Přejít k hlavnímu obsahu
Zpěvák Billy Hopeless a kytarista (a dvorní skladatel) Rich Jones se spolu naposledy sešli v roce 2001 na albu The Violent Years. | Foto: Dena Flows
Zpěvák Billy Hopeless a kytarista (a dvorní skladatel) Rich Jones se spolu naposledy sešli v roce 2001 na albu The Violent Years. | Foto: Dena Flows
Petr Adamík -

The Black Halos ukazují na novém albu silnou autorskou formu

The Black Halos jsou zpět v plné parádě. Trvalo dlouhých čtrnáct, let než tito rock'n'rolleři z kanadského Vancouveru našli dostatek času, aby společně připravili další dlouhohrající album. A čekání se v tomto případě rozhodně vyplatilo. The Black Halos s albem How The Darkness Doubled připomínají, že jednoduchá, melodická muzika s potřebnou špetkou punkové špinavosti je stále naživu.

Ona čekačka byla vlastně ještě o něco delší, protože dva zakládající členové, zpěvák Billy Hopeless a kytarista (a dvorní skladatel) Rich Jones, se spolu naposledy sešli v roce 2001 na albu The Violent Years. Jones se poté nacházel ve službách jiných interpretů, kdy nejdelší dobu strávil, respektive od roku 2014 stále tráví, u Michaela Monroa.

Ostrý punk'n'rollový, kytarový nástup v A History Of Violence s nepříliš výrazným zpěvem Hopelesse trochu spadne. Naštěstí vše brzy zachrání úderný refrén, v němž se zapojí živelné gang vokály. Nechybí efektní „dirty“ sólo a ke konci se vcelku solidně rozeřve i sám Hopeless. Svižný začátek připraví půdu pro pohodovou Tenement Kids, v níž je Hopelessův chraplavý zpěv naopak přínosem a skvěle kontrastuje s melodickými back vokály.

Jelikož byl Rich Jones hlavním skladatelem i na posledních deskách Michaela Monroa, je zde v některých písních znatelná podobnost a Jonesův rukopis se prostě nezapře. Skladba Better Days, v níž zpívají o tom, jak si vážit toho, co je tady a teď, a být věrný lidem, kteří s vámi během let zůstávají, dokonce byla původně napsána přímo pro poslední album Michaela Monroa. Nakonec se však tématicky a celkovým pojetím hodila spíše pro novinku The Black Halos. 

Později se na nahrávce jako host objeví dokonce i sám Monroe, a to v povedené cover verzi Ready To Snap od The Wanderers, což byla jedna z formací, v níž figuroval Stiv Bators, Monroeův kamarád a zároveň velká inspirace pro The Black Halos. Monroe se s Hopelessem elegantně doplňují a menší úpravy se pak dostalo popěvku v refrénu. Ain't No Good Time To Say Goodbye s melancholickými kytarami a pochmurnou tématikou zklidní závěr jinak velmi energické desky. Ve finále ale ještě dostaneme pořádný kopanec v podobě A Positive Note.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Současná sestava The Black Halos je pevně semknutá, plná talentovaných muzikantů. Po poslechu desky How The Darkness Doubled je jasné, že jsou i nadále schopni vytvořit nápaditou a výbušnou směs rockové muziky. Z Riche Jonese se během let vyprofiloval zkušený skladatel a tahoun. Nedávno se nechal slyšet, že si i nadále užívá proces psaní písní a znovu pociťuje vděčnost za to, že může pokračovat v tom, co miluje. Když do svého skládání dáte srdce, na výsledku se to vždy podepíše. Dobrý pocit, který posluchač z nových písní The Black Halos dostane, tuto teorii jen ztvrzuje.

The Black Halos - How The Darkness Doubled

The Black Halos – How The Darkness Doubled

Stomp Records, 00:38:24

75 %

Rock/Punk

Tagy The Black Halos Recenze alb

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Petr Adamík
V roce 1999 jsem spoluzakládal punk'n'rollovou kapelu Degradace, se kterou to táhnu dodnes. Již několik let pracuji v hudebninách Hudební Svět a před nějakým časem jsem se ke všemu rozhodl, že bych chtěl o muzice i psát (Rock…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY