Bára Zmeková: Deset dní, pět zemí, jeden papiňák. Jak přežít letní tour

Je 15. srpna, čtvrtek. Zítra vyrážíme na desetidenní tour přes Slovensko, Rakousko, Rumunsko, Srbsko a Maďarsko.

Včera jsme se vrátili z „dovolené“. Vypadala asi takhle: v devět hodin vstáváme. V deset sedíme u počítačů a začínáme práci na všem, co je ještě potřeba vyřešit. V sedm večer máme bolavá záda a hlavy jako pátrací balóny. Čím víc práce je hotové, tím víc jí přibývá. Noříme se hlouběji do problematiky a u toho zjišťujeme, že i kdybychom k sobě měli dalších pět lidí a k tomu čtrnáct dní k dobru, nestačilo by to.

Jsme přepracovaní. To si musím zapamatovat. Ne proto, abych do toho už víckrát nešla. Ale proto, abych se mohla na konci ohlédnout a s úlevou se poplácat po obou ramenou. Jednak za to, že jsme odehráli koncerty, a druhak za to, že jsme to všechno dokázali realizovat. Abych poplácala po ramenou taky všechny z kapely, a nejen z kapely, kteří na tom makali se mnou.

Na dřinu tohohle druhu se lehce zapomíná. Na účtu za ni peníze nezacinkají. A odpracované denní i noční hodiny budou převálcovány prosluněnými vzpomínkami, fotkami, šťastnými videi na Instagramu, komentáři a srdíčky. Doufejme.

Jedu na kole a v košíku si vezu tašku s novýma šatama. Myslet na to, co budu mít na koncertech na sobě, dodnes přes jinou práci nešlo. Vrtá mi hlavou nejen to, že jsem za ty šaty utratila svoje zbývající peníze, ale i to, že k nim nemůžu mít svůj drátový in-ear, protože by to prostě nevypadalo tak dobře.

Přemítám, kde sehnat pětadvacet tisíc na bezdrátový in-ear, abych konečně mohla vběhnout na stage bez nandavání, štelování, zapínání a následného šlapání si po kabelu, kdykoliv udělám krok stranou.

Mám krásné problémy, říkám si, a jsem ráda, že zatímco si drandím karlínskou cyklostezkou, můžu přemýšlet zrovna o tom. Tenhle luxus jsme poslední dobou neměli. Poslední týdny a měsíce jsme totiž řešili booking, logistiku, ubytování, komunikaci s kluby, promo koncertů, sociální sítě, nové fotky, grafiku, promo videa, plakáty, technické zajištění koncertů, trasu, finance, dodávku, pojištění nebo to, jak na zahraniční koncerty dostat lidi a jak z koncertů získat mediální výstupy.

Zítra ale vyrážíme a všechny přípravy nadobro skončí. Od zítřka budeme řešit už jen průšvihy, které snad nepřijdou. Budeme na cestě a budeme hrát muziku, kvůli které celá tahle půlroční dřina probíhala.

Dodávka nebo papiňák?

Původní plán jet s kamarádem starým žlutým německým školním autobusem těsně před odjezdem padl. Staré autobusové pásy, otevřená okénka, cestovní rychlost 90 km/hod, cigárko, sluneční brýle, Balkán. Taková rodinná dovolená, ale také skvělý marketingový tah, protože tuhle estetiku na fotkách a videích jiné auto nepřekoná.

Pláčeme a akutně sháníme jinou dodávku. Je až dechberoucí, jak skvěle funguje komunita na sociálních sítích, když jde o to, někomu pomoct. Dodávku máme! Romantika se ale nekoná. Je v ní klimatizace. Jede plnou dálniční rychlostí. Ach jo. Je pohodlná! A už první den na cestě za ni děkuju bohu.

Dejte dohromady sedm svérázných lidí, plné jižanské slunce, 35 stupňů Celsia ve stínu, únavu a osobní názory a potřeby všeho druhu a všechno to vložte do jednoho auta. V něm pak za stálého míchání vařte šest až dvanáct hodin denně po dobu deseti dnů. Přísahám, že hádky o to, jestli má klimatizace foukat na dvojku nebo na trojku, za to stojí.

Tour je náročné samo o sobě

Je to neskutečné množství hodin strávených spolu, a i ta nejharmoničtější kapela na něm nejspíš bude čelit vztahovým a komunikačním výzvám. Jedna věc je vyjíždět nárazově na koncerty po ČR – občas přespat na hotelu nebo někomu na gauči, jindy jet po koncertě domů, rozvozit lidi, vynosit nástroje, zaparkovat a zalehnout v klidu ve vlastní posteli. I to umí být náročné.

Ale zahraniční tour je akce, na které rozhodně chcete mít zajištěné základní potřeby a komfort pro každého v týmu. Což může být – hned po tom celé tour vůbec zabookovat – ten nejtěžší úkol.

Téměř všechno, co se týče komfortu, se ale vztahuje k finanční situaci. Kdo může na tour zaplatit sedm singl pokojů, ten to vyhrál. My jsme byli připraveni na punk všeho druhu. Což z dálky zní zábavně, ale je dobré si i přes to ohlídat některé detaily, aby ten punk mohl být snesitelným kořením celého dobrodružství.

Pár tipů, na co nezapomenout:

• Kvalitní klimatizovaná dodávka. Jede-li se v létě, je k nezaplacení. Možná to není ideální v rámci hlasivek, ale pár cucacích bonbónů, deka a rozumná teplota to v pohodě vyrovnají.

• Tour manager. Jakmile je na tour čtyři a více lidí pohromadě, organizace se podobá školnímu výletu. Tour manager sejme obrovské břímě z frontmana, pokud sám organizuje.

• Řidič. Mít na tour člověka čistě na řízení je neocenitelná pomoc.

• Hospitality. Předem domluvené podmínky předejdou nedorozuměním.

• Detaily. Čím víc je na papíru, tím míň trablů po cestě. Ptejte se na: parkování, bedňáky, snídaně, přesné časy zvukovky a koncertu.

• Jasně dané podmínky koncertů. Ať jde o přátelskou nebo oficiální spolupráci, pravidla musí být jasná.

Alchymie bookování zahraničního tour

Nejtěžší na celé akci bylo samotné domlouvání koncertů. Téměř nemožné bylo zabookovat s dostatečným předstihem, do poslední chvíle jsme nevěděli, v jaké podobě se tour uskuteční. Na to navazoval stres, finanční nejistota a složitý marketing.

V každé zemi je potřeba specifický přístup: jiný jazyk, jiný organizátor, jiné publikum, jiné mediální kontakty. Nikdy se nespoléhat jen na místního promotéra. Chce to vlastní research, síť kontaktů, oslovit i kulturní atašé.

To, že jsme nakonec zvládli tour bez zadlužení, bylo nejen díky obrovské práci a kontaktům, ale i štěstí a souhře okolností.

Na závěr

Doufám, že vám tenhle pozdrav z našeho loňského letního tour ušetří pár karambolů při tom vašem letošním. Ať už se vydáváte kamkoliv, přeju vám hodně štěstí a spoustu sil – a pokud vás zajímá, jaké to je vyrazit ještě dál a jinam, ve svém plánovaném druhém textu se zaměřím na další zkušenost: koncerty v Egyptě, které přinesly zase úplně jiný druh výzev.

A jestli se zrovna nechystáte do světa, přijďte 31. května na náš koncert do pražského Café V lese, kde vystoupím s celou kapelou a s námi také skvělý Hayden Arp (USA) a jeho rakouský band. Vstupenky ještě jsou.

Turné Báry Zmekové se uskutečnilo i díky podpoře SoundCzechu v rámci výzvy OnRoad. Díky ní na své zahraniční turné můžete získat až 50 tisíc korun. O příspěvek letos můžete žádat až do 15. června.