Přejít k hlavnímu obsahu
Stanley -

Čínské kytary: dekorace, nebo plnohodnotný nástroj?

Málo platné, výrobky s visačkou Made in China již několik let válcují trh napříč odvětvími. Polemiku o tom, zda je to dobře či ne, nechme jiným a soustřeďme se na odvětví, které nás zajímá nejvíc, tedy hudební nástroje – přesněji kytary. Jsou všechny opravdu tak špatné, nebo mohou sloužit i víc, než jen jako dekorace na zdi?

Je pravdou, že první nástroje vyrobené v Číně (a zdaleka nejen kytary), které se objevily na trhu působily mírně řečeno rozpačitým dojmem. Zvukové vlastnosti a zejména řemeslné zpracování bylo na skutečně prachmizerné úrovni a nástroje z čínské produkce si díky tomu velmi rychle získaly pověst zavrženíhodných. S léty se ovšem ledacos mění a dnešní Čína již zdaleka není jen zemí s levnou pracovní silou, kopírující prakticky vše co se kopírovat dá a to navíc na velmi nevalné úrovni. Říše Středu je dnes především (alespoň co se průmyslu týče) ctižádostivou zemí a s tím přirozeně souvisí zvyšující se kvalita výrobků. Alespoň v určitých odvětvích lze tento vzestupný trend snadno vystopovat a výroba hudebních nástrojů naštěstí do této kategorie začíná zapadat také.

Není žádným tajemstvím, že v rámci úspor výrobních nákladů přesouvá výrobu svých nástrojů do čínských továren čím dál více kytarových výrobců, včetně těch světově proslulých a zdaleka se již nejedná jen o nejlevnější řady jejich výrobků. I na dražších modelech můžete často narazit na razítko "Made in China" a nutno říct, že i po pečlivém ohledání a důkladné zvukové prověrce o takovém nástroji nemůžete prohlásit, že není v kvalitě odpovídající ceně. Ale jak si na tom stojí právě kytary z nejlevnějších řad?

Asi nejlepším příkladem z poslední doby, že i velkosériově vyráběné kytary, prodávající se za ceny rovnající se zlomku ceny jejich originální předlohy, mohou být dostatečně kvalitní a hratelné, jsou kytary firmy Jay Turser. Ačkoliv je tato firma vlastněna americkou korporací US Music Corporation, vlastní výroba probíhá pouze v Číně. Dřevo si ovšem firma dodává vlastní a v čínských továrnách pak probíhá jeho zpracování a kompletace. Nutno také dodat, že Jay Turser používá k výrobě svých elektrických kytar výhradně masiv a o překližku zde prakticky "nezakopnete". U kytar typu Les Paul zase nechybí lepený krk ani bombírovaná vrchní deska. Naproti tomu elektronika a hardware je pak převážně z asijské produkce.


Osobně mi prošlo rukama poměrně velké množství těchto kytar a musím konstatovat, že mě vždy příjemně překvapilo jejich velmi dobré dílenské zpracování, vzhledem k použitému hardwaru a elektronice vcelku bezproblémová funkčnost a v neposlední řadě i použitelný zvuk. Pozdější výměna hardwaru či snímačů za kvalitnější není dnes žádný problém a rázem můžeme mít z levné "číny" velice dobře zpracovaný nástroj z kvalitního dřeva a se zvukem rovnajícím se i mnohem dražším nástrojům. Což může být rozhodující zejména pro začínající kytaristy, kteří si prostě pořídí levný nástroj a po zjištění, že kytara je pro ně to pravé, čemu se chtějí věnovat, mohou svůj nástroj lehce "upgradovat" na zvukově kvalitnější, bez nutnosti jej rovnou měnit celý.

Podobná situace je i u ostatních značek, jako je např. Epiphone, dceřiná společnost firmy Gibson, nebo Squier, dceřiná společnost firmy Fender. I zde už dnes nalezneme nástroje obvykle na velmi slušné řemeslné a hratelné úrovni. Pouze u firmy Squier je třeba trochu opatrnosti při výběru nástroje, neboť pracuje převážně se dřevem z asijské produkce (u nejlevnějších řad se nezřídka jedná o překližku) a zejména u krku je často znát nevyzrálost těchto dřevin a jejich příliš rychlé sušení. Proto je lépe mít při výběru nástroje po ruce někoho zkušeného, kdo včas odhalí nějaký ten neduh a vy si ušetříte pozdější zklamání v podobě "vrtule" místo krku. Méně kvalitní snímače a hardware lze i zde snadno "upgradovat", přičemž výsledek také mnohdy bývá velmi slušný.

Firem, které přesunuly část své výroby do čínských továren je samozřejmě mnohem víc a za všechny můžeme ještě jmenovat např. Cort, Ibanez, Washburn (resp. Oscar Schmidt) nebo ESP (resp. LTD), ale zdaleka už není potřeba při setkání s nástroji "Made in China" jen tak mávnout rukou či utrousit pár nelichotivých slov. Je nasnadě, že nelze tyto nástroje stavět na stejnou úroveň a čekat, že budou hrát úplně stejně, neřku-li lépe než kytary za několik desítek tisíc, ale to si ani tyto nástroje za cíl nekladou a míří opravdu spíše do řad začátečníků či amatérských hudebníků. I nástroje z nejnižších cenových relací už ale dnes "umí" celkem obstojně hrát a budete-li při výběru alespoň trochu pozorní a pečliví, může vám i takový nástroj přinést zejména ve vašich začátcích spoustu radosti a užitku.


A po zmíněném "upgradu" můžete získat nástroj na slušné úrovni, který začátečníkům dopomůže v dobývání hudebních kolbišť a pokročilým hudebníkům pak může posloužit třeba jako spolehlivý cvičební či záložní nástroj. Doporučuji se při výběru držet spíše známějších a zavedených značek, kde je přeci jen jakýsi dohled nad kvalitou výroby i dřevin zaručen. Pokud se ale přeci jen rozhodnete vybírat z "no name" značek ryze čínské produkce, doporučuji vybírat opravdu velmi pečlivě a obezřetně, neboť hardware vyměníte snadno, ale špatné či kazové dřevo či rovnou překližku už k lepšímu zvuku asi "nepřemluvíte".

Pochopitelně netvrdím, že i dnes, při současné čínské nadprodukci nemůžete narazit na naprosto nehratelnou kytaru, ale u zmíněných zavedených firem je to díkybohu oproti dobám minulým čím dál častěji výjimka. Navíc nikde není napsáno, že i u nástrojů "Made in USA" nemůžete při troše smůly a nepozornosti při výběru dostat do ruky kytaru vyrobenou jak se říká "v pátek odpoledne".

Tagy čínské kytary

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Stanley
Mé muzikantské motto: "Když se ti něco nelíbí, tak to nehraj. Ale nejdřív se to pořádně nauč..."
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY