Přejít k hlavnímu obsahu
Antonín Salva | Foto: Petr Kubát
Antonín Salva | Foto: Petr Kubát
Dr.Hyenik - St, 28.12.2022 - 08:00

Nástroje snů #9: Antonín Salva (Salvation Audio, KHDK, Distortion Inc.)

Antonín Salva je dokonalou ukázkou toho, jak se navzdory obvyklým předsudkům lze dopracovat ke globálnímu úspěchu i od nás z České republiky. Plejáda světových hvězd hrajících na výrobky Salvation Audio (nebo KHDK, kde je Antonín hlavním inženýrem) to jednoznačně potvrzuje. Lámete si hlavu, jak se tento sen mnoha „garážových bastlířů“ podařilo realizovat? Pojďme tedy spolu nahlédnout za oponu nástrojů snů.
 

Myslím si, že oceníte netradičně intenzivní osobní vhled, dosti odlišný od klasických článků nebo rozhovorů. Shodou okolností jsem totiž byl v podstatě katalyzátorem a v první dekádě také souputníkem tohoto veleúspěšného příběhu. Nostalgicky jsem si připomněl diskuzi z kultovního fóra Instrumento, kde to v roce 2008 začalo vzrušenou debatou (ok, hádkou) o možných modifikacích kytarových předzesilovačů. Tony byl až drze odvážný a protože jsem měl zrovna na cestě kontejner plný vyměnitelných preampů a zesilovačů Randall MTS (perfektního to základu pro modifikace), jeho výzvu jsem přijal! A takhle živelně vlastně vznikla firmička Salvation Mods.

Nač měnit zesík, když brod je ještě daleko?

Začala divoce kreativní startup-ová jízda s každodenní komunikací na specializovaných diskuzních fórech, kde se různí odvážlivci začínali podobnými úpravami nesměle zabývat. Randall MTS byl systém vyměnitelných celolampových preampů, plánovaný jako pádná odpověď na tehdejší módu digitálních simulací. Pracoval s faktem, že většina kytarových zvuků vzniká v preampu a koncák ho jenom zesiluje, tím pádem pro jiný zvuk stačí vyměnit preamp a ne kompletně celý zesilovač. Legendární amp guru Bruce Egnater rozvinul myšlenku Seymour Duncan Convertible Ampu, licencoval ji Randallu a modulární štafetu od nich dnes přebrali Synergy Amps.

Randall MTS sice byl dostupný i u nás, ale byl také docela drahý. Proto jsem hledal spíš v zámořských bazarech. Starší ročníky si možná ještě vzpomenou na zlaté časy, kdy byl US dolar za 15 Kč, bezcelní limit do 150 EUR a existovaly zásilkové služby elegantně řešící nechuť většiny Američanů posílat balíčky do Evropy. Základního materiálního kapitálu byl tedy dostatek a hned na začátku se vyjevilo, že takzvané stock Randall moduly mají zvukové limity. Ty však Tony invenčně miniaturizovanými obvody originálních předzesilovačů nekompromisně překonal a ve spojení s vyladěnými detaily vizuálu (stylově barevné čelní panely) a špičkovými zvukovými ukázkami tak Salvation Mods získávaly v komunitě stále zvučnější renomé.
    

Natoč to třeba v ložnici

Legendární první ukázka modulu Salvado, variace na Tonyho oblíbené Soldano (jak už jméno napovídá), svého času „zbourala internet“ – samozřejmě ve svém úzkém segmentu. S výborným kytaristou a ještě lepším zvukařem Pedrem deLuxe jsme jich postupně udělali stovky. Od čistě pracovních na vyladění správných součástek zapojení až po poloprofesionální promo videa. V té době totiž kvalitní ukázky nebyly ani zdaleka samozřejmostí, ale my jsme coby průkopníci technologií reampingu a impulsní odezvy (IR) byli schopní špičkové zvuky točit klidně v ložnici (kde právě vzniklo výše jmenované Salvado), posílat si soubory na dálku, nahrávat desky na hotelích nebo klidně improvizovaně třeba v koupelně.

Vstupní předpoklady tedy byly slušné, ale pořád to naráželo na kruciální bariéru – jednalo se modifikaci stávajícího gearu. Samozřejmě malý preamp není těžká celolampová hlava, ale vyžadovalo to od Američanů (kde bylo zdaleka nejvíc potenciálních zákazníků) zabalit svůj ne úplně levný modul, poslat ho přes oceán a doufat, že se vrátí upgradovaný zpátky. Ledy razantně prolomil slovutný producent Michael Wagener (Accept, Metallica, Ozzy Osbourne, Extreme, Helloween, Mötley Crüe, Megadeth, Lordi a mnoho dalších), který si jako fanoušek MTS technologie objednal modifikaci šesti modulů najednou. To se v komunitě rozkřiklo a spustila se lavina zakázek.

Další pán na „modulení“

Sněhová koule se dala nezadržitelně do pohybu a nabalovaly se další objednávky, známější zákazníci a nové příležitosti. Hledali jsme další vhodné kandidáty k „modulizaci“, takže jsme se postupně seznámili vlastně se vším podstatným, co kdy v kytarovém zvuku existovalo. Spontánně to vše podporovali svojí kreativitou noví nadšenci (jako holandský grafik Joris nebo Maťo Mišík), konstruktéři, další testeři a tuneři (mezi nimiž zásadní roli sehrál Miloš Dodo Doležal), dále videotvůrci nebo prostě kytaristi a producenti, kteří chtěli být při tom.

Kromě obligátního vymýšlení obvodů a jejich pájení se musela řešit spousta dalších, zdánlivě nesouvisejících věcí. Od logistiky, reklamních podkladů a kampaní, propagačních seminářů, rozhovorů a komunikaci se zákazníky přes hledání adekvátních knobů, trefných přesmyček názvů a jejich grafického ztvárnění až po patentové detaily a totální chuťovky. Například: o kolik procent z prodeje byste si řekli, kdyby vám firma Randall nabídla vyrábět váš licencovaný modul? Že nevíte? My jsme samozřejmě taky netušili. Takže za pochodu a metodou pokus-omyl jsme poznávali klikaté cesty podnikání. Podotýkám, že v téhle první fázi byl Tony pořád zaměstnán a dělal to všechno až po práci.

Ach, ta bláhová arogantnost

My ostatní pomocníci jsme si plnili kytarové sny a také objevovali svoje vysněné zvuky. V mém případě je tím svatým grálem dávno nevyráběný rackový preamp CAE 3+ a dobře si pamatuju, že když mi ho Tony navrhoval, opovržlivě jsem odfrkl, že na to přece hraje Steve Lukather (Toto), a to mě (a další převážně metalové zákazníky) vůbec nebude zajímat. Ó, jak jsem byl bláhově arogantní. Při detailnějším průzkumu vyšlo najevo, že je na něj nahraná například kultovní deska Megadeth, což už je trochu silnější káva.

Nechť žije a vzkvétá onen dokonale namíchaný mix nekompromisní konkrétnosti v Engl stylu (ale ne tak sterilní), vzteklého středového vrčení M/B Rectifieru (ale daleko čistšího v basech) a přirozené Marshall barvy (která na tisících nahrávek definovala tvrdé žánry). Modul Custom 3 se stal mým základním tvrdým zvukem a vyléčil mě z věčného hledačství.

O té doby mě úplně opustila touha zkoušet po obchodech nové a nové aparáty, protože už jsem našel a opakovaně se přesvědčil, že tenhle zvuk mně, mému stylu a mému vybavení vyhovuje nejlépe. Ale jsou to osobní preference a kouzlo modulárních preampů je právě v daleko jednodušším nalezení toho vytouženého individuálního zvukového grálu zhmotněném ve sloganu „All Dreams Amplifier“.

Modul Camerock s dost podobným projevem, jako má jednodušší Custom 3, je dokonalá studiová mašina se zvukem nastavitelným ve všemožných nuancích – pro někoho až příliš, takže dokonce vznikl i podrobný návod, jak se mezi sebou ovladače ovlivňují. Další ukázka toho, jak je podnikání variabilní a jak není možné uspokojit všechny zákazníky jedním instantním produktem.

Camerock vychází z aparátu Cameron CCV, špičkového moderně modifikovaného Marshalla. Nezvladatelné osobní problémy jeho tvůrce ovšem zapříčinily mnoho zla (od vybraných záloh a nedodaných výrobků až po faktické krádeže a přeprodávání zesilovačů zaslaných k modifikaci). Dost dobře si nedokážu představit, že se ještě někde objeví, protože spolehlivost je nutnou podmínkou dlouhodobě fungujícího byznysu.

„Kluci, ne že se budete zase sázet...“

Osobně jsem však podcenil marketingovou sílu „cameron kultu“ a s lehkým srdcem jsem se s Tonym vsadil, že za první měsíc neprodá víc než deset Camerock modulů... a prohrál jsem. Musel jsem nacvičit libovolnou ukázku dle Tonyho přání. On si k mému zděšení vybral Metallicu – Master Of Puppets (kdo neví, tak v thrash metalové kytaře MOP nekompromisně oddělí zrno od plev).

Takže jsem dva měsíce dřel „všechno shora“ a pořád jsem nemohl uspokojivě dotáhnout posledních pár BPM do cílového smrtícího tempa 220. Nakonec jsem vyměkl a Pedro mi to studiově trošku zrychlil, aby výsledek byl veřejně prezentovatelný. Dlouhá léta jsem to tajil a styděl se, až nedávno jsem se dozvěděl, že James Hetfield to tenkrát ve studiu udělal úplně stejně!

Leť a sbírej kontakty

Podobně vzrušujících příběhů se střádalo dost a věhlas značky stále rostl. Dokonce až tak, že se objevily čínské telefonní kryty s motivy Salvation Mods! Existuje snad jasnější důkaz globálního dopadu? O bezostyšném kopírování (zdaleka nejen v Číně) ani nemluvě. I to však patří k byznysové realitě.

Tony však potřeboval firmu posunout zase dál, což je ostatně další pravidlo dnešního podnikání – jediná jistota je změna. Vystoupil ze své komfortní zóny a za nemalých nákladů odletěl na hudební veletrh do Nashvillu (USA). Což se ukázalo jako další zlomový milník. Řada osobních setkání na základě předchozích doporučení odstartovala další intenzivní etapu Salvation Mods se známým příběhem spolupráce s Billym Corganem (Smashing Pumpkins) a také Wolfem Hoffmanem (Accept), který Tonymu dodal odvahu vstoupit do přeplněného a vysoce konkurečního segmentu kytarových krabiček.

Když mu servisoval jeho aparáty, Wolf se zmínil, že na koncertech používá raritní efektový pedál Mu-tron Octave Divider ze 70. let, který je ovšem obrovský, nepříliš spolehlivý a s komplikovanou údržbou. A jestli prý by Tony nedokázal vyrobit zmenšenou a odolnější repliku. Byla to sice opravdu velká výzva, ale po měsících vývoje a testování se to Tonymu nadmíru skvěle podařilo.

Moduly jako úzkoprofilové zboží...

Pedál Vivider oslovil mnoho dalších hvězdných muzikantů jako například Richarda Fortuse (Guns N' Roses), odkryl nové tržní možnosti a dramaticky rozšířil pole působnosti. Moduly, ačkoli jsem jejich veliký fanoušek, spokojený uživatel a propagátor, hromadně neoslovují celý kytarový svět a je to spíše taková specialitka pro znalce. Nakonec ani Wolf Hofmann naživo nepoužívá svůj osobní modul Teutonic Terror, pro který jsem vyráběl unikátní bullet knoby a je s ním spojený i můj osobně nejsilnější „modulární“ zážitek.

Ladění obvodu je totiž nejlepší za účasti konkrétního kytaristy, který má svým stylem hry a kytarou největší vliv na výsledný projev. Což je ve většině případů nemožné. Ale tady nám slovutný producent Andy Sneap (Megadeth, Testament, Arch Enemy, Judas Priest, Dream Theater a mnoho dalších) poslal takzvanou suchou stopu Wolfovy kytary z nahrávacího procesu Accept, kterou jsme díky reampingu použili pro základní nastavení obvodu, který potom Tony už v Nashvillu doladil přímo k Wolfově spokojenosti. Takhle jednoduché to bylo. Valašský ogar napíše do Anglie a světoznámý producent mu obratem pošle vzorek z nahrávacího procesu Accept. To bylo prostě epické!

...které dláždí cestu byznysu

Moduly ale posloužily Salvation Mods jako perfektní vstupní brána do byznysu hudebního vybavení, vytvoření kontaktů, pozitivního jména a nezbytné publicity. A znovu rozpohybovaly moji oblíbenou sněhovou kouli. Technik Smashing Pumpkins dal na Tonyho doporučení Davidu Karonovi a začal se psát další mezinárodně vzrušující příběh s výraznou českou stopou.

Po úspěšné dekádě Tony přejmenoval firmu na Salvation Audio, protože už dávno nedělá pouze modifikace (Mods), přidali se další členové, tým se zprofesionalizoval a šíří do světa slávu šikovných českých ručiček. A za sebe dodám, že i hlaviček! Protože jak je jasně vidět z mých vzpomínek, úspěch je velmi multidisciplinární záležitost.

Musíte improvizovat, přizpůsobovat se situaci, příliš se nehroutit z neúspěchů (které zákonitě také přicházejí), poznat své zákazníky, ideálně je zapojit do procesu, ale hlavně mít touhu se pořád zlepšovat. Nebojte se, máme na to a Antonín Salva je toho dokonalým příkladem (viz časopis Forbes /Úspěšní Češi). Bylo mi ctí ho na jeho cestě podpořit a plnit si přitom i svoje sny.

Billy Corgan (Smashing Pumpkins), Richard Fortus (Guns´n´Roses), Bill Kelliher (Mastodon), Dave Ellefson (Megadeth), Kirk Hammet (Metallica) | Foto: archiv Antonína Salvy Rick Beato, David Karon (KHDK), Richard Kruspe (Rammstein), Scott Ian (Anthrax), Page Hamilton (Helmet) | Foto: archiv Antonína Salvy Michael Wagener, Dan Friml, Tue Madsen, Boris Carloff | Foto: archiv Antonína Salvy Ota Váňa (Kabát), David Koler (Lucie), Robert Kodym (Lucie), Miloš Doležal Jr., Milan Špalek (Kabát) | Foto: archiv Antonína Salvy Dymytry, Honza Homola (Wohnout), Honza Křížek a Radim Hladík (Blue Effect), Dušan Lébl (Plexis), Tomáš Vartecký (Anna K, Kurtizány z 25.avenue) | Foto: archiv Antonína Salvy Balení Vivideru | Foto: Maťo Mišík
Tagy Nástroje snů Dreamstruments Antonín Salva Salvation Audio David Karon

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Dr.Hyenik Orfanik
Multikytarista na experimentální cestě k netradičním zvukovým a stylovým souvislostem za pomoci všemožných nástrojů, technik i obskurních pomůcek... Dle magazínu Whiplash také hudební úchyl, tajuplný intelektuál s vizáží přerostlého Harryho Pottera, akustický Thordendal ze Vse…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY