Přejít k hlavnímu obsahu
Wingmen je album, které ve vás zanechá velmi příjemný pocit. Není to deska na první poslech, musíte být správně naladěni a do písní se ponořit. | Foto: Dena Flows
Wingmen je album, které ve vás zanechá velmi příjemný pocit. Není to deska na první poslech, musíte být správně naladěni a do písní se ponořit. | Foto: Dena Flows
Petr Adamík -

Superskupina Wingmen natočila ukázkový debut

Jak se říká, všecho zlé je k něčemu dobré, což v některých případech platí i v případě covidu. Během lockdownů vznikla spousta zajímavých alb, a to i od zajímavých uskupení, které by se za normálního stavu a okolností možná ani nezrodily. Jedním takovým případem je projekt Wingmen, kterému nyní vychází stejnojmenné debutové album.

O Wingmen v podstatě můžeme mluvit jako o superskupině, jelikož se zde sešly poměrně známé a úspěšné osobnosti britské hudební scény, konrétně Baz Warne, který posledních dvacet let stojí s kytarou za mikrofonem u legendárních The Stranglers, basák Paul Gray z neméně známých The Damned, kytarista Leigh Haggerty z Ruts D.C. a bubeník Marty Love, který si odskočil od Johnnyho Mopeda.

Instrumentální úvod Starting Blocks naznačí, jak bude asi vypadat zbytek desky. Fajn skladba na rozehřátí a „seznámení“ s muzikanty. Lze v ní cítit náznaky The Who, které se naplno projeví v další písni The Last Cigarette. Paul Gray po vzoru Johna Entwistla prozkoumává hmatník své baskytary a Baz Warne zní sebejistě. Jeho nová role mimo The Stranglers mu náramně sluší. 

Louis Smoked The Bible je v podstatě šedesátkový britský pop, ozvláštněný najazzlými akordy. Tuto jazzovou atmosféru ještě utvrdí dechy, přesněji trumpeta (Bobby Blencowe) a saxofon (Sean Williams). Wingmen se umí ale i pořádně rozparádit, což ukazují v Brits. Základním stavebním kamenem písně je Grayova basa a některé pasáže v ní mají podobný vibe jako tvorba Bowieho v období Ziggyho Stardusta. Text pak kritizuje věčně si stěžující Brity (hmm, jako by mluvili i o občanech naší země). O tom, jak britská vláda ničí zdravotnický systém je pak dynamická a propracovaná I Would If I Could.

Wigmeny netěší ani situace okolo Brexitu, což dávají najevo v Oh! What a Carry On. Přes veškerou snahu je asi nevyhnutelné, aby se ve skladbách objevila stopa po domovských kapelách zúčastněných muzikantů. Hlavně příchuť The Stranglers a The Damned  lze zaznamenat v písních jako Down In The Hole, Mary Go Round nebo zmíněné Oh! What a Carry On. Je však patrné, že k tomu nedochází cíleně, ale prostě zcela přirozeně.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Wingmen je album, které ve vás zanechá velmi příjemný pocit. Není to deska na první poslech, musíte být správně naladěni a do písní se ponořit. Sešli se nám zde čtyři zkušení muzikanti, kteří ve svém věku už nepotřebují experimentovat, mají poměrně jasnou představu o své tvorbě a muzika je pak pro ně především skutečnou zábavou. Mezi čtveřicí panuje dokonalá rovnováha, každý nástroj dostává svůj prostor, nikdo není upozaděn a v písních se neustále něco děje. Všichni tvoří rovnocennou složku tohoto hudebního díla, které sice nebude bourat hitparády, ale zcela jistě potěší ucho náročnějšího posluchače.

Wingmen - Wingmen

Wingmen – Wingmen

Cadiz Entertaiment, 00:40:36

rock

80 %

 

Tagy Wingmen Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY