Přejít k hlavnímu obsahu
V zahraničí se nepoukazuje na chyby, student se považuje za partnera, říká Martina Komínková. | Foto: archiv MK
V zahraničí se nepoukazuje na chyby, student se považuje za partnera, říká Martina Komínková. | Foto: archiv MK
Ondřej Pečenka - St, 24.11.2021 - 15:00

Martina Komínková: Flétna není pouze přípravný nástroj pro děti

Na zobcovou flétnu hrála od dětství a učila se od holandských mistrů. Dnes vlastní sbírku více než 40 nástrojů a pořádá koncerty ve význačných architektonických prostorech, kde kombinuje klasickou hudbu s moderními elektronickými postupy. Její online kurzy pro děti i dospělé navštěvují stovky lidí. Martina Komínková, která patří k nejvýznamnějším flétnistkám u nás, natočila také video školu, ve které vás mimo jiné přesvědčí, že hrát na flétnu můžete v jakémkoliv věku, navzdory předsudkům, které o tomto nástroji obecně panují.

Začnu trochu obecně – jakou posloucháš běžně hudbu?

Díky za pozvání! Nejčastěji poslouchám takový ten „pohodový jazz“ a world music, kterou mám ráda.

Na jaký koncert jsi zašla naposled?

Z koncertů stíhám poslední dobou spíš moje vystoupení. Mám teď autorský projekt „Prorok větru“ a přede mnou vystupoval Pavel Helán – tak třeba na něm jsem byla. Nebo se teď chystám na koncert akusmatické hudby Sonix 13 v Brně. Nebo právě hudbu spojenou s flétnou, ať už moderní, nebo starší.

Multižánrové představení Prorok větru, Divadlo na Orlí, Brno | Foto: archiv Martin Komínkové

Jak ses vlastně k flétně dostala? Máš nějaké rodinné hudební zázemí?

Tak to je docela vtipné, protože rodiče mě vedli ke hře na kytaru, měla jsem být kytaristka. Kytaru mám doteď velmi ráda, ale místo pro kytaru v ZUŠce nebylo. Místo ale zrovna měli na flétně, takže jsem začala na zobcovou a poté samozřejmě na příčnou, protože tehdy se ještě nedala zobcová flétna profesionálně studovat. Tedy dala, na Akademii staré hudby v Brně, kde jsem získala bakalářský titul, ale zbytek jsem musela studovat v cizině.

Máš mnoho studijních zkušeností ze zahraničí – existují v jednotlivých zemích rozdíly v přístupu k výuce a tvorbě?

Je to prostě jiná mentalita. Když se studuje hudba u nás, je to více přísné, hodně se poukazuje na chyby. V zahraničí se student považuje za partnera a o věcech se debatuje, což to se mi líbilo. Jestli jsem získala nějaké sebevědomí jako hráč, jako flétnistka nebo jako umělkyně, tak to bylo rozhodně v zahraničí. Vděčím za to svým profesorům, což byli především Holanďani – Peter Holtslag, Carin van Heerden – ale také umělci z Anglie, Norska a Německa, bylo jich hodně. 

Vím, že kromě samotného hraní také vyučuješ – kde všude tě můžeme najít?

Vyučuju vlastně už přes 20 let, začala jsem hodně brzo. Učím na hudební škole a konzervatoři v Brně, ale od letoška pořádám online kurzy, především pro pedagogy, ale chtěla bych to rozšířit i na všechny amatérské hráče na zobcové flétny, na to se můžete těšit!

Jak funguje online výuka a jaká jsou její úskalí?

Když pozoruju letošní zkušenosti, tak si myslím, že to funguje skvěle. Mám k tomu i podpůrné facebookové skupiny, kde mohou lidé získat spoustu inspirace, z toho jsem hodně nadšená. Jde to i způsobem jeden na jednoho, ale více mi vyhovují menší skupiny, kde řešíme co a jak hrát, jak využít moderní techniky, zvukové efekty, elektroniku a podobně.

Jak tvou práci ovlivnil covid?

Nejprve jsem se prostě přesunula do online prostředí, a zjistila jsem, že ty možnosti jsou skvělé. Nemyslím tím jenom streamování nebo možnost nahrávat v domácím studiu, ale především to, že online kurzy opravdu fungují. Covid mi tedy přinesl nové možnosti. 

Začalo více lidí hrát na flétnu, když seděli doma?

To opravdu nedokážu odhadnout, ale budu ráda, když mi kdokoliv napíše, že začal v lockdownu hrát na flétnu. Zajímalo by mě to. Pro příští lockdown mám připraveny další online a videokurzy, které si lidé mohou objednat na mých stránkách, nebo mi o ně mohou napsat.

Jaký je rozdíl ve výuce dětí a výuce dospělých?

Pravděpodobně největší rozdíl bude v tom, že děti si rády hrají, a nerady cvičí, proto se je snažím motivovat a dávám jim skladby, které je baví, a budou je rády hrát. Samozřejmě jim ale nedávám pouze tyto skladby. Dospělí už mají třeba vlastní motivaci se učit, ale už jim to nejde tak snadno, jako těm dětem. Dospělí mohou mít problém třeba s prstovou technikou, ale jinak si nemyslím, že by se nemohli něco naučit.

květen 2018 - natáčení promo videí kvarteta Flautas de Colores v Planetáriu v Brně | Foto: archiv Martiny Komínkové

Jsi také součástí několika hudebních uskupení, pověz nám něco o tom…

Hrála jsem často v kvartetech, např. Flautas de Colores, protože uskupení zobcových fléten jsou skvělá, když jsou v kvartetu. Tam se totiž nejlépe využijí všechny typy – sopránové, altové, tenorové i basové. A literatura pro kvarteta je hodně pestrá. Hrála jsem taky v duu s akordeonem Duetto Nuovo, tam to bylo hodně rumunských, balkánských písní, nebo třeba Piazzollu, tam jsem hrála i na zobcovou i na příčnou. Poslední dobou ale hraju spíše sólo, protože používám looper a různé efekty. 

Máš nějaké hudební vzory?

Určitě, mám jich spoustu, nejen hudebních. Například americké flétnistky, které pracují s elektronikou, např. Melissa Keeling. I obecně, nejen z hudební sféry, sleduji především ty, kdo si jdou vlastní cestou. Ti mě inspirují k tomu, abych dělala vlastní hudbu vlastním způsobem.

Vlastníš nepřeberné množství fléten a dalších hudebních nástrojů. Máš je všechny spočítané? A kterého kousku si nejvíc vážíš?

Tak tuto otázku dostávám docela často. Mám jich kolem čtyřiceti. Nejvíc mě ale baví hluboké flétny. Nejzajímavějším kouskem bude velká hranatá basová flétna, která se jmenuje Paetzold a v jednom videu naší školy ji určitě uvidíte. Taky si hodně cením jihoamerických fléten s názvem Quena. Když vám přiveze kamarád Argentinec nástroj, na který se hraje po celých Andách, tak už to opravdu něco znamená.

Hrála jsi již na mnoha místech – máš nějaký zážitek z koncertu, na který určitě nikdy nezapomeneš?

Mně se hodně líbily zahraniční koncerty. Třeba v Krakově jsem hrála s filharmonií Krakow Bachovy Pašije. Nebo v Itálii, kde jsem blízko Florencie vytvořila a premiérovala již zmíněný autorský projekt Prorok větru v roce 2019. To byly pro mě takové zásadní zážitky, hrát před zahraničním publikem, lidé to tam hodně ocenili. Nechci tím říct, že u nás lidi neocení koncerty, ale tam to bylo prostě jiné.

A máš nějakou metu, kterou bys ještě chtěla v hudbě dosáhnout?

Chci určitě pokračovat v kombinaci klasické flétny s moderní elektronikou. Také jsem nedávno začala studovat nový obor Zvukový design a Multimediální tvorba na Masarykově univerzitě, tak uvidíme, co to přinese. Chtěla bych hrát s nějakými zajímavými umělci, ať už hudebníky nebo s těmi, co tvoří audiovizuální projekty. Dále chci pokračovat ve vystupování v zajímavých architektonických prostorách. To už realizuju, vždycky někam přijdu a začnu tam improvizovat. Tak třeba loni vzniklo moje autorské CD Resonance pro flétny a live electronics.

A na co se můžeme těšit ve tvé video škole?

Ve videoškole rozhodně uvidíte, jak na flétnu, aby zněla hezky. Takže zjistíte, že nemusí být jen přípravný nástroj pro děti, ale můžete u ní zůstat. To znamená dám osvědčené tipy na techniku hraní, ale taky jaké noty si sehnat, co si poslechnout. Mělo by to být plné inspirace a tipů, aby vás hraní bavilo.

Tagy flétna Martina Komínková
Ondrech Alex Péča
Původně z Moravy, t.č. usazen v Praze. Točím a stříhám videa a podcasty pro Kytary.cz, produkčně se podílím na FESTIWALLu a hraju na synthy LIVEka, ať už sám (Bake Lite) nebo v kapele MONSTRA. Motto: "You monsters are people!"
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY