Přejít k hlavnímu obsahu
Iggy Pop spojil síly s mladým, oceňovaným producentem Andrew Wattem, který loni dokázal znovu nastartovat Ozzyho Osbourna. | Foto: Raph_PH
Iggy Pop spojil síly s mladým, oceňovaným producentem Andrew Wattem, který loni dokázal znovu nastartovat Ozzyho Osbourna. | Foto: Raph_PH
Petr Adamík -

Iggy Pop je na nové desce znovu v ráži

Po skvělém albu Post Pop Depression se veterán Iggy Pop vytasil s neméně povedenou, leč klidnější, jazzem načichlou deskou Free. Zdálo se, že kmotr punku už na stará kolena nadobro zvolní a že na žádnou divočinu už to do budoucna nebude. Ale kdepak, Iggy zase překvapil a ve svých pětasedmdesáti dostal znovu chuť udělat trochu rachot.

Pop spojil síly s mladým, oceňovaným producentem Andrew Wattem, který loni dokázal znovu nastartovat Ozzyho Osbourna. Watt pro Iggyho rovněž sesbíral vynikající tým muzikantů a na zpěvákově devatenáctém sólovém počinu se tak opět dějí velké věci. 

Už pilotní singl Frenzy, který aktuální desku Every Loser otevírá, naznačil, že nám Iggy chce ještě jednou připomenout, jak se dělá rock'n'roll pěkně nahlas a bez příkras. Aparát bručí, sám Andrew Watt rozjíždí zabijácký riff (první vteřina evokuje klasiku I Wanna Be Your Dog), který doslova exploduje, jakmile se k němu naplno přidá rytmická sekce Chad Smith a Duff McKagan. Iggy štěká drsná slova, ječí, křičí, vyje. Takhle odvázaný nebyl Iggy snad od reunionu Stooges.

Punk rocker McKagan je Iggyho škola a muziku Stooges má nastudovanou. Není tedy divu, že hutný, plný zvuk jeho baskytary najdeme i v dalším syrovém kousku Modern Day Ripoff. Iggyho začátky s bratry Ashetonovými zde připomene i repetitivní motiv na piano. Zato druhý singl z desky, skladba Strong Out Johnny, má silnou syntezátorovou melodií, která by Iggymu slušela i v 80. letech, někdy v období alba Blah Blah Blah, když znovu spolupracoval s Bowiem. Stejně jako v následující New Atlantis v ní krásně vynikne Iggyho neodolatelný baryton.

V rychlovce Neo Punk, kterou z bubenické stoličky pohání Travis Barker, není o zábavu nouze a post-punková Comments vyústí v dokonalé spojení Iggyho hlubokého hlasu, temné basy Erica Averyho (Jane's Addiction, Peter Murphy atd.) a bicích nebožtíka Taylora Hawkinse. Geniální záležitost. To platí i pro závěrečnou The Regency, která je zajímavě proměnlivá, stejně jako Iggyho kariéra.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Andrew Watt je chlápek na svém místě. Z Iggyho vytáhl to nejlepší, co mohl. Na desce v podstatě zachytil různé momenty jeho hudební dráhy. Vykoukne na nás mladý, rozhněvaný Iggy Stooge, ale v jiné skladbě k nám pro změnu promlouvá moudrý, klidný či přemítavý James Osterberg. O hvězdných hostech netřeba víc mluvit. Všichni odvádí skvělou práci a s obdivem vzhlíží ke svému vzoru. Všechny písně dokáží něco nabídnout a dobře svou funkci plní i dvě intermezza. Krátká, energická a velmi svěží nahrávka.

Iggy Pop - Every Loser album cover art

Iggy Pop – Every Loser

Gold Tooth Records/Atlantic Records, 00:36:57

85 %

Tagy Iggy Pop Iggy Pop – Every Loser Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY