Tvorba písňového textu #1: rytmus a přízvuk
Vítejte u prvního dílu seriálu o psaní hudebních textů. Možná si říkáte, proč nad něčím takovým dumat, vždyť text přijde na hudbu sám. Někdy se to stane, ale jindy je dobré mít po ruce řemeslo. Ostatně i hraní na hudební nástroj či jakákoli jiná umělecká tvorba je symbiózou talentu a schopnosti ovládat daný obor. My začneme od píky, tedy od rytmu.
Uvažoval jsem, jestli seriál začít rytmem nebo rýmy. To jsou dva základní kameny celé problematiky. Osobně jsem toho názoru, že rytmika je důležitější, tak pojďme na to. Nejdřív si vezměte papír a zkuste napsat nový text podle notoricky známého mustru od Jirky Schelingera. Pokud si nejste rytmem jistí, zkuste si ho vytleskat.
Coby pokusného králíka jsem použil vzorek tvorbou básní příliš nepolíbený, moji manželku Lenku. Jako první z ní vypadlo:
Zabrousím hloub do teorie verše a prozradím, že české básně používají tři stopy: daktyl, trochej a jamb. Daktyl je stopa tříslabičná PŘÍZVUK-nepřízvuk-nepřízvuk, trochej dvouslabičná PŘÍZVUK-nepřízvuk a jamb také dvouslabičná nepřízvuk-PŘÍZVUK. To zdánlivě popírá, co jsem napsal před pár odstavci, totiž že čeština má přízvuk vždy na první slabice. Jak to ten jamb dělá? Naštěstí pro reggae existují v češtině nepřízvučné předložky a spojky. Takže jde napsat verš, co začíná třeba spojkou „a“, který můžeme interpretovat jambicky. Třeba...
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
