Přejít k hlavnímu obsahu
Ampeg Portaflex PF-500
Ampeg Portaflex PF-500
Honza Hrbek -

Ampeg Portaflex: flip top je zpátky

Designové reproboxy a ultralehké zesilovače, skrývající se pod akronymem „Portaflex“, připomínají legendární „Flip topy“ B-15. Výrobce tvrdí, že jsou jeho přímými potomky. Ale umí děcka zpívat jako kdysi taťka?

Tak jak je to s tou historií

Ampeg Portaflex vychází z nápadu, se kterým v šedesátých letech přišel pán jménem Jess Oliver. Ten usoudil, že nejlepší způsob, jak ochránit zesilovač, je přidělat ho napevno k vrchní desce reprobedny a tu ukotvit na čtyři přezky. Tím pádem stačí po hraní odepnout přezky, obrátit vrchní desku zesilovačem dolů a přezky znovu zapnout – voila, otočný vrch bedny (tedy flip top) chrání váš zesilovač přinejmenším stejně, jako váš reproduktor. B-15 je nejslavnější z této rodiny, vysloužil si dokonce podtitulek „nejvíce nahrávaný basový aparát všech dob“. Moderní Portaflexy mají tedy laťku nastavenou vysoko.

Současnost

Zesilovače nové řady jsou rozděleny podle výkonu na PF-350, PF-500 a PF-800 a dají se párovat se čtyřmi kabinety – flip topy 210HE a 115HE, které jezdí na kolečkách a disponují pouze vrchním uchem (dědictví po otci), a uzavřenými (klasickými) 410HLF a 115LF na gumových patkách a s pevnými držadly na obou stranách. Design kabinetů je doladěný použitím stejných vizuálních prvků, s jakými byste se setkali i na Portaflexech z minulosti, černošedý tolex i šedá textilní mřížka přes reproduktory, ale i jméno Ampeg místo tradičního loga. Zesilovače si odbývají toto kývnutí předkovi asi pěticentimetrovým fialovým světelným pásem, který podtrhuje nápis Ampeg, když jsou zapnuty, jinak jsou to moderní, miniaturní tranzistorové zesilovače s klopenou čelní deskou z broušeného hliníku a matně černým „casem“.


Ovladače

PF-350 je nejmenší ze tří zesilovačů a kromě 350 Wattů výkonu poskytuje lehce očesanou podobu toho, čím se řada Portaflex vyznačuje: přepínač -15dB, potenciometr Gain, tři tradiční korekce Bass/Midrange/Treble, potenciometr Volume a přepínač Limiter. U tohoto přepínače jsou dvě LED diody, jedna svítí, když vám do zvuku „sahá“ Limiter, druhá svítí ve chvíli, kdy se něco pokazilo, nebo se aparát přehřál a je přerušen tok signálu do koncového zesilovače. Ovládací deska ještě obsahuje jackové samičky na sluchátka a AUX.

Na zadní straně pak najdete vypínač, chladič, dva jackové výstupy pro reproboxy, XLR pro zvukaře a efektovou smyčku.
PF-500 a PF-800 mají ovladače identické. Nad přepínačem -15dB je ještě Mute, místo Limiteru mají potenciometr jednoduchého kompresoru s vlastní LEDkou, Gain, Bass/Midrange zůstává, ale než se dostanete k Treble, je zde ještě pětipolohový přepínač Frequency, na kterém si vyberete, jaké středy si chcete „nakroutit“. Mezi Gainem a ekvalizérem jsou ještě přidané přepínače Ultra Hi a Ultra Lo, známé z vyšších řad komb BA i větších zesilovačů Ampeg. Za ekvalizérem je FX mix, kterým se nastavuje, nakolik se ve zvuku promítne efektová smyčka, Volume, LEDka hlásící případné problémy a samičky sluchátek a AUX.

Vzadu kromě věcí společných s „menším bráchou“ nesou ještě jacky pro ladičku, preamp a poweramp, na reprobox mají jeden speakon a jeden jack a ještě mají tři přepínače. Uzemění, přitlumení a hlavně pre-eq/post-eq, rozhodující o zvuku, který proudí ven XLR výstupem.

Test

Předmětem testu byly zesilovače PF-500 přes reprobednu 210HE a PF-800 přes 410HLF. Pětistovka působila během testu dojmem „aparátu-kliďase“, vlastně oba zesilovače působily dost podobným dojmem, co se týče barvy zvuku. Nechávaly hezky „mluvit nástroje“ a na korekce ekvalizéru reagovaly mírně, až líně. Přepínač středových frekvencí rozšířil možnosti klasického Ampeg zvuku o další možnosti, jak najít zvuk, který nejlépe sedí hráči, nástroji i stylu. Oba reproboxy mají nastavitelnou hornu (Off, -6dB, On), která se rovněž dost podstatně projeví ve zvuku. Když je vypnutá, nabízí aparát zvuk, který spíše připomíná lenivé patnáctipalcové reproduktory, než desetipalcové rychlíky. Při jejím nastavení na -6dB už dostanete dostačující porci ostrých výšek a poloha On už je zřejmě pro venkovní hraní na louce. A v ostrém větru.


Díky rozdělení Gain a Volume je možné dostat z aparátu i lehce přebuzený zvuk při snesitelných hlasitostech. Zkreslení však nepůsobí stejně agresivně, jako u Scrambleru řady BA. Stejně jako u ostatních korekcí Portaflexu, i jeho overdrive zní rovně a klidně. Zvláště, když ho vhodně doplníte znamenitým kompresorem. Zvuk, který sety Portaflex nabízejí, rozhodně dostává formuli „vintage vzhled – moderní technika“. Nejde o snahu napodobit aparáty ze šedesátých let, ale o to, nabídnout co nevětší plátno, po kterém může své barvy rozprostřít každá baskytara.

Verdikt

Řada Ampeg Portaflex se výborně hodí k nástrojům s výrazným zvukem a basákům, kteří hledají aparáty na studiové i klubové využití při hraní různých hudebních stylů. Přes inspiraci historií značky od zesilovačů nečekejte vintage zvuk, ale spíše neutrální podtržení toho, co už do něj skrz kabel pouštíte. Reproboxy nabízejí možnost „starého“ zvuku při vypnuté horně, ale lépe slouží, když může věrně přenášet zvuk baskytary.

Tagy ampeg; portaflex

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Honza Hrbek
Vždycky jsem miloval muziku. A živý nástroje.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY