Maškarní koncerty
Osobně nechápu jednu věc – když se z koncertů stávají maškarní bály. Jasně, pro někoho by do téhle kategorie mohl spadat i pomyslný dress code metalových koncertů, vystoupení Depeche Mode nebo punkové akce. To je spíše přihlášení se ke komunitě. Mám spíše na mysli stylizaci sebe sama do někoho jiného, ideálně frontmana dané kapely.
Takže pak na koncertě The Cure potkáváme kopie Roberta Smithe, na Ghost diváky s různými maskami á la Tobias Forge, na Slipknot s kopiemi masek členů kapely, na Rammstein jako Rammstein. A to ani nemluvím o Kiss. Co asi tak některé jedince vede k tomu vzdávat se své vlastní identity a stávat se někým jiným. Vždycky jsem si cenil originality, ale ta tady prostě není. Žít v blahé představě, že budu na koncertě jediný, kdo se vyhastroší jako můj oblíbený muzikant a budu tedy originál, je přinejmenším naivní.
Idoly, alespoň na chvíli se stát svým idolem, dobrovolně odevzdat svou vlastní identitu. Vzdávat se toho co je bytostně naše v prostředí, které vyloženě vybízí k tomu být originál. Je nepochybně řada vizuálně podnětných kapel, proč se neinspirovat. Ale přímé kopírování, jdoucí v duchu módy tzv. cosplayů spíše svědčí o nekreativitě. Koncerty nejsou ComicCon. Je spousta dalších způsobů, jak ukázat příslušnost k fanouškovské komunitě.
Setkali jste se jako hudebníci s fanoušky, kteří by vás napodobovali? Jak se na tohle vzdávání se vlastní identity díváte, chovali jste se někdy stejně? Podělte se s námi v komentářích nebo napište na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
