Gretsch G2420T Streamliner: návyková lubovka

Největší rozmach americké firmy Gretsch spadá do poloviny 50. let minulého století a souvisí právě s výrobou elektrických kytar. Někam do této doby nás může přenést i kytara Gretsch G2420T Streamliner v luxusní zlaté barvě.

Jak to vypadá?

Lubové kytary se od doby svého vzniku prakticky nikdy příliš nezměnily a vyjma několika experimentů si od počátků udržují poměrně konzervativní vzhled. Ačkoliv by se zde hodilo přirovnání ke tvaru kytar Les Paul, pravda je taková, že model Gibson Les Paul vzešel právě z těchto kytar. Tělo kytary je ale samozřejmě o dost větší, díky lubům i širší a je celé vyrobené z javoru (lamino).

Vrchní i spodní deska je bombírovaná a s luby je spojená lepením, překrytým decentní bílou plastovou hranou. K tělu lepený krk je ze dřeva Nato, což je o něco lehčí mahagon rostoucí převážně v Asii, na něm nalepený hmatník s 22 pražci je z palisandru. Orientační značky na hmatníku jsou ve tvaru obdélníkových bloků a jsou z umělé perleti (perloidu). Krk ve tvaru mělkého "U" je lakován stejně jako celá kytara lesklým lakem do barvy Golddust, což nemusí každému vyhovovat, nicméně dá se na to poměrně rychle zvyknout. Jinak je krk do ruky příjemný a pohodlný.

Tradiční "gretschovská" široká hlava je v černé barvě a kromě krytky výztuhy krku už nese jen zlaté logo. Die-cast mechaniky typu vintage jsou firemní a fungují bez jakýchkoliv problémů. Vzhledem k faktu, že kytara je vyrobena v Indonésii, lze se domnívat že veškerý hardware bude tamní, což ovšem nemusí znamenat vůbec nic špatného. Licenční vibráto Bigsby rovněž funguje bez problémů a při citlivém zacházení se kytara nerozlaďuje. Na zběsilé páčení alá Steve Vai ovšem zapomeňte, nejenže by vám nevydrželo ladění, ale dost možná ani vibráto samotné. Lehké vlnění tónu (které bude asi u této kytary nejvíce žádoucí) zvládá na jedničku. Struny jsou k vibratu vedeny přes tune-o-matic kobylku usazenou na palisandrové základně.

Kytara je osazena dvojicí snímačů Broad´Tron typu humbucker, které byly vyvinuty speciálně pro sérii kytar Streamliner. Poněkud netradiční uspořádání ovládacích prvků vyžaduje trochu času na přivyknutí, ale jinak funguje bez závad. Ve spodním rohu kytary nalezneme potenciometr Master Volume a okolo spodního "f" výřezu pak nalezneme Volume pro každý snímač zvlášť a společnou tónovou clonu. Přepínač snímačů je klasicky v levém horním rohu. Zbývá už jen zmínit černý plastový pickguard, nesoucí rovněž hrdě logo Gretsch a můžeme začít hrát.

Jak to hraje?

Už při prvním prohrábnutí strun "nasucho" hraje kytara krásně hlasitě, dynamicky a celý nástroj hezky rezonuje. Zapojením do zesilovače se výše zmíněné potvrdí a navíc se naplno projeví velmi dlouhý a přirozený sustain. Oba humbuckery mají kultivovanou, příjemnou barvu zvuku, dobře reagují na dynamiku hry a nabízí širokou škálu nastavení. Kytara má z továrny nastavené velmi nízké action, což napomáhá snadnému hraní. Ovšem pravý zvukový charakter kytary se ukázal právě až po lehkém zvýšení action, kdy se zvuk malinko přiostřil, zpevnil, zlepšila se kontrola nad tónem a ještě více se prodloužil sustain.

I při použití zkreslení se snímače chovají přirozeně a při vyšších hlasitostech zní zejména kobylkový snímač správně řízně, do rock n´rollu pak úplně ideálně. Co mě osobně velmi překvapilo, že i při velké míře hlasitosti kytara nevazbila ani při těsném přiblížení k zesilovači. Na lubovou kytaru – klobouk dolů. Kytaru můžete směle vzít jak na jazzové hraní, tak do country kapely a ostudu rozhodně neudělá ani příznivcům rockabilly či klasického rock 'n' rollu. Ale jednu nevýhodu tahle kytara přeci jen má – musíte na ni pořád hrát, protože je návyková a navíc vám nic neodpustí. Každou vaši chybičku naopak hezky zdůrazní. Velmi povedená záležitost...

Závěr

Co dodat, zvuk této kytary je skutečná lahůdka. Na řemeslném zpracování jsem také nenašel žádný prohřešek a když pohlédneme na cenovku, tak tu za nějakých čtrnáct tisíc máme velmi hratelný nástroj, navíc s krásným designem. Přiznám se, že nic jiného jsem ani od této legendární firmy nečekal, neboť její jméno a tradice jsou pro ni přeci jen dost zavazující. Jak je vidět, nic na tom nemění ani fakt, že část své výroby přesunula – tak jako mnozí – do asijských zemí.