Yard Act tančí ve své utopii s hiphopovým nadšením

Yard Act mají našlápnuto být senzací roku. Jejich skladby pronikají hluboko do lidské DNA svou ležérní potrhlostí. Pod nánosy cynických výkřiků o politice a klimatu tu na povrch vystupuje příjemný optimismus, který roztančí každého bručouna hned po prvním poslechu.

Úvodní skladba An Illusion pobaví dominantní basovou linkou, taneční beaty v duchu hip hopu sebeironicky připomínají divadelní představení, jež pak naplno vypukne ve funkové vypalovačce We Make Hits. Sociální kritiku tu kvarteto vtipně obaluje do slovních hříček, čitelný refrén zjednodušuje hloubku sdělení o nedostupnosti bydlení a těžkém údělu muzikanta v jeho finanční nejistotě, do huby si parta vtipně bere i Taylor Swift, kterou z popovéhu trůnu podle vlastních slov jen tak nesestřelí.

Nostalgii si frontman James Smith užívá ve Fizzy Fish, v pochmurné Blackpool Illuminations nebo Down By The Stream, v nichž až rapujícím tónem ve funky stylu vypráví o svém dětství. Groovem po vzoru Gorillaz oplývá další hit Dream Job, s Katy J. Person rozjíždí Yard Act retro promyšlený sentiment v duchu Cardigans z éry Lovefool.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Experimentální hiphopové retro prvky hrají dominantní roli. James Smith nerapuje, spíše nabízí svoji upovídanost, kterou kombinuje s melodickým zpěvem i punkovým nasazením. Svůj podíl na zvuku i kompozici skladeb nese Remi Kabaka Jr. z Gorillaz, který s kapelou úzce spolupracuje. Není divu, že kapela má nakročeno zabodovat na prestižní soutěži Mercury Prize.

Yard Act – Where's My Utopia?    

Universal Music, 00:43:23

soft rock

80 %