Znám dost lidí, co poslouchají hudbu jen okrajově, často ji mají jen jako kulisu, popř. poslouchají jen svoji oblíbenou rádiovou/internetovou stanici. Čekají, kdo jim co nabídne na stříbrném podnose. Tím nechci nikoho znevažovat nebo urazit, ovšem tohle není cesta. Rock'n'roll má údajně to nejlepší už dávno za sebou. Popravdě ve svých sedmnácti jsem měl stejný názor. Pokud ale člověk aktuální hudbu začne jen trochu zkoumat, velmi záhy zjistí, že kvalitní rock'n'roll nikdy nevymřel. V dnešní době streamovacích služeb se neznámí interpreti navíc hledají mnohem snáz. Vždyť třeba Spotify vám na základě toho, co posloucháte, doporučí podobnou a třeba pro vás zcela neznámou hudbu. Streamovací služby jsou podle mě jedna z těch nejlepších věcí, co se v hudebním světě za poslední dekádu stala. Nechám tu odkaz na určitě jednu z nejlepších a nejoriginálnějších kapel současnosti. Austrálie je teď podle mého názoru prostě ve vedení. King Gizzard & The Lizard Wizard asi neosloví úplně každého, ale zkuste jim dát alespoň šanci.

Proč je tvá oblíbená skladba tvou oblíbenou skladbou?

Tohle je podle mě naprosto zásadní bod. Vědět, že se ti něco líbí, je jedna věc, ale dokážeš říct proč? Je to textem? Baví tě střídání nálad ve skladbě? Mění se tam dynamika? Je ti všechno úplně jedno, stačí, že se do toho dá pařit? Jako první bych si tu odložil skladatelské postupy kapely Radiohead. Mám od nich ve skutečnosti rád jen pár písní, ty však absolutně. Asi nejzajímavějším prvkem a umem Radiohead je střídání nálad, a to klidně i během jediné části skladby (sloka, refrén, popř. bridge).

Pozastavit se musím i u Nirvany. Musím ji tu zmínit už jen kvůli tomu, že si někteří lidé myslí, že takovou (údajně primitivní) hudbu by dokázal složit naprosto kdokoliv. Opak je pravdou. Nirvana byla kapela riffařů hrající grungeovou odnož punkrocku, která udeřila ve správný čas na správném místě. Když pominete riffy a podíváte se jim na zoubek, zjistíte, že Cobain opravdu většinou hrál basic trojhmaty na kytaře, jenže jeho zpěvové linky nebyly tak úplně klasické. Vlastně vyplňoval ty hutné, ale trochu suché trojhmaty melodickou linkou zpěvu, která jakoby dodávala do skladeb plné akordy. Kredit rozhodně patří i Novoselicovi a Grohlovi. Zapomíná se, jak skvěle to všechno dokázali servírovat.

Dále rozhodně musím zmínit Deftones. Fantastická kapela s fantastickým zpěvákem v čele.

A nesmí chybět ani Tool. Jejich um převážně spočívá v riffech často hraných v „odd times“ neboli „lichých dobách“. Ovšem nejsou jediní. Používá to spousta umělců. Pokusím se to nastínit. Asi každý zná 4/4 takt neboli první, druhá, třetí, čtvrtá – a máme kompletní takt. Ale co třeba 3/8 ? Rozdělíme si každou dobu na poloviny. Tj. prv – ní, dru – há, tře – tí, čtvr – tá. Tím jsme získali těch osm částí, ale jeden takt je jen na tři doby, tudíž: prv – ní, dru / prv – ní, dru… atd.

Pokud chceš něčemu skutečně porozumět, izoluj to

Trochu creepy napsané, ale v zásadě jde o to, že pokud si pustíte pouze basu, bicí, klávesy nebo cokoliv jiného ze své oblíbené skladby, možná objevíte úplně nové věci a můžete lépe pochopit herní techniku svých oblíbenců. Mně se tohle docela osvědčilo, určitě to stojí za zkoušku. Níže přikládám několik ukázek.

Alice in Chains – Down In a Hole (vokály)

Iggy and the Stooges – Search and Destroy (kytara)

Nirvana – About a Girl (baskytara)

Green Day – American Idiot (bicí)

Hudební teorie

Ok, je mi jasný, s čím na mě vyrukuješ. „Vždyť přeci tenhle a tenhle taky neměli ponětí o hudeb...“ Tady bych tě rád zastavil. S velkou pravděpodobností nejsi dalším hudebním géniem a dokonce ani nežiješ v nejjednodušší době, co se rockový hudby týče. Elektrická kytara už je na světě pěknejch pár desítek let, a tudíž už jsou pravděpodobně všechny základní rockový styly prakticky vymyšlený. Myslet si, že teď prorazíš se třema akordama a písničkama o lásce, chlastu a drogách je zkrátka komické. Nikdy není na škodu znát alespoň základy orientace na hmatníku, mít ponětí o stupnicích, akordech, harmoniích, intervalech atd.

Na internetu najdeš úplně všechno, co si jen usmyslíš. I když já jsem přeci jen spíš zastánce osobních lekcí. Pokud si najdeš učitele, který ti vyhovuje, není nic lepšího. Youtuber, od kterýho se učíš, si těžko všimne nějaké chyby, co děláš už v zárodku.

Závěrem bych ještě dodal, že hudební teorie z tebe dobrého skladatele neudělá. Často se stává, že lidi, co to s teorií a technikou hry až přehánějí, nikdy nic pořádnýho nesloží. Hodí se tak akorát na mistrovství světa v onanii na kytaru. To je asi jediná věc, na kterou bych si dával pozor. Pokud jsem na cokoliv zapomněl, neváhej mi napsat do komentářů.

Tagy jak na to; vzdělání

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Harry
Kytarista, zpěvák a lehký alkoholik účinkující v kapele What's In The Box
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY