Přejít k hlavnímu obsahu
Nejdůležitější není být excentrickej egomaniak roztančující davy, ale stačí prostě být sám sebou | Foto: archív Ending
Nejdůležitější není být excentrickej egomaniak roztančující davy, ale stačí prostě být sám sebou | Foto: archív Ending
Jiří Nováček - Po, 01.11.2021 - 15:00

Outsiderský indie funk s Petrem Markem v hlavní roli

Jako Ending máme s kapelou Midi Lidi jednu společnou věc. Teda teď už dvě. Ta první je, že se před každým koncertem rozhodnem, že dneska už se fakt prosadíme – a pak to zase neklapne. Ta druhá je Petr Marek v hlavní roli.

S Ending už vymetáme známe pražské kabarety od března 2018. Od té doby jsme stihli vydat singly Something a Bear Hunting Armor, EP Plavalaguna [s pilotní písní (Not) Okay či taneční vypalovačkou I Still Want to Dance] a release našeho debutového alba Muzak už je za zatáčkou. Uvedli jsme ho polskou písničkou Mysz Motorowa s klipem, na kterým jsme si fakt dali záležet, tak se možná na úvod mrkněme na něj.

S druhým singlem z připravované desky jsem měl velký plány. Chtěl jsem ho dostat ke každýmu fanouškovi seriálu Červený trpaslík. Písnička je totiž inspirovaná osobou Eso Rimmera, což je takovej frajer, kterej všechno umí, všude byl a všichni ho milujou.

Mým plánem bylo použít pro klip původní záběry ze seriálu a pak ho nějak protlačit do všech fanouškovských skupin a fór Červeného trpaslíka na světě. Měli jsme se konečně prosadit...

Jak to ale tak bývá, člověka to nakonec vždycky svede tou cestou, kterou má jít. Náš kytarista Dejv Procházka mi řekl, že pouze sestříhat již existující klipy nepřináší velkou uměleckou hodnotu a že bude lepší, když uděláme vlastní animovaný klip. A že nám s ním pomůže jeho kámoš Pony (Petr Kamil Ponec). Rozloučil jsem se tedy opět s celosvětovou slávou a šli jsme dělat umění.

Nakonec myslím, že to dopadlo skvěle. Pony je fakt týpek a za nápad, že Esa bude v klipu hrát Petr Marek, ho budu milovat do konce života. Midi Lidi žeru a společně s Ventolinem pro mě zosobňujou v současnosti největší hvězdy tzv. české outsiderské scény. Je totiž příjemný vidět na pódiu velkýho festivalu nebo ve dvakrát vyprodaným Jazz Docku kapelu, která je složená z na první pohled zvláštních osobností, který hrajou ještě divnější hudbu, vtipně a možná trochu neomaleně se pohupujou do rytmu a vypadaj, že si velmi liboujou v trapnosti.

Dává to člověku totiž pocit, že on sám na to pódium taky patří – i když se na to třeba úplně necítí. Že to nejdůležitější není být excentrickej egomaniak roztančující davy, ale stačí prostě být sám sebou. Že lepší, než dávat na rady nějakýho samozvanýho talent scouta z televizní reality show je dělat si to po svym – tak, jak je ti to příjemný. A to písnička What a Guy! s pro mě naprosto neuvěřitelným klipem splňuje dokonale.

Díky všem, kdo se na tom podíleli!

Jak přistupujete ke své tvorbě a jak jste videoklip natáčeli vy? Podělte se s námi a napište nám na redakce@frontman.cz.

Tagy komunita Ending
Jiří Nováček
Zpěv a rytmická kytara v kapele Ending (fb, ig, yt, bc,…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY