Fender vydělává jako nikdy předtím

Koncern, který kontroluje významnou část globální produkce kytar, očekává historicky největší tržby 700 milionů dolarů, o sto milionů víc než loni. Korporaci do karet hraje pandemie, kterou spousta nudících se lidí tráví doma, a také příliv nových zákaznic.

Pandemie pohřbila Strunal Schönbach. Odstřihla insolventní firmu od 60 % zakázek v Číně, Rusku, Spojených státech a na dalších strategických trzích. Jiří Urban z Arakainu na pražském Žižkově zavřel klub Kain. Někdo ale přeci jen na rok 2020 může vzpomínat v dobrém. Fender už ho teď prohlašuje za nejvýdělečnější ve své historii. Výjimkou z pravidla je jen zdánlivě.

Že je krize opak konjunktury neznamená, že Thanos luskne prsty a zmizí polovina peněz. Trh se jen chová přesně obráceně, tudíž hotové žně zažívají obory, které předtím rostly spíš pozvolna. Streamuje se o sto šest a zákazy koncertů zvýšily poptávku po studiových mikrofonech, hudebním softwaru i dalším vybavení, na které jinak za rušné koncertní sezóny sedá prach. Vzhůru letí i prodeje donedávna mrtvých koncertních alb, a zejména kytar, kterým Washington Post před třemi lety otiskl poněkud předčasný nekrolog od Geoffa Edgerse.

Covid-19 anuloval hlavní Edgersův argument, že trh ovládaný firmami jako Fender, který byl před třemi lety sto milionů dolarů v mínusu, je nasycený a zadusí ho další noví výrobci. Proto letos ředitel Fender Guitars Andy Mooney tuto prognózu před redaktorem Guitar World s chutí shodil: „Z toho článku s titulkem Kytara je mrtvá byl hoax, jakmile vyšel.“ I bez logaritmického pravítka si každý lehce spočítá, že lidé, které dřív většinu dne zaměstnávalo něco pořádného, najednou mají čas i na to, co je baví.

Platí to zejména pro Američany, kteří podle Mooneyho „obecně denně mají navíc dvě, dvě a půl hodiny, které dřív trávili cestou do práce a zpět“. Nicméně i řediteli se muselo orosit čelo. Zájem o low-end, nástroje do dvanácti tisíc korun, stoupl od března do června o šílených 92 %. Továrny v kalifornské Koroně a mexické Ensenadě zpočátku stály, a jisté nebyly ani dodávky z Číny a Indonésie.

Koncern nicméně zvládl situaci, kterou ještě loni předvídali jedině epidemiologové a autoři sci-fi, a kuje stále ještě žhavé železo. Uvedl na trh dvakrát dražší modely pro profíky ze sérií American Professional II a Acoustasonic, prémiové elektroakustiky s ikonickým tvaroslovím, kterým už teď někteří přezdívají Fendery s držákem na hrneček.

Prosperita koncernu přesto není tak úplně dílem nákazy. Fenderu se vede dobře, protože cílí na ženy. V prodejních statistikách zachytil jejich spotřebitelské chování a věnoval jim loňskou největší emisí signature modelů pro kytaristky.

Proto také letos ženy tvoří polovinu z obvyklých 45 % nových zákazníků. Všechno teď mohou v klidu vybavit v onlajnu, od nákupu po návody, ze kterých Fender významnou část odemkl do konce roku. Úplně odpadl potenciální velký strašák, návštěva hudebnin.

Daří se také konzervativcům, kteří prodávají nástroje – dividendy. O kytarovém boomu mluví Chris Martin (jedno kolikátý), tak spoluzakladatel konkurenčních Taylor Guitars Kurt Listug. I Gibson si teď dvakrát rozmyslí zapomenout něco pod bagrem. James „JC“ Curleigh tvrdí, že teď udají cokoliv, co vyrobí.

Nakolik je tento optimismus na místě, se však projeví nejdřív v lednu, jakmile bude k dispozici víc ucelených přehledů než kvalifikovaných odhadů. Nadšení mírní zejména Timesy. Všimly si, že v letošním druhé čtvrtletí prodeje strunných nástrojů zaostávaly za loňským kvartálem o 2,4 procenta.

Jak ale podotýká žurnalista Paul Majeski, specialista na hudební trh, prodeje kytar pozvolna stoupají od začátku předchozí krize (2009) i bez prodejů z druhé ruky na Reverbu a eBayi. A krize dosud nevídaných rozměrů může tento dlouhodobý trend ještě akcelerovat. Jestli tedy Covid mezitím nevyhladí půlku lidstva.