20 bluesových kytaristek, které musíte znát (2. díl: Dcery pokračovatelky)
Bluesová muzika má v rámci hudební scény mnohá specifika. Jedním z nich je, že v průběhu jejího vývoje vlastně od samého začátku podnes tradiční hudební „pánský klub“ řádně nabourávají ženy – nejen tradičně za mikrofonem coby zpěvačky. V době, kdy dnes legendární a mimořádně vlivní bluesoví zpěváci z delty Mississippi, tedy ve 20. a 30. letech minulého století, málem žebrali po ulicích, jejich kolegyně typu Ma Rainey nebo Bessie Smith byly komerčně úspěšné a dá se říct na svoji dobu (a v rámci tvrdé rasové segregace na jihu USA) i bohaté umělkyně. Velkých kytarových osobností je mezi nimi tolik, že základní přehled těch nejdůležitějších musíme rozdělit na dva díly. Třeba proto, aby se nám z toho příliš nezatočila hlava.
1. Debbie Davies (1952)
Kalifornská kytaristka má velký hvězdný zásek z přelomu osmé a deváté dekády, kdy v kapele The Icebreakers kryla záda samotnému Albertu Collinsovi. Působila i v některých poněkud bizarních seskupeních, jako byla Maggie Mayall and the Cadillacs vedená ženou britské legendy Johna Mayalla. Ale na sólové dráze se této stylově nekompromisní elektrické bluesmance velmi daří, vydala půl druhé desítky alb a byla oceněna dvěma prestižními Blues Music Awards.
2. Deborah Coleman (1956–2018)
Na kytaru začala hrát v osmi letech, ale dlouho byla přesvědčenou rockerkou. Až když v jedenadvaceti navštívila skutečný „koncert snů“, kdy se na jednom pódiu vystřídali Howlin' Wolf, Muddy Waters a John Lee Hooker, změnil se jí život. Začala pátrat po svých kořenech, v její hudbě nabyly vrchu bluesové osobnosti jako Albert Collins, Freddie King nebo Buddy Guy, na straně druhé ale bývají v souvislosti s ní často zmiňovány rockové divošky Patti Smith či Chrissie Hynde. Deborah Coleman, kterou jsme v roce 2009 viděli na festivalu Echo Blues Alive v Šumperku, bohužel zemřela předčasně na komplikace spojené se zápalem plic.
3. Joanna Connor (1962)
Kytaristka a zpěvačka původem z New Yorku, která učinila patrně nejlepší rozhodnutí svého života v roce 1984, když se přestěhovala do Chicaga. Tam měla možnost popustit uzdu svojí lásce, elektrickému blues, a nakonec sdílela pódium s jeho místními exponenty Jamesem Cottonem, Juniorem Wellsem nebo Buddym Guyem. Na bluesové scéně dnes patří Joanna Connor k nejsledovanějším kytaristkám. Její poslední album 4801 South Indiana Avenue produkoval a na svém labelu vydal Joe Bonamassa.
4. Sue Foley (1968)
Aktuální držitelka Blues Music Award v kategorii Traditional blues female artist pochází z Kanady. K blues se dostala díky sbírce desek svého otce, jako malou dívku ji zaujala raná alba Rolling Stones a na nich zejména písně podepsané Williem Dixonem, McKinleym Morganfieldem (Muddym Watersem) a Chuckem Berrym – a při „cestě zpátky“ k nahrávkám těchto velikánů objevila rozlehlý bluesový svět. Samotný vstup na hudební scénu jí zajistil na začátku 90. let společný koncert s fenomenálním kytaristou Dukem Robillardem. Kromě vlastní tvorby ráda přispívá do projektů k poctě různých hudebních velikánů, například Roberta Johnsona, Freda McDowella nebo Boba Dylana. Na festivalu Blues Alive v Šumperku jsme ji viděli v různých projektech už dvakrát, v letech 2007 a 2015.
5. Susan Tedeschi (1970)
Dnes ji všichni vnímají především jako zpěvačku a víceméně doprovodnou kytaristku slideových jízd jejího manžela v Tedeschi Trucks Band, ale nebylo tomu tak vždycky. Susan Tedeschi ke dráze profesionální sebevědomé umělkyně směřovala už od dětství, v Bostonu vystudovala prestižní Berklee College of Music a pilně docházela na bluesové jamy.
Vlastní kapelu Susan Tedeschi Band založila v roce 1993 a byl to úspěch: rozhlasové hity, zlaté desky, předskakování kapelám kalibru Rolling Stones i velká samostatná vystoupení. Dereka Truckse poznala, když předskakovala v roce 1999 Allman Brothers (s nimiž Derek tehdy hrál). Dva roky na to se vzali a roku 2010 oznámili spojení svých kapel v jednu. Někteří posluchači toho mohou litovat, ale to je asi tak všechno, co s tím nadělají.
6. Ana Popovic (1976)
Kariéru zahájila v polovině 90. let v srbské rhythmandbluesové kapele Hush, která se rychle stala evropskou senzací. Po třech letech se přestěhovala do Holandska, aby zde vystudovala jazzovou kytaru. Jejím prvním vstupem do velkého bluesového světa bylo přizvání na album hendrixovských coververzí Blue Haze, na němž stála v jedné řadě s takovými hudebními celebritami, jako jsou Taj Mahal, Buddy Miles nebo Eric Burdon.
Postupem času se začala propravcovávat mezi světovou první hráčskou ligu, a to včetně USA, kam se posléze přestěhovala. Brilantní kapelu si sestavila z amerických profesionálů a běžně spolupracuje s největšími hvězdami světové scény. Ana Popovic, kterou jsme na našich pódiích naštěstí viděli už opakovaně, je momentálně patrně nejsledovanější ženskou kytarovou osobností v bluesrocku.
7. Laura Chavez (1982)
V letech 2019 a 2021 byla nominována na Blues Music Awards v kategorii Instrumentalista roku – kytara. Až třetí nominaci, tu poslední, za loňský rok, ale proměnila ve vítězství. Laura Chavez je pozoruhodná tím, že patrně (zatím?) nemá výraznější ambici postavit se ne vlastní nohy a ráda v nejlepším slova smyslu slouží jiným v doprovodných kapelách na turné i ve studiu. Z jejích kolegů můžeme připomenout například Candye Kane, Monster Mikea Welche, Nikki Hill či Vanessu Collier.
8. Joanne Shaw Taylor (1986)
Britskou kytaristku a zpěvačku objevil v jejích šestnácti letech Dave Stewart z kapely Eurythmics. Nahrávací a koncertní kariéru lemovanou úspěšnými alby na domácí půdě a také prestižními oceněními British Blues Awards rozjela na konci první dekády nového století a od té doby stihla tato velmi pilná tvůrkyně vydat více než deset alb. Její poslední tři alba, dvě studiová a jedno živé, produkoval a na svém labelu vydal Joe Bonamassa.
9. Samantha Fish (1989)
Jedna z těch kytaristek, které si nedělají starosti se žánry, byť blues je v jejím projevu rozhodně výrazně větší než malé množství. V hudebním nasměrování jí pomohly nahrávky Bonnie Raitt, Rolling Stones a Stevieho Raye Vaughana. Na kytaru se učila v podstatě sama docházením na bluesové jamy v rodném Kansas City. Až kolem roku 2010 si ji vzal „do parády“ brilantní kytarista Mike Zito, se kterým pak několik let tvořila příležitostnou uměleckou dvojici (tak jsme je také viděli v roce 2014 na Blues Alive v Šumperku). Je držitelkou řady ocenění včetně Blues Music Awards.
10. Ally Venable (1999)
Ve svých pouhých čtyřiadvaceti letech má tahle naprosto fenomenální kytaristka na kontě pět řadových alb a množství cen, které začala sbírat už jako teenagerský kytarový zázrak. Spolupracovala se žánrovými celebritami, jako je Buddy Guy, Mike Zito, Jim Gaines nebo Kenny Wayne Shepherd. To o současné pozici Ally Venable, jednoho z nejpozoruhodnějších jmen nejmladší generace současné americké bluesrockové scény, vypovídá možná víc než nadšené ovace recenzentů jejích desek a koncertů – včetně toho loňského na šumperském Blues Alive.
Bonus
Bylo řečeno, že světová bluesová scéna je plná velmi zajímavých kytaristek. Oněch dvacet, jimiž jsme se zabývali v tomto mikroseriálu, samozřejmě ani zdaleka nepokrývá všechna jména, jimž stojí zato věnovat pozornost. Tak tedy ještě na úplný závěr pro případné zájemce hrstka dalších k domácímu „samostudiu“: Shannovn Curfman, Allison Robertson, Becky Barksdale, Bex Marshall, Tracy Conover, Kelly Richey, Hannah Wicklund, Dani Wilde...
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
